Šabat 103a שבת

Kdo vyvrtá [otvor] jakkoli malý, je vinen. To je v pořádku podle Rava – vypadá to jako ten, kdo vyvrtává otvor pro stavbu. Ale podle Šmuela – to přece není dokončení práce! – Zde se zabýváme případem, kdy jej provrtal železným hřebem a nechal ho v něm, což je dokončení práce.

Toto je pravidlo. Co má zahrnout „toto je pravidlo“? Má zahrnout [případ, kdy] vtlačil [nádobu o objemu] kfiza do [nádoby o objemu] kav.

Raban Šimon ben Gamliel říká: Kdo udeří perlíkem do kovadliny atd. Co tím dělá? Raba a Rav Josef oba řekli: Protože si cvičí ruku. Učenci z Rachavy proti tomu namítli: Pokud je tomu tak, kdo o Šabatu viděl [nějaké] řemeslo a naučil se ho, má být rovněž vinen? Spíše, Abaje a Rava oba řekli: Protože tak dělali ti, kdo vytepávali plechy pro Svatostánek. Tak se také učí: Raban Šimon ben Gamliel říká: I kdo během práce udeří perlíkem do kovadliny, je vinen, protože tak dělali ti, kdo vytepávali plechy pro Svatostánek.

MIŠNA: Kdo orá jakkoli málo, kdo pleje, kdo okusuje [suché větve] a kdo prořezává [výhonky] jakkoli málo, je vinen. Kdo sbírá dříví – pokud [aby] upravil [půdu], jakkoli málo; pokud k topení, [množství] k uvaření snadno uvařitelného vejce. Kdo sbírá byliny – pokud [aby] upravil [půdu], jakkoli málo; pokud pro dobytek, plnou tlamu kůzlete.

GEMARA: K čemu se hodí [orba jakkoli malá]? Hodí se pro semínko dýně. Obdobou u Svatostánku [je to], že se hodí pro jeden stonek barvířské rostliny.

Kdo pleje, kdo okusuje a kdo prořezává. Naši učitelé učili: Kdo trhá čekanku a kdo prořezává výhonky – pokud k jídlu, [míra je] jako suchý fík; pokud pro dobytek, plná tlama kůzlete; pokud k topení, [množství] k uvaření snadno uvařitelného vejce; pokud aby zkrášlil půdu, jakkoli málo.

Copak všechny [ty činnosti] nezkrášlují půdu? Raba a Rav Josef oba řekli: Učili to o bažině. Abaje řekl: I kdybys řekl, [že jde o] pole, které není bažinou, [jde o případ,] kdy to nezamýšlí. – Ale vždyť Abaje a Rava oba řekli: Rabi Šimon souhlasí [že je vinen] v případě „uřízni mu hlavu, a nezemře snad?“ [tj. když je důsledek nevyhnutelný]! – Nebylo to potřebné, leda [pro případ], kdy to dělá na poli svého druha.

MIŠNA: Kdo napíše dvě písmena, ať pravou rukou, nebo levou, ať [stejná písmena] jednoho jména, nebo dvou jmen, ať dvěma inkousty, v jakémkoli jazyce, je vinen. Rabi Josi řekl: Za dvě písmena činili vinným jen kvůli označení, neboť tak psali na desky Svatostánku, aby se vědělo, která [deska] je jejím protějškem. Rabi Jehuda řekl: Nalézáme malé jméno ve velkém jménu: Šem v Šimon a Šmuel, Noach v Nachor, Dan v Danijel, Gad v Gadiel.

GEMARA: Je v pořádku, že [je vinen za psaní] pravou rukou, protože tak se píše. Ale proč levou? Vždyť tak se nepíše! Rabi Jirmeja řekl: Učili to o leváku. – Pak ať je jeho levá ruka jako pravá u všech ostatních, a ať je vinen za levou, [ale] ne za pravou! Spíše, řekl Abaje: [Jde o toho,] kdo vládne oběma rukama.

Rav Jaakov, syn dcery Jaakovovy, řekl: Čí je to [Mišna]? Je to rabi Josi, který řekl: Za dvě písmena činili vinným jen kvůli označení. – Ale z toho, že závěrečná část je [výslovně] rabi Josi, plyne, že úvodní část není rabi Josi! – Celá je to rabi Josi.

Rabi Jehuda řekl: Nalézáme atd. Rabi Jehuda tedy činí vinným jen za dvě písmena, která tvoří dvě [různá] jména; za dvě písmena, která tvoří jedno jméno [tj. stejná písmena], vinným nečiní?

Vždyť se učí: „A učiní jedno“ (Lv 4,22) – mohl bych myslet, [že není vinen], dokud nenapíše celé jméno, dokud neutká celý oděv, dokud nezhotoví celé síto; proto se praví: „z jednoho“ (Lv 4,2).

Pokud „z jednoho“, mohl bych myslet, [že je vinen], i když napsal jen jedno písmeno, utkal jen jednu nit, zhotovil jen jedno oko v sítu;