Šabat 117b שבת

Spíše řekl Rav Aši: Tři stěny a jeden postranní sloupek – to je neprůchozí ulička; tři stěny bez postranního sloupku – to je průchozí ulička. A dokonce i podle rabi Eliezera, který řekl, že potřebujeme [dva] postranní sloupky – to platí pro pokrmy a nápoje, ale pro svitek Tóry stačí jeden postranní sloupek.

MIŠNA: Zachraňuje se jídlo na tři hostiny – co se hodí pro člověka, pro člověka; co se hodí pro zvíře, pro zvíře. Jak? Vypukl-li požár v noci na Šabat, zachraňuje se jídlo na tři hostiny; ráno se zachraňuje jídlo na dvě hostiny; odpoledne jídlo na jednu hostinu. Rabi Josi říká: Vždy se zachraňuje jídlo na tři hostiny.

GEMARA: Vždyť se namáhá v dovolené věci – ať tedy zachrání víc! Řekl Rava: Protože člověk je zděšen o svůj majetek, kdybys mu to dovolil, přišel by k tomu, aby hasil. Řekl mu Abaje: Ale to, co se učí: Rozbil-li se mu sud na střeše, smí přinést nádobu a postavit ji pod něj, jen ať nepřináší další nádobu, nezachycuje do další nádoby a nepřidává [ji] – jaký zákaz [z obavy] je tam? – I tam je to zákaz [z obavy], aby nepřinesl nádobu přes veřejné prostranství.

Samo [učení]: Rozbil-li se mu sud na střeše, smí přinést nádobu a postavit ji pod něj, jen ať nepřináší další nádobu, nezachycuje do další nádoby a nepřidává [ji]. Přišli-li k němu hosté, smí přinést další nádobu, zachytit do další nádoby a přidat [ji]. Ať však nezachytí a teprve potom pozve, ale ať pozve a teprve potom zachytí. A nesmí se to obcházet lstí. Jménem rabi Josiho bar Jehudy řekli: Smí se to obcházet lstí.

Lze říci, že se přou ve sporu rabi Eliezera a rabi Jehošuy? Neboť se učí: Zvíře a jeho mládě, které spadly do jámy – rabi Eliezer říká: Vytáhne prvního, aby ho porazil, a druhému poskytne potravu na místě, aby neuhynul. Rabi Jehošua říká: Vytáhne prvního, aby ho porazil, ale neporazí ho, a lstí vytáhne i druhého; chce-li, porazí tohoto, chce-li, porazí onoho.

Z čeho [to plyne]? Možná rabi Eliezer říká [svůj názor] jen tam, kde je možné [poskytnout] potravu, ale zde, kde to není možné, ne. A rabi Jehošua říká [svůj názor] jen tam, protože jde o utrpení zvířat, ale zde, kde nejde o utrpení zvířat, ne.

Učili naši učitelé: Zachránil-li jemný chléb, nesmí [už] zachraňovat hrubý chléb; [zachránil-li] hrubý chléb, smí zachraňovat [i] jemný chléb. A smí se zachraňovat z Jom kipuru pro Šabat, ale ne ze Šabatu pro Jom kipur; a netřeba říkat ze Šabatu pro svátek, ani ze Šabatu pro příští Šabat.

Učili naši učitelé: Zapomněl-li chléb v peci a den [Šabatu] se mu posvětil, zachraňuje jídlo na tři hostiny a řekne jiným: Pojďte a zachraňte si. A když [chléb] vybírá, ať ho nevybírá lopatou, ale nožem. Je tomu tak? Vždyť se v domě rabi Jišmaela učilo: „nebudeš dělat žádnou práci“ (Ex 20,9) – vyjímá se troubení na šofar a vybírání chleba [z pece], což je dovednost, a ne práce! – Pokud lze [postup] změnit, měníme.

Řekl Rav Chisda: Vždy ať člověk časně přivstane k výdajům na Šabat, jak je řečeno: „A stane se šestého dne, že připraví, co přinesou“ (Ex 16,5) – ihned. Řekl rabi Aba: V Šabat je člověk povinen lámat chléb nad dvěma bochníky, neboť je psáno: ‚dvojnásobný chléb‘ (Ex 16,22).

Řekl Rav Aši: Viděl jsem Rav Kahanu, jak bral dva a lámal jeden. Řekl: ‚sebrali‘ je psáno. Rabi Zejra ulamoval [kus] na celou svou hostinu. Řekl Ravina Rav Ašimu: Ale to vypadá jako nenasytnost! Řekl mu: Protože to nedělá každý den a dělá to jen dnes, nevypadá to jako nenasytnost. Rabi Ami a rabi Asi, když se jim dostal chléb z eruvu, začínali nad ním; říkali: Protože se jím vykonalo jedno přikázání, ať se jím vykoná i další přikázání.

Jak? Vypukl-li požár atd. Učili naši učitelé: Kolik hostin je člověk povinen jíst v Šabat? Tři. Rabi Chidka říká: Čtyři. Řekl rabi Jochanan: A oba vykládali tentýž verš: „I řekl Moše: Jezte to dnes, neboť dnes je Šabat Hospodinův; dnes to na poli nenajdete“ (Ex 16,25). Rabi Chidka soudí: tato tři ‚dnes‘ kromě večera; a mudrci soudí: včetně večera. Učili jsme se: Vypukl-li požár v noci na Šabat,