Makot 17a מכות

Určí jej jménem, ale není povinen ho oddělit.

Nepřou se snad v tom, že jeden mistr soudí, že jistý [desátek pro chudé] činí [plodinu] tevelem, a druhý mistr soudí, že jistý ji tevelem nečiní? Abaje mu řekl: Je-li tomu tak, místo aby se přeli o pochybný případ, ať se přou o jistý!

Spíše všichni souhlasí, že jistý [desátek pro chudé] činí [plodinu] tevelem, a zde se přou o toto: jeden mistr soudí, že prostí lidé nebyli podezříváni ohledně desátku pro chudé u demaje – jelikož jde o peníze, oddělují jej; a rabíni soudí, že jelikož je to pro něj obtížná věc, neodděluje jej.

„Kolik musí sníst z tevelu“ atd. Rav Bivi řekl jménem rabiho Šimona ben Lakiše: Spor se týká pšeničného zrna, ale u mouky všichni souhlasí, že [je třeba] velikost olivy. A rabi Jirmeja řekl jménem rabiho Šimona ben Lakiše: Jako je spor v tomto, tak je spor i v tomto.

Učili jsme: Rabi Šimon jim řekl: Nesouhlasíte se mnou, že kdo jí mravence jakékoli velikosti, je vinen? Řekli mu: To proto, že je celým tvorem. Řekl jim: I jedno pšeničné zrno je celé ve své podobě. Pšeničné zrno ano, mouka ne!

Mluví k nim podle jejich [vlastních] slov: Podle mne i mouka, ale podle vás uznejte alespoň, že jedno pšeničné zrno je celé ve své podobě. A rabíni [soudí, že] celý tvor, který má duši, je významný, pšeničné zrno není významné. Baraita učí podle rabiho Jirmeji: Rabi Šimon říká: Jakékoli množství [stačí] pro bičování; velikost olivy řekli jen ohledně oběti.

MIŠNA: Kdo jí prvotiny, dříve než nad nimi přednesl [vyznání], [kdo jí] nejsvětější oběti mimo [nádvoří vymezené] závěsy, [kdo jí] méně svaté oběti a druhý desátek mimo hradby, kdo zlomí kost čistého pesachového beránka – ten dostává čtyřicet ran. Ale kdo nechá zbýt z čistého a kdo zlomí [kost] nečistého, nedostává čtyřicet ran.

Kdo vezme matku spolu s mláďaty – rabi Jehuda říká: Dostává bičování a nepropouští [ji]; a mudrci říkají: Propouští a nedostává bičování. Toto je pravidlo: za žádný zákaz, s nímž je spojeno „vstaň a čiň“, se netrestá.

GEMARA: Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Toto jsou slova rabiho Akivy, [podaná] anonymně. Ale mudrci říkají: U prvotin je položení [před oltář] nezbytné, přednes [vyznání] u nich není nezbytný.

Ať tedy řekne: Toto jsou slova rabiho Šimona, [podaná] anonymně! Toto nás učí: že rabi Akiva zastává názor rabiho Šimona.

Co je [názor] rabiho Šimona? Neboť baraita učí: „A oběť pozdvihování tvé ruky“ (Dt 12,17) – to jsou prvotiny.

Rabi Šimon řekl: Co nás to přichází učit? Jestliže [zakazuje] jíst je mimo hradby, [plyne to] z úsudku a minori ad maius z desátku, který je lehčí: jestliže u desátku, který je lehčí, kdo jej jí mimo hradby, dostává bičování, u prvotin tím spíše! Verš tedy přichází jen [kvůli tomu], kdo jí z prvotin dříve, než nad nimi přednesl [vyznání], že dostává bičování.

„A tvé dobrovolné dary“ (Dt 12,17) – to je děkovná oběť a pokojné oběti. Rabi Šimon řekl: Co nás to přichází učit? Jestliže [zakazuje] jíst je mimo hradby, [plyne to] z úsudku a minori ad maius z desátku. Verš tedy přichází jen [kvůli tomu], kdo jí z děkovné oběti a pokojných obětí před vykropením [krve], že dostává bičování.

„A prvorozené“ (Dt 12,17) – to je prvorozené [zvíře]. Rabi Šimon řekl: Co nás to přichází učit? Jestliže [zakazuje] jíst je mimo hradby – [plyne to] z úsudku a minori ad maius z desátku; jestliže před vykropením – z úsudku a minori ad maius z děkovné a pokojných obětí. Verš tedy přichází jen [kvůli tomu], kdo jí z prvorozeného, i po vykropení, [mimo hradby], že dostává bičování.

„Tvého skotu a tvého bravu“ (Dt 12,17) – to je oběť za hřích a oběť za vinu. Rabi Šimon řekl: Co nás to přichází učit?

Jestliže [zakazuje] jíst je mimo hradby – [plyne to] z úsudku a minori ad maius z desátku; jestliže před vykropením – z úsudku a minori ad maius z děkovné a pokojných obětí; jestliže po vykropení – z úsudku a minori ad maius z prvorozeného. Verš tedy přichází jen [kvůli tomu], kdo jí z oběti za hřích a oběti za vinu, i po vykropení, mimo závěsy, že dostává bičování.

„Tvé sliby“ (Dt 12,17) – to je zápalná oběť. Rabi Šimon řekl: Co nás to přichází učit?

Jestliže [zakazuje] jíst je mimo hradby – [plyne to] z úsudku a minori ad maius z desátku; jestliže před vykropením – z úsudku a minori ad maius z děkovné a pokojných obětí; jestliže po vykropení – z úsudku a minori ad maius z prvorozeného; jestliže mimo závěsy – z úsudku a minori ad maius z oběti za hřích a oběti za vinu. Verš tedy přichází