Ketubot 8a כתובות

který jsi vše stvořil ke své slávě.

A [požehnání] „Tvůrce člověka“.

A [požehnání] „který jsi utvořil člověka ve svém obraze, v obraze podoby jeho tvaru, a připravil jsi mu z něj stavbu na věky věků. Požehnaný jsi, Hospodine, Tvůrce člověka“.

„Ať se veselí a jásá neplodná, až shromáždí své syny do svého středu v radosti. Požehnaný jsi, Hospodine, který obveseluješ Sijón jeho syny.“

„Obvesel, obvesel milující přátele, jako jsi obveselil své stvoření v zahradě Eden od pradávna. Požehnaný jsi, Hospodine, který obveseluješ ženicha a nevěstu.“

„Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, Králi světa, který jsi stvořil veselí a radost, ženicha a nevěstu, plesání, jásot, potěšení a rozradostnění, lásku a bratrství, pokoj a přátelství. Brzy, Hospodine, náš Bože, ať je slyšet v městech Judy a v ulicích Jeruzaléma hlas veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas jásání ženichů z jejich svatebního baldachýnu a mladíků z jejich hostiny plné zpěvu. Požehnaný jsi, Hospodine, který obveseluješ ženicha s nevěstou.“

Levi přišel do domu Rabiho na svatbu rabiho Šimona, jeho syna, a pronesl pět [požehnání]. Rav Asi přišel do domu Rava Aši na svatbu Mara, jeho syna, a pronesl šest.

Máme říci, že se přou v tomto: jeden pán zastává názor, že bylo jedno stvoření, a druhý pán zastává názor, že byla dvě stvoření?

Ne, všichni [souhlasí], že bylo jedno stvoření; jeden pán zastává názor, že se řídíme myšlenkou, a druhý pán zastává názor, že se řídíme činem. Jako to, co Rav Jehuda postavil proti sobě: Je psáno: „I stvořil Bůh člověka ve svém obraze“ (Gn 1,27), a je psáno: „Muže a ženu je stvořil“ (Gn 5,2). Jak to? Zpočátku vzešlo v myšlenku stvořit dva, a nakonec byl stvořen jeden.

Rav Aši přišel do domu Rava Kahany. První den pronesl všechna [požehnání]. Odtud dále, byly-li tam nové tváře, pronesl všechna; a pokud ne, je to pouhé rozmnožení radosti – pronáší „že radost je v jeho příbytku“ a „který stvořil“.

Od sedmi do třiceti [dní], ať jim řekl, [že hostí] kvůli svatbě, či jim neřekl, [že hostí] kvůli svatbě, pronáší „že radost je v jeho příbytku“. Odtud dále, řekl-li jim, [že je to] kvůli svatbě, pronáší „že radost je v jeho příbytku“; a pokud ne, ne.

A když jim řekl, [že je to] kvůli svatbě, dokdy? Rav Pafi řekl jménem Ravy: Do dvanácti měsíců roku. A od počátku, odkdy? Rav Papa řekl: Od chvíle, kdy hodí ječmen do hmoždíře. Opravdu? Vždyť Rav Papa připravoval [svatbu] pro Aba Mara, svého syna, a žehnal od chvíle zasnoubení! Rav Papa je jiný, protože se s tím namáhal.

Ravina připravoval [svatbu] pro svého syna v domě Rava Chaviby a žehnal od chvíle zasnoubení. Řekl: Je mi jisté, že od toho neustoupí. Věc se nezdařila a ustoupili od toho. Rav Tachlifa ze Západu přišel do Babylónie a pronesl šest dlouhých [požehnání]; a halacha není podle něj.

Rav Chaviva přišel do domu, kde se konala obřízka, a pronesl „že radost je v jeho příbytku“; a halacha není podle něj, protože jsou [rodiče] zaneprázdněni, neboť dítě má bolest.

Rav Nachman řekl, že Rav řekl: Ženichové se počítají do počtu [deseti], ale truchlící se do počtu nepočítají. Namítli: Ženichové i truchlící se počítají do počtu! Stavíš proti Ravovi baraitu? Rav je tanaita a smí nesouhlasit. Bylo řečeno: Rabi Jicchak řekl, že rabi Jochanan řekl: Ženichové se počítají do počtu, ale truchlící se do počtu nepočítají. Namítli: Ženichové i truchlící se počítají do počtu!