Ketubot 97b כתובות

Ale po zasnoubení – proč? Ula řekl: Kvůli přízni [aby se ženy ochotně vdávaly]. Rabi Jochanan řekl: Protože si člověk nepřeje, aby jeho žena byla zostuzována u soudu.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je u rozvedené: podle toho, kdo říká „kvůli přízni“, i rozvedená potřebuje přízeň; podle toho, kdo říká „protože si člověk nepřeje, aby jeho žena byla zostuzována u soudu“, o rozvedenou se nestará.

Učili jsme: A rozvedená smí prodávat jen u soudu. Podle toho, kdo říká „protože si člověk nepřeje, aby jeho žena byla zostuzována u soudu“, je to v pořádku – o rozvedenou se nestará. Ale podle toho, kdo říká „kvůli přízni“, i rozvedená potřebuje přízeň!

Čí je to [výrok]? Rabiho Šimona.

Je-li to rabi Šimon, ten to přece učil už v první části: „Po zasnoubení smí prodávat [jen u soudu]“ atd.!

Mohl bys říci, že [jen] u vdovy po zasnoubení není přízeň velká, ale u rozvedené, kde je přízeň velká, řekni, že přízeň potřebuje; [proto to učí].

I to jsme přece učili: „Každá, která nemá [nárok na] výživu“ – co tím přidává? Což ne rozvedenou?

Nikoli, přidává [ženu, která je] rozvedená i nerozvedená [zároveň], podle rabiho Zery; neboť rabi Zera řekl: Všude, kde řekli „je rozvedená i nerozvedená“, je manžel povinen ji vyživovat.

Pojď a slyš: Jako ona prodává mimo soud, tak i její dědicové, kteří dědí její ketubu, prodávají mimo soud. Podle toho, kdo říká „protože si člověk nepřeje, aby jeho žena byla zostuzována u soudu“, je to v pořádku: jako si nepřeje, aby byla zostuzována ona, nepřeje si ani, aby byli zostuzováni její dědicové. Ale podle toho, kdo říká „kvůli přízni“, jaká přízeň se týká jejích dědiců? Ula to vyložil: Např. když po ní dědila její dcera nebo sestra.

MIŠNA: Prodala-li [žena] svou ketubu nebo její část, zastavila-li svou ketubu nebo její část, dala-li svou ketubu nebo její část jinému – smí prodat zbytek jen u soudu. A mudrci říkají: Smí prodávat i čtyřikrát nebo pětkrát. A prodává pro výživu mimo soud a píše: „Pro výživu jsem prodala.“ A rozvedená smí prodávat jen u soudu.

GEMARA: Čí je naše Mišna? Rabiho Šimona; neboť bylo učeno: Prodala-li svou ketubu, zastavila-li svou ketubu, učinila-li svou ketubu zástavou pro jiného, nemá [nárok na] výživu; to jsou slova rabiho Meira. Rabi Šimon říká: I když neprodala ani nezastavila [celou] svou ketubu, nýbrž [jen] její polovinu, ztratila [nárok na] výživu.

To znamená, že rabi Šimon se domnívá, že neříkáme, že část peněz je jako všechny peníze, a rabíni se domnívají, že říkáme, že část peněz je jako všechny peníze?

Slyšeli jsme je přece [říkat] opak! Neboť bylo učeno: „A on si vezme ženu v jejím panenství“ (Lv 21,13) – to vylučuje dospělou [bogeret], jejíž panenství pominulo; to jsou slova rabiho Meira. Rabi Elazar a rabi Šimon prohlašují [za vhodnou pro velekněze] i dospělou.

Tam se přou o [výklad] veršů: rabi Meir se domnívá: „panna“ [znamená] i [ženu s] částí panenství; „jejího panenství“ – dokud nemá celé panenství; „v jejím panenství“ – [nedotčenou] přirozeným způsobem ano, nepřirozeným ne.

Rabi Elazar a rabi Šimon se domnívají: „panna“ znamená úplnou pannu; „jejího panenství“ – i [s] částí panenství;