Megila 4b מגילה

Chceš tím říci, že je to nařízení ve prospěch velkých měst? Vždyť jsme se učili: Připadne-li na pondělí, vesnice a velká města čtou téhož dne. Kdyby to tak bylo, ať si [vesnice] předsunou na [předchozí] den shromáždění! – To by bylo desátého, a desátý rabíni neustanovili.

Pojď a slyš: Připadne-li na čtvrtek, vesnice a velká města čtou téhož dne. Kdyby to tak bylo, ať si předsunou na den shromáždění, který je jedenáctého! – Z jednoho dne shromáždění na jiný den shromáždění [čtení] neodsouváme.

Pojď a slyš: Rabi Jehuda řekl: Kdy [to platí]? Na místě, kde se shromažďují v pondělí a ve čtvrtek; na místě, kde se v pondělí a ve čtvrtek neshromažďují, se čte jen v jeho čase. Kdyby tě napadlo, že je to nařízení ve prospěch velkých měst, [pak] proto, že [vesničané] se v pondělí a ve čtvrtek neshromažďují, bychom velkým městům způsobili ztrátu?

Neříkej „aby mohly zajistit vodu a potravu“, nýbrž řekni „protože zajišťují vodu a potravu svým bratřím ve velkých městech“.

„Jak to? Připadne-li na pondělí, vesnice a velká města čtou téhož dne“ atd. Proč první část [Mišny] uvádí pořadí [dnů] měsíce a proč druhá část uvádí pořadí dnů v týdnu?

Protože se mu [dny měsíce] přesouvají, uvádí pořadí dnů v týdnu.

„Připadne-li na předvečer Šabatu“ atd. Podle koho je naše Mišna? Buď podle Rabiho, nebo podle rabiho Josiho.

Co [říká] Rabi? Neboť se učí v baraitě: Připadne-li na předvečer Šabatu, vesnice a velká města si předsouvají na den shromáždění a [města] obehnaná hradbou čtou téhož dne. Rabi říká: Já říkám, že města nemají být odsunuta ze svého místa, nýbrž ti i oni čtou téhož dne.

Jaký je důvod prvního tannaity? Neboť je psáno: „každého roku“ (Est 9,21) – jako každého roku [čtou] města dříve než [města] obehnaná hradbou, tak i zde [čtou] města dříve než obehnaná hradbou.

Proč neříci: „každého roku“ – jako každého roku nejsou města odsunuta ze svého místa, tak i zde nemají být města odsunuta ze svého místa? – Zde je to jiné, protože to není možné.

A jaký je důvod Rabiho? „Každého roku“ – jako každého roku nejsou města odsunuta ze svého místa, tak i zde nemají být města odsunuta ze svého místa.

Proč neříci: „každého roku“ – jako každého roku [čtou] města dříve než obehnaná hradbou, tak i zde [čtou] města dříve než obehnaná hradbou? – Zde je to jiné, protože to není možné.

Co [říká] rabi Josi? Neboť se učí v baraitě: Připadne-li na předvečer Šabatu, [města] obehnaná hradbou a vesnice si předsouvají na den shromáždění a velká města čtou téhož dne. Rabi Josi říká: [Města] obehnaná hradbou nečtou dříve než [otevřená] města, nýbrž ti i oni čtou téhož dne.

Jaký je důvod prvního tannaity? Neboť je psáno: „každého roku“ – jako každého roku [čtou] města čtrnáctého a čas jednoho není časem druhého, tak i zde [čtou] města čtrnáctého a čas jednoho není časem druhého.

Proč neříci: „každého roku“ – jako každého roku nečtou obehnaná hradbou dříve než města, tak i zde nečtou obehnaná hradbou dříve než města? – Zde je to jiné, protože to není možné.

Jaký je důvod rabiho Josiho? „Každého roku“ – jako každého roku nečtou obehnaná hradbou dříve než města, tak i zde nečtou obehnaná hradbou dříve než města.

Proč neříci: „každého roku“ – jako každého roku čas jednoho není časem druhého, tak i zde čas jednoho není časem druhého? – Zde je to jiné, protože to není možné.

Zastává snad Rabi, že města neodsouváme na den shromáždění? Vždyť se učí v baraitě: Připadne-li na Šabat, vesnice si předsouvají na den shromáždění, velká města čtou v předvečer Šabatu a [města] obehnaná hradbou nazítří. Rabi říká: Já říkám: Protože byla města odsunuta ze svého místa, ať jsou odsunuta na den shromáždění!

Jak to srovnáváš? Tam je jejich časem Šabat, a protože jsou [tak jako tak] odsunuta, ať jsou odsunuta [na den shromáždění]; zde je jejich časem předvečer Šabatu.

Podle koho je to, co řekl rabi Chelbo, že řekl Rav Huna: Připadne-li Purim na Šabat, všichni jsou odsunuti na den shromáždění? „Všichni jsou odsunuti“ – jak tě to mohlo napadnout? Vždyť jsou [města] obehnaná hradbou, která slaví nazítří! Nýbrž: Každý, kdo je odsunut, ať je odsunut na den shromáždění. Podle koho? Podle Rabiho.

Podle všech se však svitek o Šabatu nečte. Jaký je důvod? Raba řekl: Všichni jsou povinni čtením svitku (a troubením na šofar), ale ne všichni jsou zběhlí ve čtení svitku. [Je to] preventivní nařízení, aby jej snad někdo nevzal do ruky, nešel k někomu zběhlému, aby se [od něj] učil, a nepřenesl jej čtyři lokte ve veřejném prostoru.

A to je i důvod u šofaru, a to je i důvod u lulavu.

Rav Josef řekl: Protože oči chudých se upírají ke čtení svitku. Tak se také učí v baraitě: Ačkoli řekli, že vesnice si předsouvají na den shromáždění, vybírají [dary pro chudé] téhož dne a rozdělují je téhož dne.

„Ačkoli řekli“? Naopak, právě proto, že to řekli! Nýbrž: Protože řekli, že vesnice si předsouvají na den shromáždění, vybírají téhož dne a rozdělují téhož dne, neboť oči chudých se upírají ke čtení svitku. Avšak