Neboť řekl Rav Chana bar Bizna, řekl rabi Šimon Chasida: Co znamená to, co je psáno: „Tak praví Hospodin zástupů: Půst čtvrtého, půst pátého, půst sedmého a půst desátého [měsíce] bude domu Judovu k veselí a radosti“ (Za 8,19)? Nazývá je půstem a nazývá je veselím a radostí. V době, kdy je mír, budou k veselí a radosti; není-li mír – půst.
דאמר רב חנא בר ביזנא אמר ר"ש חסידא מאי דכתיב (זכריה ח, יט) כה אמר ה' צבאות צום הרביעי וצום החמישי וצום השביעי וצום העשירי יהיה לבית יהודה לששון ולשמחה קרי להו צום וקרי להו ששון ושמחה בזמן שיש שלום יהיו לששון ולשמחה אין שלום צום
Řekl Rav Papa: Takto to říká: V době, kdy je mír, budou k veselí a radosti; je-li [protižidovský] výnos vlády – půst; není-li výnos vlády, ale ani mír – chtějí-li, postí se, nechtějí-li, nepostí se.
אמר רב פפא הכי קאמר בזמן שיש שלום יהיו לששון ולשמחה יש גזרת המלכות צום אין גזרת המלכות ואין שלום רצו מתענין רצו אין מתענין
Je-li tomu tak, pak i 9. av! – Řekl Rav Papa: Devátý av je jiný, protože se v něm pohromy znásobily, neboť řekl mistr: Devátého avu byl zničen Chrám poprvé i podruhé, byl dobyt Betar a město bylo zoráno.
אי הכי ט"ב נמי אמר רב פפא שאני ט' באב הואיל והוכפלו בו צרות דאמר מר בט' באב חרב הבית בראשונה ובשניה ונלכדה ביתר ונחרשה העיר
Učí se: Řekl rabi Šimon: Čtyři věci vykládal rabi Akiva, a já je nevykládám jako on. „Půst čtvrtého“ – to je 9. tamuz, kdy byly proraženy hradby města, jak je řečeno: „(Ve čtvrtém [měsíci],) devátého dne měsíce zesílil ve městě hlad a lid země neměl chléb. A hradby města byly proraženy“ (Jr 52,6–7). A proč se mu říká čtvrtý? Je čtvrtý v pořadí měsíců.
תניא אמר ר"ש ארבעה דברים היה ר"ע דורש ואני אין דורש כמותו צום הרביעי זה ט' בתמוז שבו הובקעה העיר שנאמר (ירמיהו נב, ו) (ברביעי) בתשעה לחדש ויחזק הרעב בעיר ולא היה לחם לעם הארץ ותבקע העיר ואמאי קרי ליה רביעי רביעי לחדשים
„Půst pátého“ – to je 9. av, kdy vyhořel dům našeho Boha. A proč se mu říká pátý? Je pátý v pořadí měsíců. „Půst sedmého“ – to je 3. tišri, kdy byl zabit Gedalja, syn Achikamův. A kdo jej zabil? Zabil jej Jišmael, syn Netanjův. To tě učí, že smrt spravedlivých se vyrovná vypálení domu našeho Boha. A proč se mu říká sedmý? Je sedmý v pořadí měsíců.
צום החמישי זה תשעה באב שבו נשרף בית אלהינו ואמאי קרי ליה חמישי חמישי לחדשים צום השביעי זה ג' בתשרי שבו נהרג גדליה בן אחיקם ומי הרגו ישמעאל בן נתניה הרגו ללמדך ששקולה מיתתן של צדיקים כשריפת בית אלהינו ואמאי קרי ליה שביעי שביעי לחדשים
„Půst desátého“ – to je 10. tevet, kdy babylonský král oblehl Jeruzalém, jak je řečeno: „I stalo se ke mně slovo Hospodinovo v devátém roce, v desátém měsíci, desátého dne měsíce: Synu člověka, zapiš si jméno toho dne, právě tohoto dne; babylonský král se dnes vrhl na Jeruzalém“ (Ez 24,1–2). A proč se mu říká desátý? Je desátý v pořadí měsíců. Neměl by být správně zapsán jako první? A proč je zapsán zde? Aby byly měsíce seřazeny podle svého pořádku.
צום העשירי זה עשרה בטבת שבו סמך מלך בבל על ירושלים שנאמר (יחזקאל כד, א) ויהי דבר ה' אלי בשנה התשיעית בחדש העשירי בעשור לחדש לאמר בן אדם כתב לך את שם היום את עצם היום הזה סמך מלך בבל אל ירושלם ואמאי קרי ליה עשירי עשירי לחדשים והלא היה ראוי זה לכתוב ראשון ולמה נכתב כאן כדי להסדיר חדשים כתיקנן
Já však neříkám tak, nýbrž „půst desátého“ je 5. tevet, kdy do vyhnanství dorazila zpráva, že město bylo dobyto, jak je řečeno: „Ve dvanáctém roce našeho vyhnanství, v desátém [měsíci], pátého dne měsíce přišel ke mně uprchlík z Jeruzaléma se slovy: Město bylo dobyto“ (Ez 33,21). A učinili den zprávy jako den vypálení.
ואני איני אומר כן אלא צום העשירי זה חמשה בטבת שבו באת שמועה לגולה שהוכתה העיר שנאמר (יחזקאל לג, כא) ויהי בשתי עשרה שנה בעשירי בחמשה לחדש לגלותנו בא אלי הפליט מירושלם לאמר הוכתה העיר ועשו יום שמועה כיום שריפה
A má slova se zdají [správnější] než jeho, neboť já říkám o první [události] první a o poslední poslední, kdežto on říká o první poslední a o poslední první; jenže on počítá podle pořadí měsíců, kdežto já počítám podle pořadí pohrom.
ונראין דברי מדבריו שאני אומר על ראשון ראשון ועל אחרון אחרון והוא אומר על ראשון אחרון ועל אחרון ראשון אלא שהוא מונה לסדר חדשים ואני מונה לסדר פורעניות
Rav a rabi Chanina říkají: Svitek půstů pozbyl platnosti. Takto to [verš] říká: V době, kdy je mír, budou k veselí a radosti; není-li mír – půst; a s oněmi [dny] je to stejně jako s těmito.
רב ורבי חנינא אמרי בטלה מגילת תענית הכי קאמר בזמן שיש שלום יהיו לששון ולשמחה אין שלום צום והנך נמי כי הני
Rabi Jochanan a rabi Jehošua ben Levi říkají: Svitek půstů platnosti nepozbyl. Tyto [půsty] učinil Milosrdný závislými na stavbě Chrámu, avšak ony [dny] trvají, jak trvaly.
רבי יוחנן ורבי יהושע בן לוי אמרי לא בטלה מגילת תענית הני הוא דתלינהו רחמנא בבנין בהמ"ק אבל הנך כדקיימי קיימי
Namítal Rav Kahana: Stalo se, že v Lodu vyhlásili půst o Chanuce, a rabi Eliezer šel a vykoupal se a rabi Jehošua se dal ostříhat, a řekli jim: Jděte a postěte se za to, že jste se postili.
מתיב רב כהנא מעשה וגזרו תענית בחנוכה בלוד וירד ר"א ורחץ ורבי יהושע וסיפר ואמרו להם צאו והתענו על מה שהתעניתם
Namítal Rav Acha bar Huna: Třetího tišri byla zrušena zmínka [Božího jména] v listinách. Neboť řecká vláda vydala výnos, aby jméno Nebes nebrali do úst. A když převládla vláda Chašmonejců a porazila je, ustanovili, že budou zmiňovat jméno Nebes i v listinách, a psali takto: V roce ten a ten Jochanana, velekněze Boha Nejvyššího.
מותיב רב אחא בר הונא בתלתא בתשרי בטילת אדכרתא מן שטרייא שגזרה מלכות יון גזרה שלא להזכיר שם שמים על פיהם וכשגברה מלכות חשמונאי ונצחום התקינו שיהו מזכירין שם שמים אפילו בשטרות וכך היו כותבים בשנת כך וכך ליוחנן כהן גדול לאל עליון
A když to mudrci uslyšeli, řekli: Zítra tento [dlužník] splatí svůj dluh a listina se ocitne pohozená na smetišti. I zrušili to, a ten den učinili svátkem. A napadne-li tě, že Svitek půstů pozbyl platnosti – ty první [dny] pozbyly platnosti, a přidávají se další?
וכששמעו חכמים בדבר אמרו למחר זה פורע את חובו ונמצא שטר מוטל באשפה וביטלום ואותו היום עשאוהו יו"ט ואי סלקא דעתך בטלה מגילת תענית קמייתא בטול אחרנייתא מוסיפין
Originál: Rosh Hashanah 18b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.