Menachot 6a מנחות

Co [srovnáváš] se smíšenými tkaninami? Jejich přikázání je právě takové.

Rav Šiša, syn Rava Idiho, řekl: Protože lze říci: Ať se úsudek vrátí a vyvodí se ze společného rysu. Co [srovnáváš] se zaškrcením? To je zakázáno jeho svatostí. – Tuk a krev dokazují [opak].

Co [srovnáváš] s tukem a krví? Ty pocházejí z celku, který je dovolen. – Zaškrcení dokazuje [opak].

A úsudek se vrátil: vlastnost jednoho není jako vlastnost druhého a vlastnost druhého není jako vlastnost prvního; jejich společný rys je, že jsou zakázány obyčejnému člověku a dovoleny pro Výsost. I já přivedu trefu: ačkoli je zakázána obyčejnému člověku, ať je dovolena pro Výsost. – Co [srovnáváš] s jejich společným rysem? Jejich přikázání je právě takové.

Spíše řekl Rav Aši: Protože lze říci, že úsudek je vyvrácen od samého základu: Odkud ho vyvozuješ? Ze [zvířete] s vadou.

Co [srovnáváš] se [zvířetem] s vadou? U něho [Písmo] postavilo ty, kdo obětují, na roveň obětem [tj. kohen s vadou je nezpůsobilý].

Rav Acha Starší řekl Ravu Aši: [Zvíře] narozené císařským řezem dokazuje [opak]: u něho [Písmo] nepostavilo ty, kdo obětují, na roveň obětem, je dovoleno obyčejnému člověku, a přece je zakázáno pro Výsost.

Co [srovnáváš] s [tvorem] narozeným císařským řezem? Ten není svatý jako prvorozený.

[Zvíře] s vadou dokazuje [opak]. – Co [srovnáváš] se [zvířetem] s vadou? U něho [Písmo] postavilo ty, kdo obětují, na roveň obětem. – [Zvíře] narozené císařským řezem dokazuje [opak].

A úsudek se vrátil: vlastnost jednoho není jako vlastnost druhého a vlastnost druhého není jako vlastnost prvního; jejich společný rys je, že jsou dovoleny obyčejnému člověku a zakázány pro Výsost – a tím spíše trefa, která je zakázána obyčejnému člověku, ať je zakázána pro Výsost.

Co [srovnáváš] s jejich společným rysem? Ty nebyly vyňaty ze svého celku [zákazu]. Řekneš [totéž] o trefě, která byla ze svého celku vyňata?

Rav Acha, syn Ravy, řekl Ravu Aši: Trefa, která byla vyňata ze svého celku – co je to? Řekneš-li, že zaškrcení ptačího celopalu pro Výsost – i [ptáci] s vadou byli u ptačích obětí dovoleni, neboť bezvadnost a samčí pohlaví [se vyžadují] u dobytka, ale bezvadnost a samčí pohlaví se nevyžadují u ptáků.

Spíše [řekneš-li] zaškrcení ptačí oběti za hřích pro kohany – kohanim dostávají [svůj podíl] od stolu Výsosti.

Spíše se [argument] vyvrací takto: Co [srovnáváš] s jejich společným rysem? Jejich vada je patrná. Řekneš [totéž] o trefě, jejíž vada patrná není? Proto byl verš potřebný.

A [zákaz] trefy se odvozuje odsud? Odvozuje se odtamtud: „z napojených pastvin Izraele“ (Ez 45,15) – z toho, co je Izraeli dovoleno.

[Také] se odvozuje z [verše]: „vše, co projde pod holí“ (Lv 27,32) – kromě trefy, která neprochází.

Jsou potřebné [všechny]. Neboť kdyby [bylo psáno jen] „z napojených pastvin Izraele“, řekl bych, že to vylučuje [případ], kdy [zvíře] nemělo dobu způsobilosti, obdobně jako orla a smíšené plodiny vinice; ale měla-li dobu způsobilosti, řekl bych, že je způsobilá. [Proto] Milosrdný napsal: „vše, co projde“.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „vše, co projde“, řekl bych, že to vylučuje [případ], kdy se [zvíře] stalo trefou a nakonec ho zasvětil, obdobně jako u desátku; ale zasvětil-li ho a nakonec se stalo trefou, takže v době, kdy ho zasvětil, bylo vhodné, řekl bych, že je způsobilé. [Proto] Milosrdný napsal: „z dobytka“. Jsou [tedy] potřebné.

MIŠNA: Ať moučná oběť hříšníka, nebo kterákoli jiná moučná oběť – když z ní odebral hrst nekněz, truchlící [před pohřbem], kdo se ponořil během toho dne, komu chybí [kněžský] oděv, komu chybí smíření, kdo si neumyl ruce a nohy, neobřezaný, nečistý, [ten, kdo] sedí, stojí na nádobách, na zvířeti, na nohou druhého – zneplatnil [ji].

Odebral-li hrst levou rukou, zneplatnil [ji]. Ben Betera říká: Ať [hrst] vrátí a znovu ji odebere pravou rukou.

Odebral-li hrst a do ruky se mu dostal kamínek, zrnko soli nebo zrnko kadidla, je neplatná, neboť řekli: Hrst, která je nadměrná nebo nedostatečná, je neplatná. Která je nadměrná? Když ji odebral přeplněnou. A nedostatečná? Když ji odebral konečky prstů.

GEMARA: Proč potřebuji, aby učila „ať moučná oběť hříšníka, nebo kterákoli jiná moučná oběť“? Ať učí: „Všechny moučné oběti, z nichž odebral hrst nekněz a truchlící…“

Bylo to potřebné kvůli rabimu Šimonovi, neboť bylo učeno [v baraitě]: Rabi Šimon řekl: Podle práva by moučná oběť hříšníka měla vyžadovat olej a kadidlo, aby hříšník nevyzískal; a proč je nevyžaduje? Aby jeho oběť nebyla zkrášlená. A podle práva by oběť za hřích za [požití] tuku měla vyžadovat úlitby,