Menachot 81a מנחות

Copak se odděluje od počátku jako přebytek?

Rabi Jicchak bar Šmuel bar Marta seděl před Ravem Nachmanem a říkal: Ať přivede zvíře a chléb a řekne: Je-li to, které zůstalo, náhradou, toto je oběť díků a toto její chléb; a je-li to, které zůstalo, obětí díků, toto je její chléb a toto ať je náhradou.

Řekl mu: Odpověz, mistře: čtyřicet [ran] na jeho ramena, a [to by bylo] správné?

Rav Ila onemocněl; Abaje a mudrci k němu přišli, seděli a říkali: Platí-li [názor] rabiho Jochanana, který řekl, že [chléb] vně hradby nádvoří je posvěcen, ať přinese chléb, položí ho vně hradby nádvoří a řekne: Je-li to, které zůstalo, obětí díků, toto je její chléb; a pokud ne, ať přejde do nesvatého [užívání].

[Nelze,] protože jsou tu čtyři [bochníky], jimiž se má podávat. Jak by postupoval? Podávat je venku? Je psáno „před Hospodinem“ (Lv 7,30). Uvnitř? Vnáší nesvaté do nádvoří. Proto to není možné.

Rav Šiša, syn Rava Idiho, to zpochybnil: Platí-li [názor] Chizkiji, který řekl, že čtyřicet z osmdesáti je posvěceno, ať přivede zvíře a s ním osmdesát [bochníků] a řekne: Je-li to, které zůstalo, obětí díků, ať je i toto obětí díků a těchto osmdesát [patří] oběma; je-li to, které zůstalo, náhradou, toto je oběť díků a toto její chléb, a ať je posvěceno čtyřicet z osmdesáti.

[Nelze,] protože zkracuje [dobu] jedení čtyřiceti [bochníků].

Řekl Rav Aši Ravu Kahanovi: Platí-li [názor] rabiho Jochanana, který řekl: Oddělil-li jako oběť za hřích březí [zvíře] a ono porodilo, chce-li, dosáhne smíření jím, chce-li, dosáhne smíření jeho mládětem – ať přivede březí zvíře, počká, až porodí, přinese s ním osmdesát [bochníků] a řekne: Je-li to, které zůstalo, náhradou, toto mládě je obětí díků a těchto osmdesát [patří] oběma; a je-li to, které zůstalo, obětí díků, i toto je obětí díků a těchto osmdesát [patří] oběma, a toto [mládě] ať je přebytkem oběti díků.

Řekl mu: Kdo nám řekne, že rabi Jochanan řekl, že ponechá-li si ho, je ponecháno? Možná, že ponechá-li si ho, není ponecháno, a důvodem rabiho Jochanana je, že řekl: Člověk dosahuje smíření přírůstkem zasvěceného majetku.

Ravina přišel do Damhorie. Rav Dimi, syn Rava Huny z Damhorie, řekl Ravinovi: Ať přivede zvíře a řekne: „[Beru] na sebe [oběť díků]“, přivede jiné zvíře a s ním osmdesát [bochníků] a řekne: Je-li to, které zůstalo, náhradou, tyto dvě jsou obětmi díků a těchto osmdesát [patří] oběma; a je-li to, které zůstalo, obětí díků, ať je i toto, o němž jsem řekl „na sebe“, obětí díků a těchto osmdesát [patří] oběma, a to druhé ať je zálohou.

Řekl mu: Tóra řekla: „Lépe je, když neslibuješ, než abys slíbil a nesplnil“ (Kaz 5,4), a ty říkáš, ať vstane a od počátku slibuje?

MIŠNA: Kdo řekne: „[Beru] na sebe oběť díků“, přinese ji i její chléb z nesvatého [majetku].