MIŠNA: Kdo porazí oběť díků uvnitř, a její chléb je vně hradby, chléb není posvěcen. Porazil-li ji dříve, než se [chleby] v peci zapekly na povrchu, a dokonce i když se zapekly všechny kromě jednoho, chléb není posvěcen.
מתני׳ השוחט את התודה לפנים ולחמה חוץ לחומה לא קדש הלחם שחטה עד שלא קרמו פניה בתנור ואפילו קרמו כולן חוץ מאחד מהן לא קדש הלחם:
Neboť jsme se učili [v mišně]: Kdo porazí pesachového beránka, zatímco [vlastní] kvašené, porušuje zákaz. Rabi Jehuda říká: I [při porážce] každodenní oběti. A řekl Reš Lakiš: Není vinen, ledaže [kvašené] má ten, kdo poráží, nebo ten, kdo kropí, nebo jeden z členů skupiny, [a je] s ním na nádvoří. A rabi Jochanan řekl: I když [kvašené] není s ním na nádvoří.
דתנן השוחט את הפסח על החמץ עובר בלא תעשה רבי יהודה אומר אף התמיד ואמר ריש לקיש לעולם אינו חייב עד שיהא או לשוחט או לזורק או לאחד מבני חבורה עמו בעזרה ורבי יוחנן אמר אף על פי שאין עמו בעזרה
Je to potřebné [uvést obojí]. Kdyby to bylo řečeno [jen] o onom [případu], [řekl bych, že] v onom případě to rabi Jochanan řekl, protože kdekoli [kvašené] je, je pod zákazem; ale pokud jde o posvěcení chleba, řekl bych, že souhlasí s Reš Lakišem, že je-li uvnitř, je posvěcen, a [je-li] venku, není posvěcen.
צריכא דאי איתמר בההיא בההיא קא אמר ר' יוחנן דכל היכא דאיתיה באיסורא קאי אבל לענין מקדש לחם אימא מודי ליה לריש לקיש דאי איתיה בפנים קדוש אבראי לא קדוש
A kdyby to bylo řečeno [jen] o tomto [případu], [řekl bych, že] v tomto to řekl Reš Lakiš, ale v onom řekl bych, že souhlasí s rabim Jochananem. Je to tedy potřebné.
ואי איתמר בהא בהא קאמר ריש לקיש אבל בהך אימא מודה ליה לרבי יוחנן צריכא
Odkud to víme? Neboť naši mistři učili: „S bochníky kvašeného chleba přinese svou oběť spolu s obětí“ (Lv 7,13) – to učí, že chléb je posvěcen, jen když se v peci zapekl na povrchu. „Přinese svou oběť spolu s obětí“ – to učí, že chléb je posvěcen jen porážkou oběti. „Oběť díků“ – to učí, že porazil-li ji ne pro její účel, chléb není posvěcen.
מנא הני מילי דתנו רבנן (ויקרא ז, יג) על חלות לחם חמץ יקריב קרבנו על זבח מלמד שאין הלחם קדוש אלא אם כן קרמו פניה בתנור יקריב קרבנו על זבח מלמד שאין הלחם קדוש אלא בשחיטת הזבח זבח תודת מלמד שאם שחט שלא לשמן לא קדש הלחם
Naši mistři učili: [Povinnosti o Pesachu] lze dostát i nedopečenou macesou a macesou připravenou v hrnci. Co je nedopečená maces? Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Každá, z níž se při rozlomení netáhnou vlákna.
תנו רבנן יוצאין במצה נא ובמצה העשויה באילפס מאי מצה נא אמר רב יהודה אמר שמואל כל שפורסה ואין חוטין נמשכין הימנה
Bylo řečeno: Oběť díků, kterou porazil [spolu] s osmdesáti bochníky – Chizkija řekl: Čtyřicet z osmdesáti je posvěceno. Rabi Jochanan řekl: Čtyřicet z osmdesáti posvěceno není.
