Menachot 81b מנחות

[Řekl-li:] „[Beru] na sebe oběť díků z nesvatého a její chléb z desátku“, přinese ji i její chléb z nesvatého. [Řekl-li:] „Oběť díků z desátku a její chléb z nesvatého“, přinese ji i její chléb z desátku. Přinese [z desátku], ale nepřinese [chléb] z pšenice druhého desátku, nýbrž [z pšenice koupené] za peníze druhého desátku.

GEMARA: Řekl Rav Huna: Kdo řekne: „[Beru] na sebe chleby oběti díků“, přinese oběť díků i její chléb. Jaký je důvod? Tento člověk ví, že chléb bez oběti díků se nepřináší, a měl na mysli oběť díků i její chléb; a to, že řekl „chleby oběti díků“, [znamená, že] uvedl konec věci.

Učili jsme se [v mišně]: „Oběť díků z desátku a její chléb z nesvatého – přinese, jak slíbil.“ Proč? Když řekl „její chléb z nesvatého“, měl by přinést ji i její chléb z nesvatého!

Tam je to jiné: protože řekl „oběť díků z desátku“, je to jako by řekl: „[Beru] na sebe chléb, abych [jím] zprostil [povinnosti] oběť díků toho a toho.“

Je-li tomu tak, pak v první části, která učí: „Oběť díků z nesvatého a její chléb z desátku – přinese ji i její chléb z nesvatého“, je to i zde jako by řekl: „[Beru] na sebe oběť díků, abych [jí] zprostil [povinnosti] chléb toho a toho“!

Jak to lze srovnávat? Dobře, chléb přichází, aby zprostil [povinnosti] oběť díků; ale přichází snad oběť díků, aby zprostila [povinnosti] chléb?

Pojď a slyš: Kdo řekne: „[Beru] na sebe oběť díků bez chleba a zvířecí oběť bez úliteb“, toho přinutí a přinese oběť díků i její chléb, zvířecí oběť i úlitby.

Důvodem je, že řekl [„oběť díků“]; ale kdyby neřekl „oběť díků“, ne?

Totéž platí, i když neřekl „oběť díků“; ale protože chtěl učit „zvířecí oběť bez úliteb“ – neboť nemohl učit „úlitby bez zvířecí oběti“ –, učil také „oběť díků“.

Proč [ho nutí]? Je to slib, jehož důvod ke zrušení je s ním [spojen]!

Řekl Chizkija: Čí je tato [baraita]? Je to [názor] Bejt Šamaj, kteří říkají: Drž se prvního výrazu. Neboť jsme se učili [v mišně]: [Kdo řekne:] „Jsem nazírem [zdržujícím se] sušených fíků a fíkového koláče“ – Bejt Šamaj říkají: Je nazírem; Bejt Hilel říkají: Není nazírem.

Rabi Jochanan řekl: Můžeš říci, že i podle Bejt Hilel – [jde o případ], kdy říká: „Kdybych byl věděl, že se takto neslibuje, nebyl bych slíbil takto, ale takto.“ A co znamená „přinutí“? Že chce [od slibu] ustoupit.

Pojď a slyš: Kdo řekne: „[Beru] na sebe oběť díků bez chleba a zvířecí oběť bez úliteb“, a řekli mu: „Přines oběť díků i její chléb a zvířecí oběť i úlitby“, a on říká: „Kdybych to byl věděl, nebyl bych slíbil“ – přinutí ho a řeknou mu: „Zachovávej a poslouchej“ (Dt 12,28).

Dobře, podle Chizkiji je to v pořádku; ale podle rabiho Jochanana je to obtíž! Rabi Jochanan ti řekne: Tato [baraita] je jistě [názorem] Bejt Šamaj.

Co znamená „zachovávej a poslouchej“? Řekl Abaje: „Zachovávej“ – přines oběť díků; „a poslouchej“ – přines její chléb. Rava řekl: „Zachovávej“ – přines oběť díků i její chléb; „a poslouchej“ – abys neměl ve zvyku tak činit.

„Přinese ji i její chléb z desátku“: „Přinese“ – nemůže to být jinak, než že přinese? Rav Nachman a Rav Chisda říkají: Chce-li, přinese; nechce-li, nepřinese.

„Ale nepřinese [chléb] z pšenice druhého desátku, nýbrž [z pšenice koupené] za peníze druhého desátku“: Rav Nachman a Rav Chisda oba řekli: Učili to jen o pšenici druhého desátku [samotné]; ale pšenici koupenou za peníze druhého desátku smí přinést.

Rabi Jirmeja seděl před rabim Zerou a říkal: Učili to jen o pšenici druhého desátku; ale pšenici koupenou za peníze druhého desátku smí přinést. Řekl mu: Mistře, ty říkáš toto; já říkám, že ani pšenici koupenou za peníze druhého desátku nesmí přinést. Řeknu svůj důvod a řeknu tvůj důvod. Řeknu tvůj důvod: Odkud vyvozuješ [zákon] o oběti díků? Z pokojné oběti.