Megila 13b מגילה

„Neodvrací od spravedlivého své oči“ (Jb 36,7)? Za odměnu za cudnost, která byla v Ráchel, byla hodna toho, že z ní vzešel Saul; a za odměnu za cudnost, která byla v Saulovi, byl hoden toho, že z něho vzešla Ester.

A jaká cudnost byla v Ráchel? Je psáno: „A Jákob oznámil Ráchel, že je bratrem jejího otce“ (Gn 29,12). Byl snad bratrem jejího otce? Vždyť byl synem sestry jejího otce!

Nýbrž jí řekl: Vezmeš si mě? Odpověděla mu: Ano, ale můj otec je podvodník, a ty na něj nestačíš. Řekl jí: Jsem jeho bratr v podvádění. Řekla mu: A smějí spravedliví jednat lstivě? Řekl jí: Ano: „S čistým jednáš čistě, ale se zvráceným jednáš lstivě“ (2S 22,27).

Řekl jí: A jaká je ta lest? Řekla mu: Mám sestru, která je starší než já, a neprovdá mě před ní. Dal jí tedy znamení [podle nichž ji pozná].

Když nastala noc, řekla si [Ráchel]: Teď bude má sestra zahanbena. Předala jí je. To je to, co je psáno: „A ráno, hle, byla to Lea“ (Gn 29,25). Z toho vyplývá, že až dosud to nebyla Lea? Nýbrž kvůli znamením, která Ráchel předala Lee, to až dosud nevěděl. Proto byla hodna toho, že z ní vzešel Saul.

A jaká cudnost byla v Saulovi? Je psáno: „Ale o věci království, o níž mluvil Samuel, mu nic neřekl“ (1S 10,16). Byl hoden toho, že z něho vzešla Ester. A řekl rabi Elazar: Když Svatý, budiž požehnán, určí člověku velikost, určí ji i jeho synům a synům jeho synů až do konce všech pokolení, jak se říká: „Posadí je navěky a budou vyvýšeni“ (Jb 36,7). Pokud však zpychne, Svatý, budiž požehnán, ho poníží, jak se říká: „A jsou-li spoutáni řetězy…“ (Jb 36,8).

„A Ester plnila Mordechajův příkaz“ (Est 2,20). Řekl rabi Jirmeja: Že ukazovala menstruační krev mudrcům. „Jako když byla v jeho péči“ – řekl Raba bar Lima (jménem Rava): Že vstávala z klína Achašverošova, ponořila se [do mikve] a usedala do klína Mordechajova.

„V oněch dnech, když Mordechaj sedával v králově bráně, rozhněvali se Bigtan a Tereš“ (Est 2,21). Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Svatý, budiž požehnán, rozhněval pána na jeho služebníky, aby splnil vůli spravedlivého – a kdo to je? Josef, jak se říká: „A byl tam s námi hebrejský mladík…“ (Gn 41,12).

[A rozhněval] služebníky na jejich pána, aby učinil zázrak pro spravedlivého – a kdo to je? Mordechaj, jak je psáno: „A ta věc se dostala ke znalosti Mordechajovi…“ (Est 2,22).

Řekl rabi Jochanan: Bigtan a Tereš byli dva Tarsijci a mluvili spolu tarsijsky. Říkali: Ode dne, kdy přišla tahle, jsme neviděli spánek na očích. Pojď, dáme jed do poháru, aby zemřel. Nevěděli však, že Mordechaj patřil k těm, kdo zasedali v Síni tesaných kamenů, a znal sedmdesát jazyků.

Řekl [jeden] druhému: Vždyť naše hlídky nejsou ve stejný čas! Odpověděl mu: Budu držet svou hlídku i tvou. To je to, co je psáno: „A věc byla vyšetřena a nalezena [pravdivou]“ (Est 2,23) – že nebyli nalezeni na svých hlídkách.

„Po těchto věcech“ (Est 3,1) – po čem? Řekl Rava: Poté, co Svatý, budiž požehnán, stvořil lék na ránu.

Neboť řekl Reš Lakiš: Svatý, budiž požehnán, nebije Izrael, dokud pro ně předem nestvoří lék, jak se říká: „Když léčím Izrael, odhalí se vina Efrajimova“ (Oz 7,1). Ale národy světa ne tak: bije je a teprve potom pro ně stvoří lék, jak se říká: „Hospodin udeří Egypt, udeří a uzdraví“ (Iz 19,22).

„Ale pohrdl tím, aby vztáhl ruku jen na Mordechaje“ (Est 3,6). Řekl Rava: Zpočátku [chtěl vztáhnout ruku] jen na Mordechaje, nakonec na lid Mordechajův – a kdo to je? Rabíni – a nakonec na všechny Židy.

„Vrhali pur, to je los“ (Est 3,7). Učí se: Jakmile padl los na měsíc adar, velmi se zaradoval. Řekl: Padl mi los na měsíc, v němž zemřel Mojžíš. Nevěděl však, že sedmého adaru zemřel a sedmého adaru se narodil.

„Je jeden národ“ (Est 3,8). Řekl Rava: Nikdo neuměl pomlouvat tak jako Haman. Řekl [Achašverošovi]: Pojď, vyhubíme je. Odpověděl mu: Bojím se jejich Boha, aby se mnou nenaložil, jako naložil s mými předchůdci. Řekl mu: Jsou líní [jašnu] v plnění přikázání.

Řekl mu: Jsou mezi nimi rabíni. Odpověděl mu: Jsou jeden národ [a všichni jsou stejní].

Snad řekneš: Udělám ve svém království lysinu – „jsou rozptýleni mezi národy“. Snad řekneš: Mám z nich užitek – „odloučen“ [meforad] jako mezek [pirda], který nenese plody. A snad řekneš: Je mezi nimi [celá] provincie – praví se: „ve všech provinciích tvého království“.

„A jejich zákony jsou odlišné od všech národů“ – neboť nejedí s námi, neberou si [ženy] od nás a nedávají nám [své dcery] za ženy. „A zákony krále neplní“ – neboť celý rok promarní [řečmi] „Šabat dnes, Pesach dnes“. „A králi se nevyplácí je nechat“ – neboť jedí a pijí a pohrdají královskou mocí. Dokonce spadne-li moucha do poháru některého z nich, vyhodí ji a pohár vypije; ale dotkne-li se můj pán král poháru některého z nich, mrští jím o zem a nevypije ho.

„Líbí-li se to králi, ať je napsáno, aby byli zahubeni, a deset tisíc talentů stříbra…“ (Est 3,9). Řekl Reš Lakiš: Bylo zjevné a známé Tomu, který promluvil a byl svět, že Haman jednou odváží šekely proti Izraeli; proto předeslal jejich šekely jeho šekelům.

To je to, co se učíme [v Mišně]: Prvního adaru se vyhlašuje o šekelech a o smíšeninách.

„I řekl král Hamanovi: To stříbro je ti dáno a ten lid také, abys s ním naložil, jak uznáš za dobré“ (Est 3,11). Řekl rabi Aba: