Menachot 5b מנחות

rozjasnění východu činí [novou úrodu] dovolenou.

Ale toto [stanovisko] Reš Lakiše nebylo řečeno výslovně, nýbrž bylo řečeno nepřímo. Neboť jsme se učili [v Mišně]: Nepřinášejí se moučná oběť z prvotin ani moučná oběť [doprovázející] zvíře před omerem (neboť vyžadujeme „z napojených pastvin Izraele“), a jestliže ji přinesl, je neplatná.

Před dvěma chleby ať ji nepřináší (protože ty se nazývají prvotiny), ale jestliže ji přinesl, je platná.

A rabi Jicchak řekl, že řekl Reš Lakiš: Učili to jen o čtrnáctém a patnáctém [nisanu], ale šestnáctého, jestliže ji přinesl, je platná. (A je mi obtížné: měla by být jako [oběť], které chybí čas!) Z toho je zřejmé, že zastává názor, že rozjasnění východu činí [novou úrodu] dovolenou.

A Rava řekl: Moučná oběť z omeru, z níž byla odebrána hrst ne pro její vlastní účel, je platná, její zbytky se jedí a nepotřebuje jinou moučnou oběť z omeru, aby je učinila dovolenými, neboť úmysl má účinek pouze u toho, kdo je způsobilý ke službě, u věci způsobilé ke službě a na místě způsobilém ke službě.

„U toho, kdo je způsobilý ke službě“ – vylučuje kohena s vadou; „u věci způsobilé ke službě“ – vylučuje moučnou oběť z omeru, která [jinak] není vhodná, neboť je to novinka; „na místě způsobilém ke službě“ – vylučuje [případ], kdy byl oltář poškozen.

Naši rabíni učili: Když [Písmo] říká: „z dobytka“ (Lv 1,2) níže, kde to není třeba učit, [je to] jen proto, aby se vyloučilo roztrhané [zvíře] (trefa).

Ale copak to nevyplývá z úsudku? Jestliže [zvíře] s vadou, které je dovoleno obyčejnému člověku, je zakázáno pro Výsost, pak trefa, která je zakázána obyčejnému člověku, není snad podle úsudku zakázána pro Výsost? – Tuk a krev dokazují [opak], neboť jsou zakázány obyčejnému člověku a dovoleny pro Výsost.

Co [srovnáváš] s tukem a krví? Ty pocházejí z celku, který je dovolen. Řekneš [totéž] o trefě, která je celá zakázaná, že nebude dovolena pro Výsost?

Zaškrcení [ptáka] dokazuje [opak], neboť je celé zákazem, je zakázáno obyčejnému člověku a dovoleno pro Výsost.

Co [srovnáváš] se zaškrcením? To je zakázáno jeho svatostí (v okamžiku svatosti pro oltář, tj. při zaškrcení, se stává zakázaným obyčejnému člověku, ale předtím zakázáno nebylo), což neplatí o trefě, kterou její svatost nečiní zakázanou.

A když jsi [ten argument] vyvrátil, [platí:] když [Písmo] říká „z dobytka“ níže, kde to není třeba učit, je to proto, aby se vyloučilo roztrhané [zvíře].

Co [znamená] „když jsi [ho] vyvrátil“? (Mnemotechnická pomůcka: R-K-J-Ch, Mar, Ada, Šiša.)

Rav řekl: Protože lze říci: Moučná oběť z omeru dokazuje [opak], neboť je zakázána obyčejnému člověku a dovolena pro Výsost. – Co [srovnáváš] s moučnou obětí z omeru? Ta činí dovolenou novou úrodu.

V sedmém roce [omer] také [činí dovoleným] samovolně vyrostlé obilí v sedmém roce – podle rabiho Akivy, který řekl: Samovolně vyrostlé obilí je v sedmém roce zakázáno.

Rav Acha bar Aba řekl Ravu Aši: I podle rabiho Akivy lze [argument] vyvrátit: Co [srovnáváš] s moučnou obětí z omeru? Ta činí dovolenou novou úrodu mimo zemi Izraele.

A i podle toho, kdo říká, [že zákaz] nové úrody mimo zemi [Izraele] není z Tóry, [lze namítnout]: ta přichází, aby učinila dovoleným zákaz, který je v ní samé.

Rav Acha z Difti řekl Ravinovi: Je-li tomu tak, ať se obětuje i trefa a učiní dovoleným zákaz, který je v ní! Spíše se [argument] vyvrací takto: Co [srovnáváš] s moučnou obětí z omeru? Její přikázání je právě takové.

Reš Lakiš řekl: Protože lze říci: Ten, kdo připravuje kadidlo, dokazuje [opak], neboť je to zakázáno obyčejnému člověku a dovoleno pro Výsost. – Ten, kdo připravuje, je člověk!

Spíše: příprava kadidla dokazuje [opak], neboť je zakázána obyčejnému člověku a dovolena pro Výsost. – Co [srovnáváš] s přípravou kadidla? Její přikázání je právě takové.

Mar, syn Raviny, řekl: Protože lze říci: Šabat dokazuje [opak], neboť [práce v něm] je zakázána obyčejnému člověku a dovolena pro Výsost.

Co [srovnáváš] se Šabatem? Ten byl ze svého celku vyňat i pro obyčejného člověka u obřízky.

Copak je obřízka potřebou obyčejného člověka? Obřízka je přikázání! Spíše: Co [srovnáváš] se Šabatem? Jeho přikázání je právě takové.

Rav Ada bar Aba řekl: Protože lze říci: Smíšené tkaniny (kilajim) dokazují [opak], neboť jsou zakázány obyčejnému člověku a dovoleny pro Výsost.

Co [srovnáváš] se smíšenými tkaninami? Ty byly ze svého celku vyňaty i pro obyčejného člověka u cicit. – Copak je cicit potřebou obyčejného člověka? Je to přikázání! Spíše: