Talmud česky

Nedarim 55a נדרים

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 55a · 9 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
MIŠNA: Kdo si slibem zakáže obilí [dagan], má zakázány suché egyptské boby – slova rabiho Meira. Mudrci říkají: Má zakázáno jen pět druhů [obilí]. Rabi Meir říká: Kdo si slibem zakáže úrodu [tevua], má zakázáno jen pět druhů; ale kdo si slibem zakáže obilí, má zakázáno všechno, a má dovoleno ovoce stromů a zeleninu.
מתני׳ הנודר מן הדגן אסור בפול המצרי יבש דברי רבי מאיר וחכ"א אינו אסור אלא בחמשת המינין רבי מאיר אומר הנודר מן התבואה אינו אסור אלא מחמשת המינין אבל הנודר מן הדגן אסור בכל ומותר בפירות האילן ובירק:
2
GEMARA: To má znamenat, že dagan znamená vše, co se kupí na hromadu? Rav Josef namítl: „A jakmile se ta věc rozšířila, synové Izraele přinesli hojnost prvotin obilí [dagan], moštu a oleje a veškeré úrody pole“ (2Pa 31,5). Řekneš-li, že dagan znamená vše, co se kupí na hromadu, co [znamená] jakmile se ta věc rozšířila, přinesli hojnost? Abaje řekl: Má to zahrnout ovoce stromů a zeleninu.
גמ׳ למימרא דדגן כל דמידגן משמע מתיב רב יוסף (דברי הימים ב לא, ה) וכפרוץ הדבר הרבו בני ישראל [ראשית] דגן תירוש ויצהר וכל תבואת שדה לרוב וגו' ואי אמרת דגן כל דמידגן משמע מאי כפרוץ הדבר הרבו אמר אביי לאתויי פירות האילן וירק:
3
Rabi Meir říká: Kdo si slibem zakáže úrodu atd.: Rabi Jochanan řekl: Všichni se shodují, že kdo si slibem zakáže úrodu, má zakázáno jen pět druhů. Tak bylo i vyučováno: Shodují se, že kdo si slibem zakáže úrodu, má zakázáno jen pět druhů. – To je zřejmé! – Řekl bys, že tevua znamená všechno; učí nás, že neznamená všechno.
ר' מאיר אומר הנודר מן התבואה וכו': אמר ר' יוחנן הכל מודים בנודר מן התבואה שאין אסור אלא מחמשת המינין תניא נמי הכי שוין בנודר מן התבואה שאין אסור אלא מה' המינין פשיטא מהו דתימא תבואה כל מילי משמע קמשמע לן דלא משמע כל מילי
4
Rav Josef namítl: „A jakmile se ta věc rozšířila, synové Izraele přinesli hojnost“ atd. Rava řekl: Tevua je jedna věc a úroda pole je věc jiná.
מתיב רב יוסף וכפרוץ הדבר הרבו בני ישראל כו' אמר רבא תבואה לחוד תבואת שדה לחוד
5
Bar Mar Šmuel nařídil, aby se Ravovi dalo třináct tisíc zuzů z výnosu [alalta] z Nehar Panja. Rava poslal [dotaz] před Rav Josefa: Co se nazývá výnos? Rav Josef řekl: Je to mišna: Shodují se, že kdo si slibem zakáže úrodu, má zakázáno jen pět druhů. Abaje mu řekl: Je to srovnatelné? Tevua znamená jen pět druhů, ale alalta znamená všechno!
בר מר שמואל פקיד דליתנון תליסר אלפי זוזי לרבא מן עללתא דנהר פניא שלחה רבא לקמיה דרב יוסף עללתא היכי מיקריא אמר רב יוסף מתניתין היא ושוין בנודר מן התבואה שאין אסור אלא מחמשת המינין א"ל אביי מי דמי תבואה לא משמע אלא מחמשת המינין עללתא כל מילי משמע
6
Přinesli [to] zpět před Ravu. Řekl: Na to jsem se netázal, [vím,] že alalta znamená všechno; tázal jsem se na tohle: nájemné z domů a nájemné z lodí – jak je tomu? Řekneme, že protože se opotřebovávají, není to výnos, anebo protože jejich opotřebení není znát, je to výnos? Rabíni to řekli před Rav Josefem. Řekl: Když nás tedy nepotřeboval, proč se nás ptal? Rav Josef se urazil.
אהדרוהו לקמיה דרבא אמר הא לא קא מיבעיא לי דעללתא כל מילי משמע הדא הוא דאיבעיא לי שכר בתים ושכר ספינות מאי מי אמרינן כיון דפחתן לאו עללתא היא או דילמא כיון דלא ידיע פחתייהו עללתא היא אמרוה רבנן קמיה דרב יוסף אמר וכי מאחר דלא צריך לן אמאי שלח לן איקפד רב יוסף
7
Rava [to] uslyšel a přišel k němu v předvečer Jom kipur. Zastihl jeho sluhu, jak mu míchá pohár vína. Řekl mu: Dej mi, ať mu ho namíchám já. Dal mu ho a on míchal pohár vína. Když [Rav Josef] pil, řekl: Toto míchání se podobá míchání Ravy, syna Rav Josefa bar Chamy. Odpověděl mu: To je on.
שמע רבא ואתא לקמיה במעלי יומא דכפורי אשכחיה לשמעיה דהוה קא מזיג קמיה כסא דחמרא אמר ליה הב לי דאמזיג ליה אנא יהב ליה וקא מזיג איהו כסא דחמרא כי קא שתי אמר הדין מיזגא דמי למיזגא דרבא בריה דרב יוסף בר חמא אמר ליה הוא ניהו
8
Řekl mu: Nesedneš si na kolena, dokud mi nevysvětlíš toto: Co znamená, co je psáno: „A z pouště do Matany, a z Matany do Nachalielu, a z Nachalielu do Bamot“ (Nu 21,18)?
אמר ליה לא תיתיב אכרעך עד דאמרת לי פירושא דהדין מילתא מאי דכתיב (במדבר כא, יח) וממדבר מתנה וממתנה נחליאל ומנחליאל במות
9
Odpověděl mu: Když člověk učiní sám sebe jako poušť, která je přístupná všem, je mu Tóra dána darem [matana], jak je řečeno: „A z pouště Matana“. A když mu byla dána darem, Bůh jej dědí [nachalo El], jak je řečeno: „A z Matany Nachaliel“. A když jej Bůh dědí, vystupuje k velikosti, jak je řečeno: „A z Nachalielu Bamot [výšiny]“. Ale povýší-li se, Svatý, budiž požehnán, jej poníží, jak je řečeno: „A z Bamot do údolí“ (Nu 21,20). A nejen to, ale nechají ho zapadnout do země, jak je řečeno: „A shlíží na pustinu“ (Nu 21,20). Ale obrátí-li se, Svatý, budiž požehnán, jej opět pozvedne,
א"ל כיון שעושה אדם את עצמו כמדבר שהוא מופקר לכל תורה ניתנה לו במתנה שנאמר וממדבר מתנה וכיון שניתנה לו במתנה נחלו אל שנאמר וממתנה נחליאל וכיון שנחלו אל עולה לגדולה שנאמר ומנחליאל במות ואם הגביה עצמו הקב"ה משפילו שנאמר (במדבר כא, כ) ומבמות הגיא ולא עוד אלא ששוקעין אותו בקרקע שנאמר (במדבר כא, כ) ונשקפה על פני הישימון ואם חוזר בו הקב"ה מגביהו

Originál: Nedarim 55a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu