Nedarim 6b נדרים

Rav Papa se tázal: Existuje rukojeť u zasnoubení, nebo ne? Jak to vypadá? Řekneš-li, že řekl jedné ženě: „Hle, jsi mi zasnoubena“, a řekl její družce: „A ty také“ – to je samozřejmé, to je samotné zasnoubení. Spíše například řekl jedné ženě: „Hle, jsi mi zasnoubena“, a její družce řekl: „A ty.“ Říkáme snad, že její družce řekl „a ty také“ a zasnoubení u její družky platí, nebo možná řekl její družce „a ty se dívej“ a zasnoubení u její družky neplatí?

A copak se na to Rav Papa potřebuje tázat? Vždyť z toho, že Rav Papa řekl Abajemu: „Zastává snad Šmuel, že nejednoznačné rukojeti jsou rukojeťmi?“, vyplývá, že Rav Papa zastává, že u zasnoubení rukojeť existuje! – To řekl Abajemu v rámci toho, co zastává Šmuel.

Rav Papa se tázal: Existuje rukojeť u kraje pole (pea), nebo ne? Jak to vypadá? Řekneš-li, že řekl: „Tento záhon ať je kraj pole, a tento také“ – to je řádný kraj pole. Tázal se, když řekl „a tento“, a neřekl „také“ – co?

Z toho plyne, že řekne-li: „Celé pole ať je krajem pole“, je to kraj pole?

Ano, vždyť baraita učí: „Odkud [víme], že chce-li učinit celé své pole krajem pole, smí tak učinit? Písmo praví: ‚kraj tvého pole‘ (Lv 19,9).“

Říkáme snad: jelikož je kraj pole srovnán s obětmi – jako oběti mají rukojeť, tak i kraj pole má rukojeť; nebo možná je srovnán jen co do „neotálej“? A kde je srovnán? Jak učí baraita: