Ketubot 71b כתובות

barevnými šaty. – Zde jde o věci [týkající se vztahu] mezi ním a jí.

To je dobře podle toho, kdo říká, že věci mezi ním a jí manžel ruší; ale co se dá říci podle toho, kdo říká, že je manžel neruší? Neboť bylo řečeno: Věci mezi ním a jí – Rav Huna řekl: manžel je ruší; Rav Ada bar Ahava řekl: manžel je neruší, neboť jsme nenašli lišku, která by zemřela od prachu své nory.

Spíše zde jde o případ, kdy své zdobení podmínila manželským stykem, když řekla: Ať je mi zakázán požitek ze styku s tebou, jestliže se ozdobím – podle toho, co řekl Rav Kahana.

Neboť řekl Rav Kahana: [Řekne-li žena:] Požitek ze styku se mnou ať je ti zakázán – nutí ji a ona s ním souloží. [Řekne-li:] Požitek ze styku s tebou ať je mi zakázán – ať [slib] zruší, protože se člověku nedává jíst to, co je mu zakázáno.

Ať se tedy nezdobí, a nebude jí to zakázáno! – Pak by jí říkali zanedbaná.

Ať se tedy ozdobí, a bude jí to zakázáno – podle Bejt Šamaj na dva týdny, podle Bejt Hilel na jeden týden! – To platí tam, kde slib uložil on, neboť si myslí: Rozzlobil se na mě, a teď se uklidní; ale zde, kde slib složila ona a on mlčel, si myslí: Když mlčel, znamená to, že mě nenávidí.

„Rabi Josi říká: U chudých, když nestanovil lhůtu“: A kolik činí lhůta? Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Dvanáct měsíců. Raba bar bar Chana řekl, řekl rabi Jochanan: Deset let. Rav Chisda řekl, řekl Avimi: Jeden svátek, protože dcery Izraele se zdobí o svátku.

„A u bohatých třicet dní“: Proč právě třicet dní? Řekl Abaje: Protože vážená žena má potěšení z vůně svých ozdob třicet dní.

MIŠNA: Kdo slibem zaváže svou ženu, aby nechodila do domu svého otce – je-li [otec] s ní v jednom městě, [při slibu na] jeden měsíc si ji ponechá, při dvou ať ji propustí a dá jí ketubu; je-li v jiném městě, [při slibu na] jeden svátek si ji ponechá, při třech ať ji propustí a dá jí ketubu.

Kdo slibem zaváže svou ženu, aby nechodila do domu smutku nebo do domu hostiny, ať ji propustí a dá jí ketubu, protože před ní zavírá dveře. Má-li však námitku kvůli něčemu jinému, smí to.

Řekl-li jí: [Slib zruším] pod podmínkou, že řekneš tomu a tomu, co jsi řekla mně, nebo co jsem já řekl tobě, nebo že budeš [vodu] nabírat a vylévat na smetiště – ať ji propustí a dá jí ketubu.

GEMARA: Toto si samo odporuje: Říkáš „jeden svátek si ji ponechá“ – tedy při dvou ať ji propustí a dá jí ketubu; řekni však závěr: „při třech ať ji propustí a dá jí ketubu“ – tedy při dvou si ji ponechá!

Řekl Abaje: Závěr nás přivádí k ženě kohena a je to rabi Jehuda. Raba bar Ula řekl: Není to obtíž: zde jde o tu, která touží [chodit k otci], zde o tu, která netouží.

„Tehdy jsem byla v jeho očích jako ta, která nalezla pokoj“ (Pís 8,10) – řekl rabi Jochanan: Jako nevěsta, která byla v domě svého tchána shledána bezúhonnou a touží jít a vyprávět o své chvále v domě svého otce.

„I stane se v onen den, je výrok Hospodinův, že mě budeš nazývat ‚můj muži‘ a už mě nebudeš nazývat ‚můj pane‘“ (Oz 2,18) – řekl rabi Jochanan: Jako nevěsta v domě svého tchána, a ne jako nevěsta v domě svého otce.

„Kdo slibem zaváže svou ženu atd.“: Dobře, pokud jde o dům hostiny,