Talmud česky

Nedarim 25a נדרים

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 25a · 16 segmentů

1
Odpověděl mu: Když přísahá, přísahá podle našeho smýšlení, a my mravence [takto] nenazýváme.
אמר ליה כי משתבע אדעתא דידן משתבע ואנן לא מסקינן נפשין אשומשמני
2
Copak člověk nepřísahá podle svého vlastního smýšlení? Vždyť bylo vyučováno: Když ho zavazují přísahou, říkají mu: Věz, že tě nezavazujeme přísahou podle podmínky, kterou máš v srdci, nýbrž podle našeho smýšlení a podle smýšlení soudu. Co tím vylučují? Zda ne případ, kdy [někdo] nazval žetony slovem zuzim? Z toho tedy plyne, že člověk někdy přísahá podle svého vlastního smýšlení!
ועל דעתא דנפשיה לא עביד איניש דמשתבע והתניא כשהן משביעין אותו אומרים לו הוי יודע שלא על תנאי שבלבך אנו משביעין אותך אלא על דעתינו ועל דעת בית דין לאפוקי מאי לאו לאפוקי דאסיק להו לאיסקונדרי ואסיק להון שמא זוזי
3
A z toho, že se říká podle našeho smýšlení, vyplývá, že člověk může přísahat podle svého smýšlení.
ומדקאמר על דעתינו מכלל דעביד אינש דמשתבע אדעתא דנפשיה
4
Ne, vylučuje se tím [případ] Ravovy hole: Jeden člověk měl u druhého pohledávku v zuzech. Přišel před Ravu. [Rava] řekl dlužníkovi: Jdi a zaplať mu. Ten odpověděl: Už jsem mu zaplatil. Rava mu řekl: Pokud tak, jdi a přísahej mu, že jsi mu zaplatil.
לא לאפוקי מקניא דרבא דההוא גברא דהוה מסיק בחבריה זוזי אתא לקמיה דרבא אמר ליה ללווה זיל פרע לי אמר ליה פרעתיך אמר ליה רבא אם כן זיל אישתבע ליה דפרעתיה
5
Šel a přinesl dutou hůl, vložil do ní ty zuzy a opíral se o ni, jak šel a přicházel k soudu. Řekl věřiteli: Podrž mi tuto hůl. Vzal svitek Tóry a přísahal, že mu zaplatil vše, co mu dlužil, [neboť peníze byly v jeho ruce].
אזל ואייתי קניא ויהיב זוזי בגויה והוה מסתמיך ואזיל ואתי עליה לבי דינא אמר ליה למלוה נקוט האי קניא בידך נסב ספר תורה ואישתבע דפרעיה כל מה דהוה ליה בידיה
6
Onen věřitel se rozzlobil a zlomil tu hůl, a zuzy se vysypaly na zem; ukázalo se, že [dlužník] přísahal [doslovně] pravdu.
ההוא מלוה רגז ותברה לההוא קניא ואישתפך הנהו זוזי לארעא ואישתכח דקושטא אישתבע
7
Stále však: Copak člověk nepřísahá podle svého smýšlení? Vždyť bylo vyučováno: Tak jsme to našli i u Mojžíše, našeho učitele: Když zavazoval Izrael přísahou na moabských stepích, řekl jim: Vězte, že vás nezavazuji přísahou podle vašeho smýšlení, nýbrž podle mého smýšlení a podle smýšlení Všudypřítomného, jak je řečeno: „A ne jen s vámi samotnými…“ (Dt 29,13).
ואכתי לא עביד דמישתבע אדעתא דנפשיה והתניא וכן מצינו במשה רבינו כשהשביע את ישראל בערבות מואב אמר להם הוו יודעים שלא על דעתכם אני משביע אתכם אלא על דעתי ועל דעת המקום שנאמר ולא אתכם לבדכם וגו' (דברים כט יג)
8
Co jim Mojžíš řekl? Zda jim neřekl toto: Snad provedete něco a řeknete, [že přísahu chápete] podle svého smýšlení; proto jim řekl: podle mého smýšlení. Co tím vylučuje? Zda ne případ, kdy modloslužbu nazvali Bohem? Z toho plyne, že člověk přísahá podle svého smýšlení!
מאי אמר להו משה לישראל לאו הכי קאמר להו דלמא עבידתון מילי ואמריתון על דעתינו משום הכי אמר להו על דעתי לאפוקי מאי לאו לאפוקי דאסיקו שמא לעבודת כוכבים אלוה מכלל דעביד איניש דמשתבע אדעתא דנפשיה
9
Ne, modloslužba se [skutečně] nazývá bohem, jak je psáno: „A na všech bozích Egypta…“ (Ex 12,12).
לא עבודת כוכבים איקרי אלוה דכתיב ובכל אלהי מצרים וגו'
10
Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat přikázání – [ale] to by mohlo znamenat příkaz krále.
ולשבע יתהון דמקיימיתון מצוות משמע מצוַת המלך
11
Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat všechna přikázání – to by mohlo znamenat přikázání cicit, neboť mistr řekl: Přikázání cicit má stejnou váhu jako všechna přikázání Tóry.
ולשבע יתהון דמקיימיתון כל מצוות משמע מצוַת ציצית דאמר מר שקולה מצוַת ציצית כנגד כל מצוות שבתורה
12
Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat Tóru – to by znamenalo jeden zákon. Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat zákony – to by mohlo znamenat zákon o moučné oběti, zákon o oběti za hřích, zákon o oběti za vinu. Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat zákony a přikázání – zákony by znamenaly zákon o moučné oběti a přikázání příkaz krále.
ולשבע יתהון דמקיימיתון תורה משמע תורה אחת ולשבע יתהון דמקיימיתון תורות משמע תורת מנחה תורת חטאת תורת אשם ולשבע יתהון דמקיימיתון [תורות] ומצוות [תורות] משמע תורת המנחה מצוות משמע מצות המלך
13
Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat celou Tóru – celá Tóra by mohla znamenat [zákaz] modloslužby, neboť bylo vyučováno: Závažná je modloslužba, neboť kdo ji zapře, jako by vyznal celou Tóru.
ולשבע יתהון דמקיימיתון תורה כולה תורה כולה משמע עבודת כוכבים דתניא חמורה עבודת כוכבים שכל הכופר בה כאילו מודה בתורה כולה
14
Ať je zaváže přísahou, že budou dodržovat [zákaz] modloslužby i celou Tóru, anebo šest set třináct přikázání! Mojžíš, náš učitel, však zvolil věc, která nedělá potíže.
ולשבע יתהון דמקיימיתון עבודת כוכבים ותורה כולה אי נמי שש מאות ושלוש עשרה מצוות אלא משה רבינו מילתא דלא טריחא נקט:
15
Jestliže jsem neviděl hada velkého jako trám lisu na olivy: A copak ne? Vždyť byl had za dnů krále Šapura; nasypali mu třináct chlévů slámy a on je spolkl! Šmuel řekl: [Jde o hada] s hrbolatým [hřbetem]. Všichni hadi mají hrbolatý [hřbet]! Myslíme, že jeho hřbet [je hrbolatý jako trám lisu].
אם לא ראיתי נחש כקורת בית הבד: ולא והא ההוא חויא דהוה בשני שבור מלכא רמו ליה תליסר אורוותא דתיבנא ובלע יתהון אמר שמואל בטרוף כולהו נחשי מיטרף טרפי אגבו טרוף קאמרינן
16
Ať se tedy učí: hrbolatý! Mimochodem nás učí, že trám lisu má hrbolatý hřbet. Jaký to má praktický význam? Pro koupi a prodej, aby ti řekl: Kdo prodává svému druhovi trám lisu, je-li jeho hřbet hrbolatý, ano [prodej platí]; a není-li, ne.
ולתני טרוף מילתא אגב אורחיה קא משמע לן דקורת בית הבד גבו טרוף למאי נפקא מינה למקח וממכר לומר לך המוכר קורת בית הבד לחבירו אי גבו טרוף אין ואי לא לא:

Originál: Nedarim 25a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu