Nida 52b נדה

Jóbovi z vichřice“ (Jb 38,1) a řekl mu: Největší hlupáku světa! Mnoho vlasů jsem stvořil na hlavě člověka, a pro každý jednotlivý vlas jsem stvořil vlastní jamku, aby dva nesály z jedné jamky; neboť kdyby dva sály z jedné jamky, zeslabovalo by to světlo očí člověka. Jamku s jamkou jsem nezaměnil, a Jóba s nepřítelem bych zaměnil?

To není obtíž: jedno je o těle, druhé o hlavě.

Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Dva chlupy, o nichž mluvili – i když jeden je na „dlani“ a jeden na varlatech.

Tak se také učí: Dva chlupy, o nichž mluvili – i když jeden je na jejích zádech a jeden na jejím břiše, jeden na kloubech prstů ruky a jeden na kloubech prstů nohy; slova rabiho Šimona ben Jehudy z Kfar Ako, který [to] řekl jménem rabiho Šimona. A mudrci? Řekl Rav Chisda: [Je potřeba,] aby oba chlupy byly na jednom místě.

Učili naši mistři: Do kdy dívka [smí] odmítnout? Dokud nepřinese dva chlupy; slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Dokud nepřibude černého. Rabi Josi říká: Dokud se [bradavka] neobklopí kruhem. Ben Šelakot říká: Dokud nenastane „kalkul“.

A řekl rabi Šimon: Potkal mě Chanina ben Chachinaj v Sidonu a řekl: Až přijdeš k rabimu Akivovi, řekni mu: Do kdy dívka [smí] odmítnout? Řekne-li ti: Dokud nepřinese dva chlupy, řekni mu: Což Ben Šelakot nevypověděl v přítomnosti vás všech v Javne, [že] dokud nenastane „kalkul“, a nic jste mu neřekli?

Když jsem přišel k rabimu Akivovi, řekl mi: Ten „kalkul“ – nevím, co je; Ben Šelakota – neznám. Do kdy dívka [smí] odmítnout? Dokud nepřinese dva chlupy.

MIŠNA: Dva chlupy, o nichž se mluví u [červené] krávy, u ran [malomocenství] a všude jinde – [musí být tak dlouhé], aby šlo ohnout jejich špičku k jejich kořeni; slova rabiho Jišmaela. Rabi Eliezer říká: Aby je šlo uštípnout nehtem. Rabi Akiva říká: Aby je šlo odstřihnout nůžkami.

GEMARA: Řekl Rav Chisda, řekl Mar Ukva: Halacha je podle slov všech, k přísnosti.

MIŠNA: Ta, která uvidí skvrnu, je narušená [ve svém počítání]

a musí brát ohled na výtok; slova rabiho Meira. A mudrci říkají: U skvrn se nebere ohled na výtok.

GEMARA: Kdo jsou mudrci? Je to rabi Chanina ben Antigonos, neboť se učí: Rabi Chanina ben Antigonos říká: U skvrn se nebere ohled na výtok; ale někdy skvrny přivádějí ke [stavu] výtoku.

Jak? Oblékla [postupně] tři košile, které byly pro ni prohlédnuty, a našla na nich skvrnu; nebo viděla [krev] dva dny a [skvrnu na] jedné košili – to jsou skvrny, které přivádějí ke [stavu] výtoku.

Nyní, když u tří košil, u nichž se [krev] nespatřuje [přímo] z jejího těla, bereme ohled, je třeba [říkat to] o dvou dnech a jedné košili?

Mohl bys říci, že v každém takovém případě přináší oběť, která se jí; proto nás to učí.

Řekl Rava: V tomto [bodě] porazil rabi Chanina ben Antigonos mudrce: Čím se liší [skvrna] menší než tři boby na jednom místě, kvůli níž se neobáváme, protože říkáme: Viděla ji ve dvou dnech? [I u skvrny velikosti] tří bobů na jednom místě ať řekneme: Dva a půl viděla ze svého těla a zbytek je kvůli špíně krví vši!

A mudrci? Protože by bylo třeba rozdělit [skvrnu] na bob a ještě [něco] pro každý den, nepřipisujeme to [vši].

A rabi Chanina ben Antigonos – u tří bobů na jednom místě se neobáváme, ale na třech místech se obáváme? Vždyť jsi řekl: na třech košilích ano, na třech místech ne!

Říká jim [to] podle slov mudrců: Podle mne na třech košilích ano, na třech místech ne; ale podle vás – souhlaste se mnou aspoň v tom, že tam, kde viděla tři boby na jednom místě, říkáme: Dva a půl viděla ze svého těla a zbytek je kvůli špíně krví vši.

A mudrci? Protože by bylo třeba rozdělit [skvrnu] na bob a ještě [něco] pro každý den, nepřipisujeme to [vši].

Učili naši mistři: Ta, která uvidí skvrnu – je-li v ní dost, aby se rozdělila na tři boby, [každý] o velikosti bobu a ještě [něco], musí brát ohled [na výtok]; a ne-li, nemusí brát ohled.

Rabi Jehuda ben Agra říká jménem rabiho Josiho: V tom i onom [případě] musí brát ohled.