Kidušin 44a קידושין

S nezletilou [vdovou] po zasnoubení se maamar nečiní jinak než se souhlasem jejího otce; a s naarou buď s jejím vlastním souhlasem, nebo se souhlasem jejího otce. (Což neplatí u zasnoubení.)

Nýbrž bylo-li [to] řečeno, bylo to řečeno takto: Rabi Josi, syn rabiho Chaniny, řekl: Jaký je důvod rabiho Jochanana podle mudrců? U zasnoubení, které je s jejím souhlasem, [přijímá] její otec, a ne ona; u rozvodu, který je proti její vůli, [přijímá] ona i její otec.

Ale co maamar, který je s jejím souhlasem, a učí se: „buď ona, nebo její otec“? Tam jde o maamar proti její vůli a je to [názor] Rabiho, neboť se učí [v baraitě]: Kdo učiní maamar se svou švagrovou bez jejího souhlasu – Rabi říká: Nabyl ji. A mudrci říkají: Nenabyl.

Jaký je důvod Rabiho? Odvozuje to ze soulože se švagrovou: jako soulož se švagrovou [platí] i proti její vůli, tak i zde proti její vůli. A mudrci zastávají názor: Odvozujeme to od zasnoubení: jako zasnoubení [je] s jejím souhlasem, tak i zde s jejím souhlasem.

V čem se liší? Rabi zastává názor, že věci švagrové měl odvodit od švagrové; a mudrci zastávají názor, že zasnoubení měl odvodit od zasnoubení.

Tak je to i logické, jak to vysvětluje rabi Jochanan, protože se v závěru učí: „Což neplatí u zasnoubení.“ Řekněme tedy, že je to vyvrácení Reš Lakiše! Reš Lakiš ti řekne: Kdo je [autorem] tohoto [učení]? Je to rabi Jehuda, který říká: Dvě ruce nemohou nabývat zároveň.

Jde-li o rabiho Jehudu, [proč] „což neplatí u zasnoubení“? Měl [říci]: „Což neplatí u rozvodu“! Ano, tak je tomu skutečně; ale protože učil o maamaru, který se podobá zasnoubení, učil také: „Což neplatí u zasnoubení.“

A podle rabiho Jehudy – v čem se liší maamar? Protože je [švagrová] již vázána [k levirovi]. Nyní, když jsi k tomu dospěl, ani pro rabiho Jochanana ti to od počátku nebude obtížné: maamar je jiný, protože je již vázána.

Učili jsme se: „Muž zasnubuje svou dceru, je-li naara, sám i skrze svého zmocněnce.“ „Sám i skrze svého zmocněnce“ – ano; ona sama a skrze svou zmocněnkyni – ne. To je vyvrácení Reš Lakiše! Reš Lakiš ti řekne: I toto je [učení] rabiho Jehudy.

A můžeš to snad vysvětlit podle rabiho Jehudy? Vždyť se v závěru učí: Kdo řekne ženě: „Zasnub se mi touto datlí, zasnub se mi touto [datlí]“ – a říkali jsme: Kdo je tanaita, [podle něhož platí] „zasnub se“, „zasnub se“?

A Raba řekl: Je to rabi Šimon, který říká: [Není vinen za každou zvlášť,] dokud neřekne „přísaha“ ke každé jednotlivé [věci].

A kdybys řekl, že celé [učení] je od rabiho Jehudy a ve věci jednotlivostí zastává názor rabiho Šimona – zastává snad takový názor?

Vždyť se učí [v baraitě]: Toto je pravidlo: [Řekl-li to] souhrnně, je povinen jen jednou; [řekl-li to] jednotlivě, je povinen za každou jednotlivou – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: [Řekl-li:] „Přísahám, že ne tobě, ne tobě, ne tobě“, je povinen za každou jednotlivou. Rabi Elazar říká: [Řekl-li:] „Ne tobě, ne tobě, ne tobě a ne tobě, přísahám“, je povinen za každou jednotlivou. Rabi Šimon říká: Nikdy není povinen, dokud neřekne „přísaha“ ke každé jednotlivé.

Nýbrž celé [učení] je od rabiho Šimona a ve věci zmocnění zastává názor rabiho Jehudy.

Rabi Asi nepřišel do domu studia. Potkal rabiho Zeiru a řekl mu: „Co se dnes říkalo v domu studia?“ Řekl mu: „Ani já jsem tam nepřišel. Přišel tam rabi Avin a řekl, že celá společnost [studujících se postavila] za rabiho Jochanana a Reš Lakiš křičel jako jeřáb: ‚Vyjde a stane se [ženou]‘ (Dt 24,2), a nebyl nikdo, kdo by si ho všiml.“ Řekl mu: „Je rabi Avin spolehlivý?“ Řekl mu: „Ano, je jako moře pro pánev [tj. věrně předává].“

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Já [vím, že] to nebyl rabi Avin bar rabi Chija ani rabi Avin bar Kahana, nýbrž rabi Avin bez přívlastku. Co z toho plyne? Aby se dal vznést rozpor mezi jeho výroky.

Rava se zeptal Rav Nachmana: