Pesachim 85a פסחים

Nikoli; takto to praví: ať jde o kost, na níž je maso v objemu olivy zvenčí, ať o kost, na níž není maso v objemu olivy zvenčí, ale je v ní [morek] v objemu olivy uvnitř, na místě zlomení.

Vždyť se učí: „Kost v něm nezlomíte“ – ať jde o kost, v níž je morek, ať o kost, v níž není morek. Jak tedy naplním [verš] „A budou jíst maso té noci“ (Ex 12,8)? Masem, které je na kosti.

Nebo snad jde jen o „maso“ uvnitř kosti, a jak naplním [verš] „kost v něm nezlomíte“? Kostí, v níž není morek; ale kost, v níž je morek, zlomí a sní. A nediv se, neboť přijde přikázání a potlačí zákaz.

Když praví „a kost v něm nezlomí“ (Nu 9,12) u druhého pesachu – a nebylo to třeba říkat, neboť už je řečeno: „podle všech ustanovení o pesachu jej připraví“ (Nu 9,12) – musíš říci: ať jde o kost, v níž je morek, ať o kost, v níž není morek.

Namítají: Úd, jehož část vyšla – odřízne [maso] až k místu, kde dosáhne ke kosti, oloupe ho až k místu, kde dosáhne ke kloubu, a [tam] odřízne.

A řekneš-li, že na úd, na němž není maso v objemu olivy na tomto místě, ale je na jiném místě, se nevztahuje [zákaz] lámání kosti – k čemu potřebuji, aby ho oloupal až k místu, kde dosáhne ke kloubu, a odřízl? Ať ho trochu oloupe a zlomí!

Abaje řekl: Kvůli [nebezpečí, že kost] praskne. Ravina řekl: [Jde o] stehenní kost [s morkem].

Tam se učí: Pigul a zbytek činí nečistýma ruce. Rav Huna a Rav Chisda – jeden řekl: Kvůli kněžím podezřelým [z úmyslného znehodnocení]; a druhý řekl: Kvůli kněžím líným [spálit zbytek včas].

Jeden to učí o pigulu a druhý to učí o zbytku. Kdo to učí o pigulu – kvůli podezřelým kněžím; a kdo to učí o zbytku – kvůli líným kněžím.

Jeden to učí [při objemu] olivy a druhý to učí [při objemu] vejce. Kdo to učí [při objemu] olivy – jako u jeho zákazu; a kdo to učí [při objemu] vejce – jako u jeho nečistoty.

Byla jim položena otázka: U [masa], které vyšlo [z ohrady], nařídili rabíni nečistotu, nebo ne? Říkáme snad, že u zbytku nařídili nečistotu, protože by u něj mohli lenivět; ale [maso], které vyšlo – to vlastníma rukama nevynášejí, a proto u něj rabíni nečistotu nenařídili? Nebo snad není rozdíl?

Pojď a slyš: Úd, jehož část vyšla – odřízne [maso] až k místu, kde dosáhne ke kosti, oloupe ho až k místu, kde dosáhne ke kloubu, a odřízne. A řekneš-li, že u něj rabíni nařídili nečistotu – když ho odřízne, co z toho? Vždyť [vnější část] ho činí nečistým!

Je to skrytá nečistota, a skrytá nečistota nečistým nečiní.

A podle Raviny, který řekl, že spojení potravin není spojením a je to, jako by byly rozdrobené – co lze říci? Vždyť se navzájem dotýkají a činí nečistým! Nýbrž podle toho, kdo to učí [při objemu] olivy – když v něm není objem olivy; a podle toho, kdo to učí [při objemu] vejce – když v něm není objem vejce.

Pojď a slyš: Kdo vynese maso pesachu z jedné skupiny do druhé, ačkoli tím přestupuje zákaz, [maso] je čisté. Neznamená to snad čisté, ale zakázané? Neboť [maso], které vyšlo z jedné skupiny do druhé, je jako [maso], které vyšlo mimo svou ohradu, a stává se neplatným; a přesto učí „čisté“. Tedy rabíni nečistotu nenařídili!

Nikoli; čisté a dovolené, neboť [maso], které vyšlo z jedné skupiny do druhé, není jako [maso], které vyšlo mimo svou ohradu, a neplatným se nestává.

Ale vždyť v závěru učí: Kdo ho jí, přestupuje zákaz! To je pochopitelné podle toho, kdo říká [při objemu] vejce – je v něm objem olivy, ale není v něm objem vejce. Ale podle toho, kdo říká [při objemu] olivy, co lze říci?

Nýbrž o [mase], které vyšlo, u pesachu se netážeme, [protože je jasné], že rabíni nečistotu nenařídili. Jaký je důvod? Členové skupiny jsou horliví a dávají si na něj pozor. Ale tážeme se o [mase], které vyšlo, u [ostatních] posvátných obětí – jak to je? Zůstává to nerozhodnuto.

A ten, kdo vynese maso pesachu