A pořádal pro své přátele slavnost. Rabíni učili: Stalo se, že jeden velekněz vycházel z Chrámu a všichni šli za ním. Když uviděli Šemaju a Avtaljona, opustili ho a šli za Šemajou a Avtaljonem.
ויום טוב היה עושה לאוהביו ת"ר מעשה בכהן גדול אחד שיצא מבית המקדש והוו אזלי כולי עלמא בתריה כיון דחזיונהו לשמעיה ואבטליון שבקוהו לדידיה ואזלי בתר שמעיה ואבטליון
Nakonec přišli Šemaja a Avtaljon, aby se s veleknězem rozloučili. Řekl jim: Ať potomci národů jdou v pokoji. Řekli mu: Ať jdou v pokoji potomci národů, kteří konají dílo Áronovo; a ať nejde v pokoji potomek Áronův, který nekoná dílo Áronovo.
לסוף אתו שמעיה ואבטליון לאיפטורי מיניה דכהן גדול אמר להן ייתון בני עממין לשלם אמרו ליה ייתון בני עממין לשלם דעבדין עובדא דאהרן ולא ייתי בר אהרן לשלם דלא עביד עובדא דאהרן
MIŠNA: Velekněz slouží v osmi oděvech a obyčejný [kohen] ve čtyřech: v suknici, spodkách, turbanu a pásu. Velekněz k tomu přidává náprsník, efod, plášť a čelenku. V těchto se dotazuje urim a tumim. A dotazuje se jen pro krále, pro předsedu soudu a pro toho, koho obec potřebuje.
מתני׳ כהן גדול משמש בשמונה כלים וההדיוט בארבעה בכתונת ומכנסים ומצנפת ואבנט מוסיף עליו כ"ג חשן ואפוד ומעיל וציץ באלו נשאלין באורים ותומים ואין נשאלין אלא למלך ולאב ב"ד ולמי שהציבור צריך בו
GEMARA: Rabíni učili: U věcí, o nichž je řečeno ‚šeš‘ [jemné plátno], je jejich nit šestinásobná; [o nichž je řečeno] ‚soukaný‘ – osminásobná; plášť – dvanáctinásobná; opona – čtyřiadvacetinásobná; náprsník a efod – osmadvacetinásobná.
גמ׳ ת"ר דברים שנאמר בהן שש חוטן כפול ששה משזר שמונה מעיל שנים עשר פרוכת עשרים וארבעה חושן ואפוד עשרים ושמונה
Odkud máme, že jejich nit je šestinásobná? Neboť verš říká: „A udělali suknice ze šeš, turban ze šeš, ozdobné čapky ze šeš a plátěné spodky ze soukaného šeš“ (Ex 39,27–28). Je psáno pět [výrazů]: jeden pro samotnou věc – že mají být ze lnu; jeden, aby jejich nit byla šestinásobná; jeden, aby byly soukané; jeden pro ostatní oděvy, o nichž není řečeno ‚šeš‘; a jeden jako nezbytná podmínka.
חוטן כפול ששה מנא לן דאמר קרא (שמות לט, א) ויעשו את הכתנת שש ואת המצנפת שש ואת פארי המגבעות שש ואת מכנסי הבד שש משזר חמשה קראי כתיבי חד לגופיה דכיתנא ניהוו וחד שיהא חוטן כפול ששה וחד שיהיו שזורין וחד לשאר בגדים שלא נאמר בהן שש וחד לעכב
Odkud plyne, že toto ‚šeš‘ je len? Rabi Josi, syn rabiho Chaniny, řekl: Verš říká ‚bad‘ – věc, která vyrůstá ze země po jednotlivých stéblech [bad bad]. Ale řekni: vlna! Vlna se štěpí. Vždyť i len se štěpí! Len se štěpí [jen] vlivem poškození.
מאי משמע דהאי שש כיתנא הוא אמר רבי יוסי ברבי חנינא דאמר קרא בד דבר העולה מן הקרקע בד בד ואימא עמרא עמרא איפצולי מיפצלא כיתנא נמי איפצולי מפציל כיתנא אגב לקותיה מפציל
Rav Aši mu řekl: Než přišel Ezechiel, kdo to říkal? A podle tvého názoru – to, co řekl Rav Chisda: Tuto věc jsme se nenaučili z Tóry Mojžíše, našeho učitele, naučili jsme se ji ze slov Ezechiela, syna Buziho: „Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevejde do mé svatyně (aby mi sloužil)“ (Ez 44,9) – než přišel Ezechiel, kdo to říkal? Spíše to znali z tradice a přišel Ezechiel a opřel to o verš. I zde to znali z tradice a přišel Ezechiel a opřel to o verš.
אמר ליה רב אשי הא מקמי דאתי יחזקאל מאן אמרה ולטעמיך הא דאמר רב חסדא דבר זה מתורת משה רבינו לא למדנו מדברי יחזקאל בן בוזי למדנו (יחזקאל מד, ט) כל בן נכר ערל לב וערל בשר לא יבא אל מקדשי (לשרתני) הא מקמי דאתי יחזקאל מאן אמרה אלא גמרא גמירי לה ואתא יחזקאל ואסמכה אקרא הכא נמי גמרא גמירי לה ואתא יחזקאל ואסמכה אקרא
Odkud máme, že ‚soukaný‘ je osminásobný? Neboť je psáno: „A udělali na lemu pláště granátová jablka z modré a purpurové vlny a karmínu, soukané“ (Ex 39,24), a vyvozuje se ‚soukaný‘ – ‚soukaný‘ z opony: jako tam čtyřiadvacet, tak i zde čtyřiadvacet, takže každý [ze tří druhů] je osminásobný.
משזר שמונה מנא לן דכתיב (שמות לט, כד) ויעשו על שולי המעיל רמוני תכלת וארגמן ותולעת שני משזר ויליף משזר משזר מפרוכת מה להלן עשרים וארבעה אף כאן עשרים וארבעה דהוה כל חד וחד תמני
Ale vyvoďme to z náprsníku a efodu: jako tam osmadvacet, tak i zde osmadvacet! Vyvozuje se věc, u níž není řečeno zlato, z věci, u níž není řečeno zlato – to vylučuje náprsník a efod, u nichž je řečeno zlato. Naopak, vyvozuje se oděv z oděvu – to vylučuje oponu, která patří ke stanu!
ונילף מחשן ואפוד מה להלן עשרים ושמונה אף כאן עשרים ושמונה דנין דבר שלא נאמר בו זהב מדבר שלא נאמר בו זהב לאפוקי חשן ואפוד שנאמר בהן זהב אדרבה דנין בגד מבגד לאפוקי פרוכת דאהל הוא
Spíše se to vyvozuje z pásu: vyvozuje se oděv a věc, u níž není řečeno zlato, z oděvu a věci, u níž není řečeno zlato; a nevyvozuje se věc, v níž není zlato, z věci, v níž zlato je.
אלא דנין מאבנט ודנין בגד ודבר שלא נאמר בו זהב מבגד ודבר שלא נאמר בו זהב ואין דנין דבר שאין בו זהב מדבר שיש בו זהב
Rav Aši řekl: Je psáno „a uděláš“ – aby všechna zhotovení byla stejná. Neboť jak to máme udělat? Uděláme tři [druhy] po deseti – to je třicet; uděláme dva po devíti a jeden po deseti – verš říká „a uděláš“, aby všechna jeho zhotovení byla stejná.
רב אשי אמר ועשית כתיב שיהיו כל עשיות שוות והיכי נעביד נעביד תלתא דעשרה עשרה הוו להו תלתין נעביד תרי דתשעה תשעה וחד דעשרה אמר קרא ועשית שיהיו כל עשיותיו שוות
Odkud máme, že plášť je dvanáctinásobný? Neboť je psáno: „A uděláš plášť k efodu
מעיל שנים עשר מנא לן דכתיב (שמות כח, לא) ועשית את מעיל האפוד
Originál: Yoma 71b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.