Nýbrž zde jednáme o případu, kdy mu jej dal do zástavy u sebe, a přou se o [výrok]rabiho Jicchaka, neboť rabi Jicchak řekl: Odkud [víme], že věřitel nabývá zástavu? Neboť je řečeno: „a tobě to bude spravedlností“ (Dt 24,13). Jestliže zástavu nenabývá, odkud [se bere] spravedlnost? Odtud, že věřitel zástavu nabývá.
אלא הכא במאי עסקינן כגון שהרהינו אצלו וקמיפלגי בדר' יצחק דא"ר יצחק מנין לבעל חוב שקונה משכון שנאמר (דברים כד, יג) ולך תהיה צדקה אם אינו קונה משכון צדקה מנין מכאן לבעל חוב שקונה משכון
První tanna se domnívá: To platí [jen] o Izraelitovi vůči Izraelitovi, o němž čteme „a tobě to bude spravedlností“, ale Izraelita vůči nežidovi [zástavu] nenabývá.
ת"ק סבר הני מילי ישראל מישראל הוא דקרינא ביה ולך תהיה צדקה אבל ישראל מנכרי לא קני
A rabi Meir se domnívá: [Je to] úsudek a fortiori — nabývá-li Izraelita vůči Izraelitovi, tím spíše vůči nežidovi. Ale nežid, který půjčil Izraelitovi na jeho chamec — po Pesachu podle všech přestupuje: tam nežid vůči Izraelitovi jistě [zástavu] nenabývá.
ור"מ סבר קל וחומר ישראל מישראל קני ישראל מנכרי לא כל שכן אבל נכרי שהלוה את ישראל על חמצו אחר הפסח דברי הכל עובר התם ודאי נכרי מישראל לא קני
Učili jsme se: Nežid, který půjčil Izraelitovi na jeho chamec — po Pesachu je dovoleno jej užívat. I kdyby mu jej dal do zástavy u sebe — vždyť jsi řekl, že nežid vůči Izraelitovi [zástavu] nenabývá! — Není to obtížné: zde [jde o případ], kdy mu řekl „od nynějška“, tam, kdy mu neřekl „od nynějška“.
תנן נכרי שהלוה ישראל על חמצו אחר הפסח מותר בהנאה נהי נמי דהרהינו אצלו הא אמרת נכרי מישראל לא קני לא קשיא הא דאמר ליה מעכשיו הא דלא אמר ליה מעכשיו
A odkud to víš, že je pro něj rozdíl mezi případem, kdy řekl „od nynějška“, a případem, kdy neřekl „od nynějška“? Neboť bylo učeno: Nežid, který dal do zástavy pekařský chléb u Izraelity — [Izraelita] nepřestupuje; a řekl-li mu: „Připadl ti“, přestupuje. V čem se liší začátek a v čem závěr? Nýbrž z toho tedy plyne, že je rozdíl mezi případem, kdy mu řekl „od nynějška“, a případem, kdy mu neřekl „od nynějška“. — Plyne z toho.
ומנא תימרא דשני ליה בין היכא דאמר מעכשיו ובין היכא דלא אמר מעכשיו דתניא נכרי שהרהין פת פורני אצל ישראל אינו עובר ואם אמר לו הגעתיך עובר מאי שנא רישא ומאי שנא סיפא אלא לאו שמע מינה שאני היכא דא"ל מעכשיו להיכא דלא אמר ליה מעכשיו שמע מינה
Naši rabíni učili: Krám Izraelity a zboží Izraelity, a nežidovští dělníci tam vcházejí — chamec, který se tam najde po Pesachu, je zakázáno užívat, a netřeba říkat jíst. Krám nežida a zboží nežida, a izraelští dělníci tam vcházejí a vycházejí — chamec, který se tam najde po Pesachu, je dovoleno jíst, a netřeba říkat užívat.
ת"ר חנות של ישראל ומלאי של ישראל ופועלי נכרים נכנסין לשם חמץ שנמצא שם אחר הפסח אסור בהנאה ואין צריך לומר באכילה חנות של נכרי ומלאי של נכרי ופועלי ישראל נכנסין ויוצאין לשם חמץ שנמצא שם אחר הפסח מותר באכילה ואין צריך לומר בהנאה:
Rav Acha, syn Rava Josefa, řekl Ravu Ašimu: To, co řekl Šmuel: Peníze nejsou uschovány jinak než v zemi — vyžadujeme [tam] tři dlaně, nebo ne? Odpověděl mu: Zde kvůli pachu vyžadujeme tři dlaně; tam jde o skrytí před okem a tří [dlaní] není třeba. A kolik? Rafram bar Papa ze Sikary řekl: Dlaň.
אמר ליה רב אחא בריה דרב יוסף לרב אשי הא דאמר שמואל כספים אין להם שמירה אלא בקרקע מי בעינן שלשה טפחים או לא אמר ליה הכא משום ריחא בעינן שלשה טפחים התם משום איכסויי מעינא הוא ולא בעי שלשה וכמה אמר רפרם בר פפא מסיכרא טפח:
GEMARA: Tam jsme se učili: Kdo sní terumu neúmyslně, zaplatí jistinu a pětinu; ať ten, kdo jí, nebo ten, kdo pije,
גמ׳ תנן התם האוכל תרומה בשוגג משלם קרן וחומש אחד האוכל ואחד השותה
Originál: Pesachim 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.