Ketubot 8b כתובות

Když se učí ona [baraita], [jde] o požehnání po jídle; když mluví rabi Jochanan, [jde] o řadu [utěšitelů].

Ale to, co řekl rabi Jicchak, že rabi Jochanan řekl: Požehnání ženichů se žehná v deseti a ženichové se počítají do počtu; a požehnání truchlících v deseti a truchlící se do počtu nepočítají – je snad požehnání v řadě? Spíše když mluví rabi Jochanan, [jde] o náměstí.

Ale to, co řekl rabi Jicchak, že rabi Jochanan řekl: Požehnání ženichů se žehná v deseti po všech sedm [dní] a ženichové se počítají do počtu; a požehnání truchlících v deseti po všech sedm [dní] a truchlící se do počtu nepočítají – je snad požehnání na náměstí po všech sedm [dní]? Najdeš to při nových tvářích.

Jako tento [případ]: Rav Chija bar Aba byl učitelem dětí Reš Lakiše – a někteří říkají, že vyučoval [Mišnu] syna Reš Lakiše. Zemřelo mu dítě. První den k němu nešel. Nazítří vzal s sebou Jehudu bar Nachmaniho, svého tlumočníka. Řekl mu: Vstaň a řekni slovo ohledně dítěte. Začal a řekl: „Hospodin to viděl a pohrdl [jimi] z rozhořčení nad svými syny a dcerami“ (Dt 32,19) – generace, jejíž otcové pohrdají Svatým, budiž požehnán, on se hněvá na jejich syny a jejich dcery, a umírají, když jsou malí.

A jsou ti, kdo říkají, že to byl mladík, a takto mu řekl: „Proto se Hospodin neraduje ze svých mladíků a nad svými sirotky a vdovami se neslituje, neboť všichni jsou pokrytci a zločinci a každá ústa mluví hanebnost. Při tom všem se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka je stále vztažena“ (Iz 9,16). Co [znamená] „a jeho ruka je stále vztažena“? Rav Chanan bar Rav řekl: Všichni vědí, proč nevěsta vchází pod svatební baldachýn; ale každý, kdo poskvrňuje svá ústa a vynáší ze svých úst hanebné slovo, i kdyby mu byl zpečetěn rozsudek sedmdesáti let k dobrému, obrátí se mu ke zlému.

Přišel ho utěšit, a [tím] ho trápí? Takto mu řekl: Jsi významný [natolik], aby ses dal zachytit za [hříchy] generace.

Řekl mu: Vstaň a řekni slovo ke chvále Svatého, budiž požehnán. Začal a řekl: Bože veliký v hojnosti své velikosti, mocný a silný v hojnosti hrozných činů, který oživuješ mrtvé svým slovem, který činíš velké věci, až nelze vyzpytovat, a divy, až nelze spočítat. Požehnaný jsi, Hospodine, který oživuješ mrtvé.

Řekl mu: Vstaň a řekni slovo vůči truchlícím. Začal a řekl: Bratři naši, unavení, zdrcení tímto smutkem, upněte své srdce, abyste to zkoumali: to trvá navěky, je to stezka od šesti dnů stvoření. Mnozí pili, mnozí budou pít; jaké pití prvních, takové pití posledních. Bratři naši, Pán útěchy ať vás utěší. Požehnaný, který utěšuje truchlící.

Abaje řekl: „Mnozí pili“ – ať řekne; „mnozí budou pít“ – ať neřekne. „Pití prvních“ – ať řekne; „pití posledních“ – ať neřekne. Neboť rabi Šimon ben Lakiš řekl, a tak se učilo i jménem rabiho Josiho: Nikdy ať člověk neotevírá ústa satanovi. Rav Josef řekl: Jaký je verš? „Byli bychom jako Sodoma, podobali bychom se Gomoře“ (Iz 1,9). Co mu [prorok] odpověděl? „Slyšte slovo Hospodinovo, vládcové Sodomy“ atd. (Iz 1,10).

Řekl mu: Vstaň a řekni slovo vůči utěšitelům truchlících. Začal a řekl: Bratři naši, kteří prokazujete milosrdenství, synové těch, kdo prokazují milosrdenství, kteří se držíte smlouvy Abrahama, našeho otce – neboť je řečeno: „Neboť jsem ho poznal, aby přikazoval svým synům“ atd. (Gn 18,19) – bratři naši, Pán odplaty ať vám odplatí vaši odměnu. Požehnaný jsi, který odplácíš odměnu.

Řekl mu: Vstaň a řekni slovo vůči celému Izraeli. Začal a řekl: Pane světů, vykup a zachraň, vysvoboď, spas svůj lid Izrael od moru a od meče a od loupeže a od sněti a od rzi a od všech druhů pohrom, které se zdvihají a přicházejí na svět. Dříve než zavoláme, ty odpovíš. Požehnaný jsi, který zastavuješ ránu.

Ula řekl, a někteří říkají, že se to učilo v baraitě: Deset pohárů ustanovili mudrci v domě truchlícího: tři před jídlem, aby otevřely jeho útroby; tři během jídla, aby rozmočily jídlo v jeho útrobách; a čtyři po jídle: jeden odpovídající [požehnání] „který živí“, jeden odpovídající požehnání země, jeden odpovídající „který buduje Jeruzalém“ a jeden odpovídající „který je dobrý a činí dobro“.

Přidali k nim čtyři: jeden na počest představených města, jeden na počest správců města, jeden na počest Chrámu a jeden na počest Rabana Gamliela. Začali pít a opíjet se; vrátili tu věc do původního stavu.

Co je s Rabanem Gamlielem? Jak je učeno v baraitě: Zpočátku bylo vynášení mrtvého pro jeho příbuzné těžší než jeho smrt, až ho nechávali a utíkali. Až přišel Raban Gamliel a zacházel sám se sebou skromně, a vynesli ho v lněném rouše; a všechen lid ho následoval a vynášeli [mrtvé] v lněném rouše. Rav Papa řekl: A dnes je zvykem i [pohřbívat] v hrubé látce za zuz.

Rabi Elazar řekl: