Kidušin 37a קידושין

kromě [zákonů o] orla a kilajim. Rabi Eliezer říká: I [zákaz] nové [úrody].

GEMARA: Co je závislé a co není závislé? Řekneš-li: závislé je [to], u něhož je psáno příchod [do země], a není závislé [to], u něhož není psáno příchod – což tefilin a [vykoupení] prvorozeného osla, u nichž je psán příchod, a konají se jak v zemi, tak mimo zemi?

Rav Jehuda řekl: Takto [Mišna] míní: Každé přikázání, které je povinností osoby, se koná jak v zemi, tak mimo zemi; [přikázání, které je] povinností půdy, se koná jen v zemi.

Odkud ty věci [víme]? Neboť rabíni učili: „Toto jsou zákony“ (Dt 12,1) – to jsou výklady; „a právní řády“ – to jsou soudní předpisy; „které budete zachovávat“ – to je Mišna; „konat“ – to je skutek.

„V zemi“ – mohl bych [myslet], že se všechna přikázání budou konat jen v zemi? Verš říká: „po všechny dny, které budete žít na zemi“ (Dt 12,1). Jestliže po všechny dny, mohl bych [myslet], že se budou konat jak v zemi, tak mimo zemi? Verš říká: „v zemi“.

Poté, co Písmo zahrnulo a vyloučilo, jdi a uč se z toho, co je řečeno v oddíle: „Zcela zničíte všechna místa, kde sloužily [národy svým bohům]“ (Dt 12,2) atd. Jako modloslužba je zvláštní tím, že je povinností osoby a koná se jak v zemi, tak mimo zemi, tak i vše, co je povinností osoby, se koná jak v zemi, tak mimo zemi.

Kromě orla a kilajim. Byla jim položena otázka: Liší se rabi Eliezer ve smyslu úlevy, nebo ve smyslu přísnosti?

Liší se ve smyslu přísnosti, a takto míní první tanna: kromě orla a kilajim, které známe z tradované halachy, ačkoli by se dalo říci, že jsou povinností půdy; ale nová [úroda] – v zemi ano, mimo zemi ne.

Jaký je důvod? [Slovo] usazení znamená: po zabrání a usídlení.

A přichází rabi Eliezer říci: I [zákaz] nové [úrody] se koná jak v zemi, tak mimo zemi. Jaký je důvod? Usazení [znamená]: všude, kde budete sídlit.

Nebo se snad liší ve smyslu úlevy, a takto míní první tanna: kromě orla a kilajim, které známe z tradované halachy, a tím spíše nová [úroda], neboť usazení znamená: všude, kde budete sídlit.

A přichází rabi Eliezer říci: [Zákaz] nové [úrody] se koná jen v zemi, neboť usazení znamená: po zabrání a usídlení. A co [znamená] i? [Vztahuje se] k prvnímu.

Pojď a slyš, neboť Abaje řekl: Kdo je tanna, který se přel s rabim Eliezerem? Je to rabi Jišmael, neboť bylo učeno: Aby tě poučil, že všude, kde je řečeno usazení, jde jen o [dobu] po zabrání a usídlení. [To jsou] slova rabiho Jišmaela.

Rabi Akiva mu řekl: Což Šabat, o němž je řečeno ve všech vašich sídlech, a koná se jak v zemi, tak mimo zemi? Řekl mu: Šabat se odvozuje úsudkem a minori ad maius: jestliže se lehčí přikázání konají jak v zemi, tak mimo zemi, přísný Šabat tím spíše!

Z toho, že Abaje řekl: Kdo je tanna, který se přel s rabim Eliezerem? Je to rabi Jišmael, plyne, že rabi Eliezer se liší ve smyslu přísnosti. Plyne to z toho.

Ale k čemu se rabi Jišmael vztahuje? K úlitbám. U úlitb