איתמר תודה ששחטה על שמונים חלות חזקיה אמר קדשו ארבעים מתוך שמונים ורבי יוחנן אמר לא קדשו ארבעים מתוך שמונים
Řekl rabi Zera: Všichni souhlasí, že tam, kde řekl: „Ať je posvěceno čtyřicet z osmdesáti“, jsou posvěceny; [kde řekl:] „Ať není posvěceno čtyřicet, ledaže je posvěceno osmdesát“, nejsou posvěceny. Přou se o případ bez výslovného určení: jeden mistr zastává názor, že [majitel] zamýšlí [druhou čtyřicítku] jako zálohu, a druhý mistr zastává názor, že zamýšlí velkou oběť.
אמר רבי זירא הכל מודים היכא דאמר ליקדשו ארבעים מתוך שמונים קדשו אל יקדשו ארבעים אלא אם כן יקדשו שמונים לא קדשו כי פליגי בסתמא מר סבר לאחריות קא מיכוין ומר סבר לקרבן גדול קא מיכוין
Abaje řekl: Všichni [souhlasí, že majitel] zamýšlí (zálohu), a přou se o to, zda služební nádoby posvěcují bez úmyslu. Jeden mistr zastává názor, že služební nádoby posvěcují bez úmyslu, a druhý mistr zastává názor, že služební nádoby neposvěcují bez úmyslu.
אביי אמר דכולי עלמא (לאחריות) קא מיכוין ובכלי שרת מקדשין שלא מדעת קא מיפלגי מר סבר כלי שרת מקדשין שלא מדעת ומר סבר כלי שרת אין מקדשין שלא מדעת
Rav Papa řekl: Všichni [souhlasí], že služební nádoby posvěcují bez úmyslu, a zde se přou o nůž. Jeden mistr zastává názor, že nůž posvěcuje jako služební nádoba; [a druhý mistr zastává názor, že nůž, protože nemá vnitřek, neposvěcuje jako služební nádoba].
רב פפא אמר דכולי עלמא כלי שרת מקדשין שלא מדעת והכא בסכין קא מיפלגי מר סבר סכין מקדשת ככלי שרת [ומר סבר סכין כיון דלית ליה תוך אינה מקדשת ככלי שרת]
A někteří říkají, že Rav Papa řekl: Všichni [souhlasí], že služební nádoby posvěcují jen s úmyslem, a zde se přou o nůž. Jeden mistr zastává názor, že nůž je silnější než služební nádoba, protože ačkoli nemá vnitřek, posvěcuje; a druhý mistr zastává názor, že nůž není silnější než služební nádoba.
ואיכא דאמרי רב פפא אמר דכולי עלמא כלי שרת אין מקדשין אלא מדעת והכא בסכין קא מיפלגי מר סבר סכין אלימא מכלי. שרת דאף על גב דלית ליה תוך מיקדשה ומר סבר סכין לא אלימא ליה מכלי שרת:
MIŠNA: Porazil-li ji [s úmyslem jíst ji] po jejím čase nebo mimo její místo, chléb je posvěcen. Porazil-li ji a ukázalo se, že je trefa, chléb není posvěcen.
מתני׳ שחטה חוץ לזמנה וחוץ למקומה קדש הלחם שחטה ונמצאת טריפה לא קדש הלחם
Porazil-li ji ne pro její účel – a stejně tak beran zasvěcení a stejně tak dva beránci [svátku] Aceret, které porazil ne pro jejich účel –, chléb není posvěcen.
שחטה שלא לשמה וכן איל המילואים וכן שני כבשי עצרת ששחטן שלא לשמן לא קדש הלחם:
Neboť bylo učeno [v baraitě]: Toto je pravidlo: Cokoli, jehož neplatnost nastala před porážkou, [tam] chléb není posvěcen; [nastala-li] jeho neplatnost po porážce, chléb je posvěcen. Porazil-li ji [s úmyslem jíst ji] po jejím čase nebo mimo její místo, chléb je posvěcen. Porazil-li ji a ukázalo se, že je trefa, chléb není posvěcen.
דתניא זה הכלל כל שפיסולו קודם שחיטה לא קדש הלחם פיסולו אחר שחיטה קדש הלחם שחטה חוץ לזמנה וחוץ למקומה קדש הלחם שחטה ונמצאת טריפה לא קדש הלחם
Originál: Menachot 78b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.