Joma 69b יומא

V nádvoří se nesedí, jen králové z domu Davidova, neboť je řečeno: „Tehdy vešel král David a usedl před Hospodinem“ (1Pa 17,16). Jak řekl Rav Chisda: v nádvoří žen; i zde v nádvoří žen.

A kde byl řečen výrok Rava Chisdy? K tomuto: Namítali: neboť bylo učeno: Kde se z ní [Tóry] čte? V nádvoří. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Na Chrámové hoře, neboť je řečeno: „A četl z ní na náměstí, které je před Vodní bránou“ (Neh 8,3). A Rav Chisda řekl: V nádvoří žen.

„A Ezdráš dobrořečil Hospodinu, velikému Bohu“ (Neh 8,6). Co znamená ‚velikému‘? Rav Josef řekl jménem Rava: Že ho velebil výslovným Jménem. Rav Gidel řekl: [Řekl:] „Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky“ (1Pa 16,36).

Abaje řekl Ravu Dimimu: A možná ho velebil výslovným Jménem? Řekl mu: Výslovné Jméno se mimo Chrám nevyslovuje.

A ne? Vždyť je psáno: „A Ezdráš, písař, stál na dřevěném stupínku, který udělali k té věci“ (Neh 8,4), a Rav Gidel řekl: že ho velebil výslovným Jménem! To bylo nařízení pro danou chvíli.

„A volali k Hospodinu, Bohu, velikým hlasem“ (Neh 9,4). Co říkali? Rav řekl, a někteří říkají, že rabi Jochanan: Běda, běda! To je ten, který zničil Chrám, spálil jeho Svatyni, zabil všechny spravedlivé a vyhnal Izrael z jeho země, a stále mezi námi tančí. Dal jsi nám ho jen proto, abychom za něj získali odměnu. Nechceme ani jeho, ani jeho odměnu!

Spadl jim z nebe lístek, na němž bylo napsáno: Pravda.

Rav Chanina řekl: Plyne z toho, že pečetí Svatého, budiž požehnán, je pravda.

Postili se tři dny a tři noci a byl jim vydán. Vyšel z Velesvatyně jako ohnivé lvíče. Prorok řekl Izraeli: To je pud k modloslužbě, neboť je řečeno: „A řekl: To je ta Ničemnost“ (Za 5,8).

Když ho chytali, vytrhl se mu chlup z hřívy a on zařval, a jeho hlas se nesl čtyři sta parsa. Řekli: Co máme dělat? Snad se nad ním, chraň Bůh, z nebe smilují. Prorok jim řekl: Hoďte ho do olověného kotle a přikryjte mu ústa olovem, neboť olovo pohlcuje zvuk, jak je řečeno: „A řekl: To je ta Ničemnost; a hodil ji do efy a hodil olověné závaží na její ústí“ (Za 5,8).

Řekli: Protože je čas přízně, prosme o smilování [i] ohledně pudu k hříchu. Prosili o smilování a byl vydán do jejich rukou.

Řekl jim: Hleďte, zabijete-li ho, svět zanikne. Uvěznili ho na tři dny a hledali v celé zemi Izraele vejce snesené toho dne, a nenašlo se. Řekli: Co máme dělat? Zabijeme-li ho, svět zanikne; budeme-li prosit o polovinu – v nebi nedávají polovinu. Oslepili mu oči a pustili ho. A pomohlo to [aspoň] v tom, že nevzrušuje člověka k jeho příbuzné.

Na Západě to učí takto: Rav Gidel řekl: ‚Veliký‘ – že ho velebil výslovným Jménem. A Rav Matana řekl: [Řekl:] „Bůh veliký, mocný a hrozný“ (Neh 9,32).

A to [učení] Rava Matany se shoduje s [učením] rabiho Jehošuy ben Leviho, neboť rabi Jehošua ben Levi řekl: Proč se nazývají muži Velkého shromáždění? Protože navrátili korunu do jejího dřívějšího stavu. Přišel Mojžíš a řekl: „Bůh veliký, mocný a hrozný“ (Dt 10,17). Přišel Jeremjáš a řekl: Cizinci hlučí v Jeho Svatyni – kde je Jeho hroznost? Neřekl ‚hrozný‘. Přišel Daniel a řekl: Cizinci zotročují Jeho syny – kde je Jeho moc? Neřekl ‚mocný‘.

Přišli oni a řekli: Naopak, to je moc Jeho moci, že přemáhá svůj pud, že je shovívavý k ničemům; a to je Jeho hroznost, neboť nebýt bázně před Svatým, budiž požehnán, jak by mohl jeden národ přetrvat mezi národy?

A jak mohli rabíni [Jeremjáš a Daniel] tak učinit a zrušit ustanovení, které ustanovil Mojžíš? Rabi Elazar řekl: Protože věděli o Svatém, budiž požehnán, že je pravdivý, proto o Něm nelhali.

A čte „Po smrti“ a „Avšak desátého“. Ale postav proti tomu: V Prorocích se přeskakuje, ale v Tóře se nepřeskakuje.

To není obtíž: zde [jde o přeskok tak dlouhý], že se tlumočník musí zastavit; zde [tak krátký], že se tlumočník nemusí zastavit.

Ale vždyť právě k tomu učí: V Prorocích se přeskakuje, ale v Tóře se nepřeskakuje. A jak daleko přeskakuje? Tak, aby se tlumočník nemusel zastavit. Z toho vyplývá, že v Tóře vůbec ne!

Abaje řekl: To není obtíž: zde v jednom tématu, zde ve dvou tématech.

A bylo učeno: V Tóře se přeskakuje v jednom tématu, a v Prorocích ve dvou tématech; tu i tam tak, aby se tlumočník nemusel zastavit. A nepřeskakuje se z jednoho proroka do druhého, ale u Dvanácti proroků se přeskakuje,