Talmud česky

Kidušin 75a קידושין

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 75a · 21 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Každý, jehož dceru si smíš vzít, toho vdovu si smíš vzít; a každý, jehož dceru si nesmíš vzít, toho vdovu si nesmíš vzít.
כל שאתה נושא בתו אתה נושא אלמנתו וכל שאי אתה נושא בתו אי אתה נושא אלמנתו
2
Jaký je rozdíl mezi prvním tannou a rabim Josim? Rabi Jochanan řekl: Rozdíl je mezi nimi u Egypťana druhé [generace]; a oba to odvodili jen z velekněze s vdovou.
מאי איכא בין תנא קמא ובין ר' יוסי א"ר יוחנן מצרי שני איכא בינייהו ושניהם לא למדוה אלא מכהן גדול באלמנה
3
První tanna se domnívá: jako velekněz s vdovou – jako je u velekněze s vdovou jeho styk přestupkem a činí ji nezpůsobilou, tak i každý, jehož styk je přestupkem, činí nezpůsobilou.
דתנא קמא סבר כי כהן גדול באלמנה מה כהן גדול באלמנה שביאתו בעבירה ופוסל בה אף כל שביאתו בעבירה פוסל
4
A rabi Josi se domnívá: jako velekněz s vdovou – jako je u velekněze s vdovou jeho potomstvo nezpůsobilé a činí [ji] nezpůsobilou, tak i každý, jehož potomstvo je nezpůsobilé, činí nezpůsobilou; to vylučuje Egypťana druhé [generace], jehož potomstvo nezpůsobilé není, neboť Písmo říká: „Synové, kteří se jim narodí, třetí pokolení, smějí vstoupit do shromáždění Hospodinova“ (Dt 23,9).
ורבי יוסי סבר כי כ"ג באלמנה מה כ"ג באלמנה שזרעו פסול ופוסל אף כל שזרעו פסול פוסל לאפוקי מצרי שני שאין זרעו פסול דאמר קרא (דברים כג, ט) בנים אשר יולדו להם דור שלישי יבא להם בקהל ה'
5
„Raban Šimon ben Gamliel říká: Každý, jehož dceru si smíš vzít, toho vdovu si smíš vzít; a každý, jehož dceru si nesmíš vzít, toho vdovu si nesmíš vzít.“ Jaký je rozdíl mezi rabim Josim a Rabanem Šimonem ben Gamlielem? Ula řekl: Rozdíl je mezi nimi u amónského a moábského proselyty; a oba to odvodili jen z velekněze s vdovou.
רשב"ג אומר כל שאתה נושא בתו אתה נושא אלמנתו וכל שאי אתה נושא את בתו אי אתה נושא אלמנתו מאי איכא בין ר' יוסי לרשב"ג אמר עולא גר עמוני ומואבי איכא בינייהו ושניהם לא למדוה אלא מכהן גדול באלמנה
6
Rabi Josi se domnívá: jako velekněz s vdovou – jako je u velekněze s vdovou jeho potomstvo nezpůsobilé a činí nezpůsobilou, tak i každý, jehož potomstvo je nezpůsobilé, činí nezpůsobilou.
דר' יוסי סבר כי כ"ג באלמנה מה כהן גדול באלמנה שזרעו פסול ופוסל אף כל שזרעו פסול פוסל
7
A Raban Šimon ben Gamliel: jako velekněz s vdovou – jako je u velekněze s vdovou všechno jeho potomstvo nezpůsobilé, tak i každý, jehož všechno potomstvo je nezpůsobilé, i ženské; to vylučuje amónského a moábského proselytu, jehož ženské potomstvo smí vstoupit do shromáždění, neboť mistr řekl: Amónec, a ne Amónka; Moábec, a ne Moábka.
ורשב"ג ככהן גדול באלמנה מה כ"ג באלמנה שכל זרעו פסול אף כל שכל זרעו פסול אפילו נקבות לאפוקי גר עמוני ומואבי דנקבות הוו כשרות לבא בקהל דאמר מר עמוני ולא עמונית מואבי ולא מואבית
8
Rav Chisda řekl: Všichni souhlasí, že vdova z „těsta“ je nezpůsobilá pro kněžství. Kdo je z těchto tannaitů nejmírnější? Raban Šimon ben Gamliel, a [ten] říká: Každý, jehož dceru si smíš vzít, toho vdovu si smíš vzít; a každý, jehož dceru si nesmíš vzít, toho vdovu si nesmíš vzít – co tím vylučuje? Vylučuje vdovu z „těsta“, která je nezpůsobilá pro kněžství.
אמר רב חסדא הכל מודים באלמנת עיסה שפסולה לכהונה מאן מיקל בהני תנאי רבן שמעון בן גמליאל וקאמר כל שאתה נושא בתו אתה נושא אלמנתו וכל שאי אתה נושא בתו אי אתה נושא אלמנתו למעוטי מאי למעוטי אלמנת עיסה שפסולה לכהונה
9
[Tento výrok] vylučuje [názor] oněch tannaitů, neboť jsme se učili: Rabi Jehošua a rabi Jehuda ben Betera dosvědčili o vdově z „těsta“, že je způsobilá pro kněžství. Jaký je důvod? Je to dvojí pochybnost, a dvojí pochybnost [se rozhoduje] k úlevě.
לאפוקי מדהני תנאי דתנן העיד רבי יהושע ור' יהודה בן בתירא על אלמנת עיסה שכשירה לכהונה מאי טעמא הוי ספק ספיקא וספק ספיקא לקולא
10
„Jisté s jistými je dovoleno.“ Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Halacha je podle rabiho Eliezera. Když jsem to řekl před Šmuelem, řekl mi: Hilel učí: Deset skupin rodového původu vystoupilo z Babylónie a všichni smějí vstupovat do manželství mezi sebou; a ty říkáš, že halacha je podle rabiho Eliezera?
ודאן בודאן מותר אמר רב יהודה אמר רב הלכה כרבי אליעזר כי אמריתה קמיה דשמואל אמר לי הלל שונה עשרה יוחסים עלו מבבל וכולם מותרים לבא זה בזה ואת אמרת הלכה כרבי אליעזר
11
A poukazuje na rozpor mezi [výroky] Rava a mezi [výroky] Šmuela, neboť bylo řečeno: Zasnoubená, která otěhotněla – Rav řekl: Dítě je mamzer; a Šmuel řekl: Dítě je šetuki.
ורמי דרב אדרב ורמי דשמואל אדשמואל דאיתמר ארוסה שעיברה רב אמר הולד ממזר ושמואל אמר הולד שתוקי
12
Rav řekl: Dítě je mamzer, a [tedy] smí [si vzít] mamzerku; a Šmuel řekl: Dítě je šetuki, a [tedy] nesmí [si vzít] mamzerku. – Obrať to: Rav řekl: Dítě je šetuki; a Šmuel řekl: Dítě je mamzer.
רב אמר הולד ממזר ומותר בממזרת ושמואל אמר הולד שתוקי ואסור בממזרת איפוך רב אמר הולד שתוקי ושמואל אמר הולד ממזר
13
Proč potřebuji obojí? Je to zapotřebí: neboť kdyby to bylo řečeno [jen] v tomto [případě], [řekl bych]: v tomto to Rav říká, protože většina [mužů] kolem ní je způsobilých; ale tam, kde je většina kolem ní nezpůsobilých, řekni, že souhlasí se Šmuelem.
תרתי למה לי צריכא דאי איתמר בהא בהא קאמר רב משום דרוב כשרים אצלה אבל התם דרוב פסולים אצלה אימא מודי לשמואל
14
A kdyby to bylo řečeno [jen] v onom [případě, řekl bych]: v tomto to Rav říká, protože je možné [dítě] připsat snoubenci; ale v onom řekni, že souhlasí se Šmuelem. [Proto] je to zapotřebí.
ואי איתמר בהך בהא קאמר רב משום דאיכא למיתלה בארוס אבל בהא אימא מודי לשמואל צריכא
15
A chceš-li, řekni: Ve skutečnosti to neobracej; a „mamzer“, o němž mluví Rav, neznamená, že smí [si vzít] mamzerku, nýbrž že nesmí [si vzít] Izraelitku. A Šmuel řekl: Dítě je šetuki – [tj.] že nesmí [si vzít] Izraelitku? Je-li tomu tak, je to totéž co [názor] Rava! Nýbrž co [znamená] šetuki? Že ho „umlčují“ ohledně kněžského práva.
