Pesachim 90a פסחים

Abaje řekl: Kdyby to rabi Ošaja nebyl vyložil o tom, kdo přihlásí nevěstku na svůj pesach, a že je to [názor] Rabiho, vyložil bych to o obětech nižší svatosti, a podle rabiho Josiho Galilejského, který řekl, že oběti nižší svatosti jsou majetkem majitelů.

Ale u pesachu si člověk [nic] neponechává; u peněz si člověk jistě ponechává [podíl], neboť když je zpočátku odděluje, odděluje je s tímto úmyslem.

A je to [názor] Rabiho, a proto jsou peníze, které má v ruce, nesvaté (protože u pesachu si člověk [nic] neponechává), a u peněz si člověk jistě ponechává [podíl].

A tu [baraitu], kterou rabi Ošaja vykládá podle Rabiho, bych já nevykládal podle Rabiho, protože u pesachu si člověk [nic] neponechává; (a u peněz si člověk [podíl] ponechává, neboť když je zpočátku odděluje, odděluje je s tímto úmyslem).

A tuto [baraitu] nelze vyložit podle rabiho Josiho [Galilejského], neboť se v ní učí: A kdo prodá svou zápalnou oběť a svou pokojnou oběť, neučinil nic.

A nyní, když ji rabi Ošaja vyložil o tom, kdo přihlásí nevěstku na svůj pesach, a že je to [názor] Rabiho, plyne z toho, že je toho názoru, že i u svého pesachu si člověk [podíl] ponechává.

Jaký je [výrok] rabiho Ošaji? Neboť se učí: Dal-li jí [nevěstce] posvěcená [zvířata] jako její mzdu, jsou dovolena.

Nesvaté ptáky – ti jsou zakázáni. Neboť by bylo logické: Jestliže na posvěcená [zvířata], která vada činí neplatnými, se mzda [nevěstky] a cena [psa] nevztahuje, pak na ptáky, které vada neplatnými nečiní, není snad logické, aby se mzda a cena nevztahovala? Verš praví: „k jakémukoli slibu“ (Dt 23,19) – aby zahrnul ptáky.

Odtud by šel úsudek a fortiori pro posvěcená [zvířata]: Jestliže na ptáky, které vada neplatnými nečiní, se mzda a cena vztahuje, pak na posvěcená [zvířata], která vada činí neplatnými, není snad logické, aby se mzda a cena vztahovala? Verš praví: „k jakémukoli slibu“ – vyjma toho, co již bylo slíbeno.

Důvodem je tedy, že Všemilosrdný napsal „slib“; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych, že se na posvěcená [zvířata] vztahuje zákaz mzdy. Vždyť člověk nemůže zakázat věc, která není jeho!

Rabi Ošaja řekl: [Jde o] toho, kdo přihlásí nevěstku na svůj pesach, a je to [názor] Rabiho.

Jaký [je názor] Rabiho? Neboť se učí: „Bude-li dům příliš malý na jehně (mi-hejot mi-se)“ (Ex 12,4) – živ ho z jehněte: [je-li dům malý] co do jedení, a ne co do koupě.

Rabi říká: I co do koupě: neboť nemá-li [peníze], přihlásí s sebou jiného na svůj pesach a na svou chagigu, a peníze, které má v ruce, jsou nesvaté, neboť s touto podmínkou Izrael posvětil své pesachy.

Raba a rabi Zera – jeden řekl: Co se týče dříví na jeho pečení, nikdo se nepře, že jelikož je to potřeba pesachu, je to jako pesach sám; přou se o macesy a hořké byliny.

Rabíni jsou toho názoru, že to je jiné jídlo; a Rabi je toho názoru, že jelikož je to příprava pesachu, je to jako pesach sám.

A druhý řekl: Ani o macesy a hořké byliny se nikdo nepře, neboť je psáno: „s nekvašenými chleby a hořkými bylinami ho budou jíst“ (Ex 12,8) – jelikož jsou přípravou pesachu, jsou jako pesach. Přou se o [to], zda si za [peníze] smí koupit košili, zda si za ně smí koupit plášť. Rabíni jsou toho názoru, že Všemilosrdný řekl „mi-hejot mi-se“ – živ ho [kvůli] jehněti; a Rabi je toho názoru: živ sám sebe z jehněte.

A podle Abaje, který řekl: Kdyby to rabi Ošaja nebyl vyložil o tom, kdo přihlásí nevěstku na svůj pesach, a že je to [názor] Rabiho, vyložili bychom to o obětech nižší svatosti, a podle rabiho Josiho Galilejského, který řekl, že oběti [nižší] svatosti jsou majetkem majitelů; ale u pesachu si člověk [nic] neponechává –

vždyť se výslovně učí: „neboť s touto podmínkou Izrael posvětil své pesachy“! Řekni: neboť s touto podmínkou Izrael posvětil peníze svých pesachů.

MIŠNA: Za zava, který viděl [výtok] dvakrát, se zabíjí v jeho sedmý [den]; viděl-li třikrát, zabíjí se za něj v jeho osmý [den].

Za ženu, která hlídá den za den, se zabíjí v její druhý [den]; viděla-li dva dny, zabíjí se za ni ve třetí.

A za zavu se zabíjí v [její] osmý [den].

GEMARA: Rav Jehuda řekl jménem Rava: Zabíjí se a kropí za toho, kdo se ponořil téhož dne (tevul jom), a za toho, komu chybí usmíření (mechusar kipurim);