Menachot 65a מנחות

A to je to, co se učí [v Mišně]: Petachja [byl ustanoven] nad páry ptáků. To je Mordechaj. Proč se jmenoval Petachja? [Protože] otevíral (poteach) věci a vykládal je a znal sedmdesát jazyků.

Všichni [členové] Sanhedrinu přece také znali sedmdesát jazyků, neboť rabi Jochanan řekl: Do Sanhedrinu se dosazují jen muži moudří, vzhlední, vysoké postavy, pokročilého věku, znalí čarodějnictví a znající sedmdesát jazyků, aby Sanhedrin neslyšel [svědky] z úst tlumočníka.

Spíše [to znamená], že mísil jazyky a vykládal [je]. A to je to, co je psáno o Mordechajovi: „Bilšan“ (Neh 7,7).

MIŠNA: Jak to dělají? Vyslanci soudu vycházejí v předvečer svátku a svazují [obilí] do snopků, dokud je spojeno se zemí, aby bylo snadné [je] sklidit. Všechna města v okolí se tam shromažďují, aby se sklízelo s velkou slávou.

Když se setmí, [ženec] jim říká: „Zapadlo slunce?“ Řeknou: „Ano.“ „Zapadlo slunce?“ Řeknou: „Ano.“ „Tento srp?“ Řeknou: „Ano.“ „Tento srp?“ Řeknou: „Ano.“ „Tento koš?“ Řeknou: „Ano.“ „Tento koš?“ Řeknou: „Ano.“

O Šabatu jim říká: „[Je] tento Šabat?“ Řekli: „Ano.“ „[Je] tento Šabat?“ Řekli: „Ano.“ „Mám sklízet?“ A oni mu říkají: „Sklízej.“ „Mám sklízet?“ A oni mu říkají: „Sklízej.“

Třikrát u každé věci, a oni mu říkají: „Ano, ano, ano.“ Proč tolik? Kvůli boethovcům, kteří říkali, že sklizeň omeru není na konci svátku.

GEMARA: Rabíni učili: Toto jsou dny, v nichž se nemá postit, a v některých z nich se nemá [ani] naříkat: Od začátku měsíce nisanu do jeho osmého dne byla ustanovena každodenní oběť – [proto] se nemá naříkat; a od jeho osmého dne až do konce svátku byl obnoven svátek Týdnů – [proto] se nemá naříkat.

„Od začátku měsíce nisanu do jeho osmého dne byla ustanovena každodenní oběť – [proto] se nemá naříkat“ – neboť saduceové říkali: Jednotlivec smí dobrovolně přinést každodenní oběť. Co vykládali? „Jednoho beránka připravíš ráno a druhého beránka připravíš navečer“ (Nu 28,4) [– v jednotném čísle].

Co jim odpověděli? „Mou oběť, můj chléb pro mé ohnivé oběti budete střežit“ (Nu 28,2) – aby všechny přicházely z pokladnice komory.

„Od jeho osmého dne až do konce svátku byl obnoven svátek Týdnů – [proto] se nemá naříkat“ – neboť boethovci říkali: Šavuot [je vždy] po Šabatu.

Raban Jochanan ben Zakaj se jich chopil a řekl jim: Hlupáci, odkud to máte? A nebylo nikoho, kdo by mu odpověděl, kromě jednoho starce, který proti němu žvanil a řekl: Mojžíš, náš učitel, miloval Izrael a věděl, že Šavuot je [jen] jeden den; vstal tedy a ustanovil jej po Šabatu, aby se Izrael radoval dva dny [po sobě]. [Raban Jochanan] mu citoval tento verš: „Jedenáct dní [je cesta] od Chorebu cestou k pohoří Seír“ (Dt 1,2).