ואי בעית אימא לעולם לא תיפוך ומאי ממזר דקאמר רב לאו מותר בממזרת אלא דאסור בבת ישראל ושמואל אמר הולד שתוקי דאסור בבת ישראל אי הכי היינו דרב אלא מאי שתוקי שמשתקין אותו מדין כהונה
16
To je samozřejmé! Když ho nyní „umlčují“ ohledně práva Izraelity, je třeba [říkat], že ohledně kněžského práva? Nýbrž co [znamená] šetuki? Že ho „umlčují“ ohledně majetku jeho otce. To je samozřejmé! Víme snad, kdo je jeho otec? – Není to zapotřebí [než pro případ], že se [majetku] zmocnil.
פשיטא השתא מדין ישראל משתקינן ליה מדין כהונה מיבעי אלא מאי שתוקי שמשתקין אותו מנכסי אביו פשיטא מי ידעינן אבוה מנו לא צריכא דתפס
17
A chceš-li, řekni: Co [znamená] šetuki? Bduki – že vyslýchají jeho matku, a když říká: Obcovala jsem se způsobilým, je věrohodná. Podle koho [to je]? Podle Rabana Gamliela. Ale to Šmuel již jednou řekl, neboť jsme se učili: Byla těhotná a řekli jí: Jaký je to plod? [Řekla:] Od toho a toho muže, a ten je kohen. Raban Gamliel a rabi Eliezer říkají: Je věrohodná; rabi Jehošua říká: Není věrohodná. A Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Halacha je podle Rabana Gamliela.
ואי בעית אימא מאי שתוקי בדוקי שבודקים את אמו ואומרת לכשר נבעלתי נאמנת כמאן כר"ג האמר שמואל חדא זימנא דתנן היתה מעוברת ואמרו לה מה טיבו של עובר זה מאיש פלוני וכהן הוא ר"ג ורבי אליעזר אומרים נאמנת רבי יהושע אומר אינה נאמנת ואמר רב יהודה אמר שמואל הלכה כרבן גמליאל
18
Je to zapotřebí, neboť kdyby [bylo jen] odtamtud, řekl bych: Tam je většina kolem ní způsobilých; ale zde, kde je většina kolem ní nezpůsobilých, řekni, že ne. [Proto] je to zapotřebí.
צריכא דאי מהתם הוה אמינא התם רוב כשירים אצלה אבל הכא דרוב פסולים אצלה אימא לא צריכא
19
Učí se: A tak rabi Elazar říká: Kutejec si nesmí vzít Kutejku. Jaký je důvod? Rav Josef řekl: Učinili ho [rovným] proselytovi po deseti generacích, neboť se učí: Proselyta smí [si vzít] mamzerku až do deseti generací; od té doby dále nesmí [si vzít] mamzerku.
תניא וכן רבי אלעזר אומר כותי לא ישא כותית מאי טעמא אמר רב יוסף עשאוהו כגר לאחר עשרה דורות דתניא גר עד עשרה דורות מותר בממזרת מכאן ואילך אסור בממזרת
20
A někteří říkají: dokud se z něj nevytratí jméno modloslužby.
ויש אומרים עד שישתקע שם עבודת כוכבים ממנו
21
Abaje mu řekl: Je to snad podobné? Tam [jde o] starého proselytu a novou mamzerku – [lidé] řeknou: Izraelita si bere mamzerku; zde jsou oba stejní. Nýbrž když přišel Rav Dimi, řekl: Rabi Elazar zastává [názor] rabiho Jišmaela,
א"ל אביי מי דמי התם גר ישן וממזרת חדשה אמרי בר ישראל הוא דקא נסיב ממזרת הכא אידי ואידי כי הדדי נינהו אלא כי אתא רב דימי אמר רבי אלעזר סבר לה כרבי ישמעאל

Originál: Kiddushin 75a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu