Nedarim 37a נדרים

Učí nás to, že i na místě, kde se bere odměna za Písmo, je za Písmo dovoleno brát [odměnu]; za midraš brát dovoleno není.

Čím se liší midraš, [že se za něj nebere]? Protože je psáno: „A mně Hospodin přikázal v té době učit vás“ (Dt 4,14), a je psáno: „Hle, učil jsem vás zákonům a právům, jak mi přikázal Hospodin“ (Dt 4,5) – jako já zdarma, tak i vy zdarma. Písmo pak také zdarma!

Rav řekl: [Bere se] odměna za dozor; a rabi Jochanan řekl: odměna za [výuku] členění veršů a přízvuků.

Učili jsme se: Ať ho neučí Písmo. Podle toho, kdo říká, že [jde o] odměnu za členění a přízvuky, je v pořádku, že ho nesmí učit. Ale podle toho, kdo říká, že [jde o] odměnu za dozor – copak dospělý potřebuje dozor? Učí se o nezletilém.

Jde-li o nezletilého, řekni poslední část: Učit však smí jeho syny Písmo. Copak má nezletilý syny? Něco [v textu] chybí, a takto se učí: Ať neučí Písmo jeho nezletilého [syna]; je-li [ten, komu je užitek zakázán,] dospělý, smí učit Písmo jeho i jeho syny.

Namítají: Děti nečtou [nový oddíl] poprvé o Šabatu, nýbrž [jej] opakují v neděli. Podle toho, kdo říká, že [jde o] odměnu za členění a přízvuky, je v pořádku, že nečtou poprvé o Šabatu. Ale podle toho, kdo říká, že [jde o] odměnu za dozor, proč nečtou poprvé o Šabatu a proč opakují v neděli? Vždyť je tu odměna za dozor o Šabatu!

A podle tvého názoru: Je copak odměna za členění o Šabatu zakázána? Je to [odměna] zahrnutá [v celku], a zahrnutá [odměna] je jistě dovolena, neboť bylo vyučováno: Kdo najme dělníka, aby hlídal dítě, aby hlídal krávu, aby hlídal osivo, nedává mu odměnu za Šabat; proto