Talmud česky

Menachot 80a מנחות

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 80a · 14 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Nýbrž [k tomu, co nahradilo] dobrovolnou oběť díků – ať před smířením, ať po smíření, vyžaduje chléb: [majitel] rozmnožuje oběti díků.
אלא אחליפי תודה נדבה בין לפני כפרה בין לאחר כפרה טעונות לחם מרבה בתודות הוא
2
Nýbrž k mláděti dobrovolné oběti díků – ať před smířením, ať po smíření, nevyžaduje chléb: je to přebytek oběti díků. Nýbrž k mláděti povinné oběti díků – před smířením vyžaduje chléb, po smíření nevyžaduje chléb.
אלא אולד תודה נדבה בין לפני כפרה בין לאחר כפרה אין טעונין לחם מותר דתודה היא אלא אולד תודה חובה לפני כפרה טעון לחם לאחר כפרה אין טעון לחם
3
Co nás to učí? Že rabi Jochanan zastává názor, že člověk dosahuje smíření přírůstkem zasvěceného majetku. Abaje nad tím přemýšlel podobně.
מאי קמ"ל דקסבר ר' יוחנן אדם מתכפר בשבח הקדש הוי בה נמי אביי כי האי גוונא
4
Bylo také řečeno: Řekl Rav Jicchak bar Josef, řekl rabi Jochanan: To, co nahradilo dobrovolnou oběť díků, ať před smířením, ať po smíření, vyžaduje chléb – [majitel] rozmnožuje oběti díků. Mládě dobrovolné oběti díků, ať před smířením, ať po smíření, nevyžaduje chléb – je to přebytek oběti díků. A mládě povinné oběti díků před smířením vyžaduje chléb, po smíření nevyžaduje chléb.
איתמר נמי אמר רב יצחק בר יוסף אמר רבי יוחנן חילופי תודה נדבה בין לפני כפרה בין לאחר כפרה טעונה לחם מרבה בתודות הוא ולד תודה נדבה בין לפני כפרה בין לאחר כפרה אין טעון לחם מותר דתודה הוא וולד תודה חובה לפני כפרה טעונין לחם לאחר כפרה אין טעונין לחם
5
Řekl Šmuel: Cokoli, co u oběti za hřích hyne, to u oběti díků nevyžaduje chléb; cokoli, co se u oběti za hřích pase, to u oběti díků vyžaduje chléb.
אמר שמואל כל שבחטאת מתה בתודה אין טעונה לחם כל שבחטאת רועה בתודה טעונה לחם
6
Rav Amram namítl: Co říká [verš]: „oběť díků přinese“ (Lv 7,12)? Odkud [víme o tom], kdo oddělil svou oběť díků, ta se ztratila a oddělil místo ní jinou, a pak se našla první, takže obě stojí [k dispozici] – odkud [víme], že přinese kteroukoli z nich chce, a její chléb s ní? Proto Písmo říká: „oběť díků přinese“. Mohl bych si myslet, že i druhá vyžaduje chléb; proto Písmo říká: „přinese ji“ – jednu, a ne dvě.
מתיב רב עמרם מהו אומר (ויקרא ז, יב) התודה יקריב מנין למפריש תודתו ואבדה והפריש אחרת תחתיה ונמצאת הראשונה והרי שתיהן עומדות מנין שאיזו מהן שירצה יקריב ולחמה עמה תלמוד לאמר התודה יקריב יכול תהא שניה טעונה לחם תלמוד לאמר יקריבנו אחד ולא שנים
7
Kdežto u oběti za hřích se v podobném případě [zvíře] pase, neboť jsme se učili [v mišně]: Oddělil svou oběť za hřích, ta se ztratila a oddělil místo ní jinou, a pak se našla první, takže obě stojí [k dispozici] – dosáhne smíření jednou z nich a druhá ať zhyne – slova rabiho. Mudrci však říkají: Oběť za hřích hyne, jen pokud se našla poté, co majitelé dosáhli smíření; ale [našla-li se] dříve, než majitelé dosáhli smíření, pase se.
ואילו גבי חטאת כי האי גונא רועה דתנן הפריש חטאתו ואבדה והפריש אחרת תחתיה ונמצאת הראשונה והרי שתיהן עומדות מתכפר באחת מהן ושניה תמות דברי רבי וחכמים אומרים אין חטאת מתה אלא שנמצאת לאחר שנתכפרו בעלים הא קודם שנתכפרו בעלים רועה
8
Šmuel zastává názor jako rabi, který řekl: [Oběť], která byla ztracena v době oddělení [náhrady], hyne.
שמואל כרבי סבירא ליה דאמר אבודה בשעת הפרשה מתה
9
Ale jak podle rabiho najdeš [případ, kdy] se pase? Jako [výrok] rabiho Ošaji, neboť řekl rabi Ošaja: Oddělil-li dvě oběti za hřích jako zálohu, dosáhne smíření kteroukoli z nich chce, a druhá se pase.
אלא רועה לרבי היכי משכחת לה כדרבי אושעיא דאמר רבי אושעיא הפריש שתי חטאות לאחריות מתכפר באיזה מהן שירצה והשניה תרעה
10
Ale vždyť u oběti díků v podobném případě nevyžaduje chléb! Nýbrž Šmuel zastává názor jako rabi Šimon, který řekl: Pět [druhů] obětí za hřích hyne.
והא גבי תודה כי האי גוונא אין טעונה לחם אלא שמואל כרבי שמעון סבירא ליה דאמר חמש חטאות מתות
11
Ale [případ], kdy se pase, podle rabiho Šimona vůbec neexistuje!
והא רועה לרבי שמעון לית ליה כלל
12
Šmuel také řekl jen jednu věc: Cokoli, co u oběti za hřích hyne, to u oběti díků nevyžaduje chléb. Co nás učí? Vylučuje [názor] rabiho Jochanana, který řekl, že člověk dosahuje smíření přírůstkem zasvěceného majetku; učí nás, že ne.
שמואל נמי חדא קאמר כל שבחטאת מתה בתודה אין טעונה לחם מאי קמ"ל לאפוקי מדרבי יוחנן דאמר אדם מתכפר בשבח הקדש קמשמע לן דלא
13
Řekl rabi Aba: [Pokud řekl:] Toto je oběť díků a toto je její chléb – ztratil-li se chléb, přinese jiný chléb; ztratila-li se oběť díků, nepřinese jinou oběť díků. Jaký je důvod? Chléb je kvůli oběti díků, ale oběť díků není kvůli chlebu.
אמר ר' אבא זו תודה וזו לחמה אבד הלחם מביא לחם אחר אבדה תודה אינו מביא תודה אחרת מאי טעמא לחם לגלל תודה ואין תודה לגלל לחם
14
A řekl Rava: Oddělil-li peníze na svou oběť díků
ואמר רבא הפריש מעות לתודתו

Originál: Menachot 80a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu