Spíše řekl Rav Aši: Tři stěny a jeden postranní sloupek – to je neprůchozí ulička; tři stěny bez postranního sloupku – to je průchozí ulička. A dokonce i podle rabi Eliezera, který řekl, že potřebujeme [dva] postranní sloupky – to platí pro pokrmy a nápoje, ale pro svitek Tóry stačí jeden postranní sloupek.
אלא אמר רב אשי שלש מחיצות ולחי אחד זה מבוי שאינו מפולש ג' מחיצות בלא לחי זהו מבוי המפולש ואפילו לרבי אליעזר דאמר בעינן לחיים הני מילי לאוכלין ומשקין אבל לספר תורה בחד לחי סגי:
MIŠNA: Zachraňuje se jídlo na tři hostiny – co se hodí pro člověka, pro člověka; co se hodí pro zvíře, pro zvíře. Jak? Vypukl-li požár v noci na Šabat, zachraňuje se jídlo na tři hostiny; ráno se zachraňuje jídlo na dvě hostiny; odpoledne jídlo na jednu hostinu. Rabi Josi říká: Vždy se zachraňuje jídlo na tři hostiny.
מתני׳ מצילין מזון ג' סעודות הראוי לאדם לאדם הראוי לבהמה לבהמה כיצד נפלה דליקה בלילי שבת מצילין מזון ג' סעודות בשחרית מצילין מזון ב' סעודות במנחה מזון סעודה אחת ר' יוסי אומר לעולם מצילין מזון שלש סעודות:
GEMARA: Vždyť se namáhá v dovolené věci – ať tedy zachrání víc! Řekl Rava: Protože člověk je zděšen o svůj majetek, kdybys mu to dovolil, přišel by k tomu, aby hasil. Řekl mu Abaje: Ale to, co se učí: Rozbil-li se mu sud na střeše, smí přinést nádobu a postavit ji pod něj, jen ať nepřináší další nádobu, nezachycuje do další nádoby a nepřidává [ji] – jaký zákaz [z obavy] je tam? – I tam je to zákaz [z obavy], aby nepřinesl nádobu přes veřejné prostranství.
גמ׳ מכדי בהיתרא קטרח נציל טפי אמר רבא מתוך שאדם בהול על ממונו אי שרית ליה אתי לכבויי א"ל אביי אלא הא דתניא נשברה לו חבית בראש גגו מביא כלי ומניח תחתיה ובלבד שלא יביא כלי אחר ויקלוט כלי אחר ויצרף התם מאי גזירה איכא ה"נ גזירה שמא יביא כלי דרך רה"ר
Samo [učení]: Rozbil-li se mu sud na střeše, smí přinést nádobu a postavit ji pod něj, jen ať nepřináší další nádobu, nezachycuje do další nádoby a nepřidává [ji]. Přišli-li k němu hosté, smí přinést další nádobu, zachytit do další nádoby a přidat [ji]. Ať však nezachytí a teprve potom pozve, ale ať pozve a teprve potom zachytí. A nesmí se to obcházet lstí. Jménem rabi Josiho bar Jehudy řekli: Smí se to obcházet lstí.
גופא נשברה לו חבית בראש גגו מביא כלי ומניח תחתיה ובלבד שלא יביא כלי אחר ויקלוט כלי אחר ויצרף נזדמן לו אורחין מביא כלי אחר וקולט כלי אחר ומצרף ולא יקלוט ואחר כך יזמין אלא יזמין ואח"כ יקלוט ואין מערימין בכך משום רבי יוסי בר יהודה אמרו מערימין
Lze říci, že se přou ve sporu rabi Eliezera a rabi Jehošuy? Neboť se učí: Zvíře a jeho mládě, které spadly do jámy – rabi Eliezer říká: Vytáhne prvního, aby ho porazil, a druhému poskytne potravu na místě, aby neuhynul. Rabi Jehošua říká: Vytáhne prvního, aby ho porazil, ale neporazí ho, a lstí vytáhne i druhého; chce-li, porazí tohoto, chce-li, porazí onoho.
לימא בפלוגתא דרבי אליעזר ור' יהושע קמיפלגי דתניא אותו ואת בנו שנפלו לבור רבי אליעזר אומר מעלה את הראשון על מנת לשוחטו והשני עושה לו פרנסה במקומו בשביל שלא ימות רבי יהושע אומר מעלין את הראשון על מנת לשוחטו ואינו שוחטו ומערים ומעלה את השני רצה זה שוחט רצה זה שוחט
Z čeho [to plyne]? Možná rabi Eliezer říká [svůj názor] jen tam, kde je možné [poskytnout] potravu, ale zde, kde to není možné, ne. A rabi Jehošua říká [svůj názor] jen tam, protože jde o utrpení zvířat, ale zde, kde nejde o utrpení zvířat, ne.
ממאי דילמא עד כאן לא קאמר רבי אליעזר התם דאפשר בפרנסה אבל הכא דלא אפשר לא ועד כאן לא קאמר רבי יהושע התם משום דאיכא צער בעלי חיים אבל הכא דליכא צער בעלי חיים לא
Učili naši učitelé: Zachránil-li jemný chléb, nesmí [už] zachraňovat hrubý chléb; [zachránil-li] hrubý chléb, smí zachraňovat [i] jemný chléb. A smí se zachraňovat z Jom kipuru pro Šabat, ale ne ze Šabatu pro Jom kipur; a netřeba říkat ze Šabatu pro svátek, ani ze Šabatu pro příští Šabat.
ת"ר הציל פת נקיה אין מציל פת הדראה פת הדראה מציל פת נקיה ומצילין מיום הכפורים לשבת אבל לא משבת ליום הכפורים ואין צריך לומר משבת ליום טוב ולא משבת לשבת הבאה
Učili naši učitelé: Zapomněl-li chléb v peci a den [Šabatu] se mu posvětil, zachraňuje jídlo na tři hostiny a řekne jiným: Pojďte a zachraňte si. A když [chléb] vybírá, ať ho nevybírá lopatou, ale nožem. Je tomu tak? Vždyť se v domě rabi Jišmaela učilo: „nebudeš dělat žádnou práci“ (Ex 20,9) – vyjímá se troubení na šofar a vybírání chleba [z pece], což je dovednost, a ne práce! – Pokud lze [postup] změnit, měníme.
ת"ר שכח פת בתנור וקידש עליו היום מצילין מזון שלש סעודות ואומר לאחרים בואו והצילו לכם וכשהוא רודה לא ירדה במרדה אלא בסכין איני והא תנא דבי רבי ישמעאל (שמות כ, ט) לא תעשה כל מלאכה יצא תקיעת שופר ורדיית הפת שהיא חכמה ואינה מלאכה כמה דאפשר לשנויי משנינן
Řekl Rav Chisda: Vždy ať člověk časně přivstane k výdajům na Šabat, jak je řečeno: „A stane se šestého dne, že připraví, co přinesou“ (Ex 16,5) – ihned. Řekl rabi Aba: V Šabat je člověk povinen lámat chléb nad dvěma bochníky, neboť je psáno: ‚dvojnásobný chléb‘ (Ex 16,22).
א"ר חסדא לעולם ישכים אדם להוצאת שבת שנאמר (שמות טז, ה) והיה ביום הששי והכינו את אשר יביאו לאלתר אמר ר' אבא בשבת חייב אדם לבצוע על שתי ככרות דכתיב לחם משנה
Řekl Rav Aši: Viděl jsem Rav Kahanu, jak bral dva a lámal jeden. Řekl: ‚sebrali‘ je psáno. Rabi Zejra ulamoval [kus] na celou svou hostinu. Řekl RavinaRav Ašimu: Ale to vypadá jako nenasytnost! Řekl mu: Protože to nedělá každý den a dělá to jen dnes, nevypadá to jako nenasytnost. Rabi Ami a rabi Asi, když se jim dostal chléb z eruvu, začínali nad ním; říkali: Protože se jím vykonalo jedno přikázání, ať se jím vykoná i další přikázání.
אמר רב אשי חזינא ליה לרב כהנא דנקט תרתי ובצע חדא אמר לקטו כתיב רבי זירא הוה בצע אכולה שירותיה אמר ליה רבינא לרב אשי והא מיחזי כרעבתנותא אמר ליה כיון דכל יומא לא עביד והאידנא הוא דקעביד לא מיחזי כרעבתנותא רבי אמי ורבי אסי כי מיקלע להו ריפתא דעירובא שרו עילויה אמרי הואיל ואיתעביד בה חדא מצוה ליתעביד בה מצוה אחרינא:
Jak? Vypukl-li požár atd. Učili naši učitelé: Kolik hostin je člověk povinen jíst v Šabat? Tři. Rabi Chidka říká: Čtyři. Řekl rabi Jochanan: A oba vykládali tentýž verš: „I řekl Moše: Jezte to dnes, neboť dnes je Šabat Hospodinův; dnes to na poli nenajdete“ (Ex 16,25). Rabi Chidka soudí: tato tři ‚dnes‘ kromě večera; a mudrci soudí: včetně večera. Učili jsme se: Vypukl-li požár v noci na Šabat,
כיצד נפלה דליקה כו': ת"ר כמה סעודות חייב אדם לאכול בשבת שלש רבי חידקא אומר ארבע א"ר יוחנן ושניהם מקרא אחד דרשו (שמות טז, כה) ויאמר משה אכלוהו היום כי שבת היום לה' היום לא תמצאהו בשדה רבי חידקא סבר הני תלתא היום לבר מאורתא ורבנן סברי בהדי דאורתא תנן נפלה דליקה בלילי שבת
Originál: Shabbat 117b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.