Roš ha-šana 18b ראש השנה

Neboť řekl Rav Chana bar Bizna, řekl rabi Šimon Chasida: Co znamená to, co je psáno: „Tak praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého [měsíce] bude domu Judovu k veselí a radosti“ (Za 8,19)? Nazývá je půstem a nazývá je veselím a radostí. V době, kdy je mír, budou k veselí a radosti; není-li mír – půst.

Řekl Rav Papa: Takto to říká: V době, kdy je mír, budou k veselí a radosti; je-li [protižidovský] výnos vlády – půst; není-li výnos vlády, ale ani mír – chtějí-li, postí se, nechtějí-li, nepostí se.

Je-li tomu tak, pak i 9. av! – Řekl Rav Papa: Devátý av je jiný, protože se v něm pohromy znásobily, neboť řekl mistr: Devátého avu byl zničen Chrám poprvé i podruhé, byl dobyt Betar a město bylo zoráno.

Učí se: Řekl rabi Šimon: Čtyři věci vykládal rabi Akiva, a já je nevykládám jako on. „Půst čtvrtého“ – to je 9. tamuz, kdy byly proraženy hradby města, jak je řečeno: „(Ve čtvrtém [měsíci],) devátého dne měsíce zesílil ve městě hlad a lid země neměl chléb. A hradby města byly proraženy“ (Jr 52,6–7). A proč se mu říká čtvrtý? Je čtvrtý v pořadí měsíců.

„Půst pátého“ – to je 9. av, kdy vyhořel dům našeho Boha. A proč se mu říká pátý? Je pátý v pořadí měsíců. „Půst sedmého“ – to je 3. tišri, kdy byl zabit Gedalja, syn Achikamův. A kdo jej zabil? Zabil jej Jišmael, syn Netanjův. To tě učí, že smrt spravedlivých se vyrovná vypálení domu našeho Boha. A proč se mu říká sedmý? Je sedmý v pořadí měsíců.

„Půst desátého“ – to je 10. tevet, kdy babylonský král oblehl Jeruzalém, jak je řečeno: „I stalo se ke mně slovo Hospodinovo v devátém roce, v desátém měsíci, desátého dne měsíce: Synu člověka, zapiš si jméno toho dne, právě tohoto dne; babylonský král se dnes vrhl na Jeruzalém“ (Ez 24,1–2). A proč se mu říká desátý? Je desátý v pořadí měsíců. Neměl by být správně zapsán jako první? A proč je zapsán zde? Aby byly měsíce seřazeny podle svého pořádku.

Já však neříkám tak, nýbrž „půst desátého“ je 5. tevet, kdy do vyhnanství dorazila zpráva, že město bylo dobyto, jak je řečeno: „Ve dvanáctém roce našeho vyhnanství, v desátém [měsíci], pátého dne měsíce přišel ke mně uprchlík z Jeruzaléma se slovy: Město bylo dobyto“ (Ez 33,21). A učinili den zprávy jako den vypálení.

A má slova se zdají [správnější] než jeho, neboť já říkám o první [události] první a o poslední poslední, kdežto on říká o první poslední a o poslední první; jenže on počítá podle pořadí měsíců, kdežto já počítám podle pořadí pohrom.

Bylo řečeno: Rav a rabi Chanina říkají: Svitek půstů pozbyl platnosti. Rabi Jochanan a rabi Jehošua ben Levi říkají: Svitek půstů platnosti nepozbyl.

Rav a rabi Chanina říkají: Svitek půstů pozbyl platnosti. Takto to [verš] říká: V době, kdy je mír, budou k veselí a radosti; není-li mír – půst; a s oněmi [dny] je to stejně jako s těmito.

Rabi Jochanan a rabi Jehošua ben Levi říkají: Svitek půstů platnosti nepozbyl. Tyto [půsty] učinil Milosrdný závislými na stavbě Chrámu, avšak ony [dny] trvají, jak trvaly.

Namítal Rav Kahana: Stalo se, že v Lodu vyhlásili půst o Chanuce, a rabi Eliezer šel a vykoupal se a rabi Jehošua se dal ostříhat, a řekli jim: Jděte a postěte se za to, že jste se postili.

Řekl Rav Josef: Chanuka je jiná, protože je v ní přikázání. Řekl mu Abaje: Ať pozbude platnosti ona sama a ať pozbude platnosti i její přikázání!

Nýbrž řekl Rav Josef: Chanuka je jiná, protože se v ní zveřejňuje zázrak.

Namítal Rav Acha bar Huna: Třetího tišri byla zrušena zmínka [Božího jména] v listinách. Neboť řecká vláda vydala výnos, aby jméno Nebes nebrali do úst. A když převládla vláda Chašmonejců a porazila je, ustanovili, že budou zmiňovat jméno Nebes i v listinách, a psali takto: V roce ten a ten Jochanana, velekněze Boha Nejvyššího.

A když to mudrci uslyšeli, řekli: Zítra tento [dlužník] splatí svůj dluh a listina se ocitne pohozená na smetišti. I zrušili to, a ten den učinili svátkem. A napadne-li tě, že Svitek půstů pozbyl platnosti – ty první [dny] pozbyly platnosti, a přidávají se další?

Čím se zde zabýváme? Dobou, kdy Chrám stál.