Pesachim 111a פסחים

kromě vody. A rabi Jochanan řekl: I voda. Rav Papa řekl: To jsme řekli jen o horké do studené a studené do horké, ale horká do horké a studená do studené ne.

Reš Lakiš řekl: Čtyři věci – kdo je činí, jeho krev je na jeho hlavě a propadá svým životem. Jsou to tyto: kdo vykonává potřebu mezi palmou a zdí, kdo prochází mezi dvěma palmami, kdo pije vypůjčenou vodu a kdo přechází přes vylitou vodu, i kdyby ji jeho žena vylila před ním.

„Kdo vykonává potřebu mezi palmou a zdí“ – to jsme řekli jen tehdy, když nemá [odstup] čtyř loktů, ale má-li čtyři lokte, nevadí to. A i když nemá čtyři lokte, řekli jsme to jen tehdy, když tam není jiná cesta, ale je-li tam jiná cesta, nevadí to.

„A kdo prochází mezi dvěma palmami“ – to jsme řekli jen tehdy, když je neodděluje veřejné prostranství, ale odděluje-li je veřejné prostranství, nevadí to. „Kdo pije vypůjčenou vodu“ – to jsme řekli jen tehdy, když si ji vypůjčil nezletilý, ale dospělý – nevadí to.

A i když si ji vypůjčil nezletilý, řekli jsme to jen o poli, kde [voda] není běžná, ale ve městě, kde je běžná, to nevadí. A i na poli jsme to řekli jen o vodě, ale u vína a piva to nevadí.

„A kdo přechází přes vylitou vodu“ – to jsme řekli jen tehdy, když ji nepřerušil hlínou ani do ní neplivl, ale přerušil-li ji nebo do ní plivl, nevadí to. A řekli jsme to jen tehdy, když přes ni nepřešlo slunce a nepřešlo přes ni šedesát kroků, ale přešlo-li přes ni slunce a šedesát kroků, nevadí to. A řekli jsme to jen tehdy, když nejede na oslu a nemá obuté boty, ale jede-li na oslu a má obuté boty, nevadí to.

A to platí tam, kde není třeba se obávat čarodějnictví, ale kde je třeba se obávat čarodějnictví, obáváme se, i když je splněno vše toto. Jako jeden muž, který jel na oslu a měl obuté boty, a jeho boty se scvrkly a nohy mu uschly.

Učili rabíni: Tři nemají procházet [mezi dvěma lidmi] a [člověk] nemá procházet mezi nimi. Jsou to tito: pes, palma a žena. A někteří říkají: i prase. A někteří říkají: i had.

A pokud mezi nimi prošli, jaká je náprava? Rav Papa řekl: Ať začne [verš začínající slovem] „El“ a skončí [veršem končícím slovem] „El“.

Anebo: ať začne [slovem] „lo“ a skončí [slovem] „lo“.

Když mezi dvěma lidmi projde žena v menstruaci: je-li na začátku své menstruace, zabije jednoho z nich; je-li na konci své menstruace, způsobí mezi nimi hádku. Jaká je náprava? Ať začne [veršem začínajícím slovem] „El“ a skončí [veršem končícím slovem] „El“.

Když dvě ženy sedí na rozcestí, jedna na této straně cesty a druhá na druhé straně, a obracejí k sobě tváře, jistě se zabývají čarodějnictvím. Jaká je náprava? Je-li tam jiná cesta, ať jde po ní. A není-li jiná cesta, pak je-li s ním jiný člověk, ať se vezmou za ruce a vymění si [místa]. A není-li tam jiný člověk, ať řekne takto: „Igret, Azlat, Asja, Belusja jsou zabity šípy.“

Kdo potká ženu ve chvíli, kdy vystupuje z ponoření [předepsaného] přikázáním: pokud on ji předejde a má styk [se svou ženou], zmocní se ho duch smilstva; pokud ona předejde a má styk [se svým mužem], zmocní se jí duch smilstva. Jaká je náprava? Ať řekne takto: „On vylévá pohrdání na urozené a nechává je bloudit pustinou bez cesty“ (Ž 107,40).

Rabi Jicchak řekl: Co znamená, co je psáno: „I kdybych šel údolím stínu smrti, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou“ (Ž 23,4)? To je ten, kdo spí ve stínu osamělé palmy a ve stínu měsíce. „Ve stínu osamělé palmy“ – to jsme řekli jen tehdy, když na něj nepadá stín jiné [palmy], ale padá-li na něj stín jiné, nevadí to.

Ale to, co se učí: Kdo spí ve stínu osamělé palmy na dvoře a kdo spí ve stínu měsíce, jeho krev je na jeho hlavě – jak je to myšleno? Řekneš-li, že na něj nepadá stín jiné [palmy], tak i na poli. Neplyne z toho tedy, že na dvoře [je to nebezpečné], i když na něj padá stín jiné? Plyne z toho.

A „ve stínu měsíce“ – to jsme řekli jen tehdy, když je na západě, ale když je na východě, nevadí to.