Menachot 28a מנחות

toto, když stojí [směrem] na východ a západ a kropí; toto, když stojí [směrem] na sever a jih a kropí.

Mistr řekl: „A ta uvnitř a ta u malomocného – ne pro jejich účel, jsou neplatná; ne namířená, jsou platná.“ Ale vždyť učili jsme: Ať ne pro jejich účel, ať ne namířená, jsou platná!

Rav Josef řekl: Není to obtíž: toto je rabi Eliezer a toto mudrci. Rabi Eliezer, který přirovnává oběť za vinu k oběti za hřích, přirovnává také log [oleje] k oběti za vinu; mudrci nepřirovnávají.

A podle rabiho Eliezera – copak věc, kterou se učíme přirovnáním, znovu učí přirovnáním?

Nýbrž Rava řekl: Toto i toto mudrci: zde [jde] o platnost (oběti), zde o přijetí (že se nepočítají majitelům ke splnění povinnosti).

MIŠNA: Sedm ramen svícnu se navzájem podmiňuje; jeho sedm lamp se navzájem podmiňuje; dva oddíly v mezuze se navzájem podmiňují, a [chybí-li] dokonce jediné písmeno, znemožňuje to [jejich platnost].

Čtyři oddíly v tefilin se navzájem podmiňují, a [chybí-li] dokonce jediné písmeno, znemožňuje to [jejich platnost]. Čtyři třásně se navzájem podmiňují, protože všechny čtyři jsou jedno přikázání. Rabi Jišmael říká: Všechny čtyři jsou čtyři přikázání.

GEMARA: Jaký je důvod? Je u nich psáno „bude“.

Mudrci učili: Svícen se zhotovoval z jednoho kusu [kovu] a ze zlata. Zhotovil-li ho z úlomků, je neplatný; z jiných druhů kovů je platný. Čím se liší, že z úlomků je neplatný? Protože je psáno „tepaný [z jednoho kusu]“ (Ex 25,31) a [u toho] „bude“. U jiných druhů kovů přece také [je psáno] „zlato“ a „bude“!

Verš praví „bude zhotoven“ – aby zahrnul jiné druhy kovů. – A řekni: aby zahrnul úlomky! – To tě nenapadni, neboť „bude“ je psáno u „tepaný“.

„Bude zhotoven“ je přece také psáno u „tepaný“! – „Tepaný“, „tepaný“ [je psáno dvakrát] k podmínění.

„Zlato“, „zlato“ [je psáno dvakrát] – také k podmínění!

Jak to lze srovnávat? Dobře, řekneš-li, že z úlomků je neplatný a z jiných druhů kovů platný: pak „zlato, zlato“ a „tepaný, tepaný“ slouží k výkladu. Ale řekneš-li, že z úlomků je platný a z jiných druhů kovů neplatný, co vykládáš z „zlato, zlato“ a „tepaný, tepaný“?

Jaký výklad? Neboť učili jsme: „Z talentu čistého zlata ho udělají se všemi těmito předměty“ (Ex 25,39) – je-li ze zlata, je z talentu; není-li ze zlata, není z talentu. „Jeho kalichy, jeho koule a jeho květy“ (Ex 25,31) – je-li ze zlata, má kalichy, koule a květy; není-li ze zlata, nemá kalichy, koule a květy.

A řekni také: je-li ze zlata, má ramena; není-li ze zlata, nemá ramena! – Takový by se nazýval [pouhý] stojan.

„A toto bylo provedení svícnu: tepaný ze zlata“ (Nu 8,4) – je-li ze zlata, je tepaný; není-li ze zlata, není tepaný.

„Tepaný“ v závěru [verše] – k čemu přichází? K vyloučení trubek. Neboť učili jsme: Trubky se zhotovovaly z jednoho kusu stříbra. Zhotovil-li je z úlomků, jsou platné; z jiných druhů kovů, jsou neplatné.

A čím se liší, že z jiných druhů kovů jsou neplatné? Protože je psáno „stříbro“ a „budou“. U úlomků přece také [je psáno] „tepané“ a „budou“! – Milosrdný to vyloučil u svícnu: „tepaný je“ (Nu 8,4) – on, a ne trubky.

Mudrci učili: Všechny předměty,