jak lidé říkají; a chce-li, smí odklidit i mnoho. A co [znamená] „ale ne zásobárnu“? Ať ji neodklidí celou, aby snad nedošlo na vyrovnávání důlků; ale začít smí. A kdo [je autorem]? Rabi Šimon, který muktze neuznává.
כדאמרי אינשי ואי בעי אפילו טובא נמי מפנין ומאי אבל לא את האוצר שלא יגמור כולו דילמא אתי לאשוויי גומות אבל אתחולי מתחיל ומני ר"ש היא דלית ליה מוקצה
Rabíni učili: Nezačínají se zásobárnou poprvé, ale smí v ní udělat cestičku, aby mohl vejít a vyjít. – Udělá v ní cestičku? Vždyť jsi řekl, že se nezačíná! – Takto se míní: Udělá v ní cestičku svýma nohama, když vchází a vychází.
ת"ר אין מתחילין באוצר תחילה אבל עושה בו שביל כדי שיכנס ויצא עושה בו שביל והא אמרת אין מתחילין הכי קאמר עושה בו שביל ברגליו בכניסתו וביציאתו
Rabíni učili: Navršené obilí – jestliže z něj začal brát v předvečer Šabatu, je dovoleno z něj v Šabat brát; a pokud ne, je zakázáno z něj v Šabat brát. To jsou slova rabiho Šimona. Rabi Acha to dovoluje. – Vždyť je to naopak! Nýbrž řekni: To jsou slova rabiho Achy, a rabi Šimon to dovoluje.
תנו רבנן תבואה צבורה בזמן שהתחיל בה מע"ש מותר להסתפק ממנה בשבת ואם לאו אסור להסתפק ממנה בשבת דברי ר"ש ר' אחא מתיר כלפי לייא אלא אימא דברי ר' אחא ורבי שמעון מתיר
Učilo se: Jaká je míra navršeného obilí? Letech. Rav Nechumi bar Zecharja se zeptal Abajeho: Jaká je míra navršeného obilí? Odpověděl mu: Vždyť řekli: Míra navršeného obilí je letech.
תנא כמה שיעור תבואה צבורה לתך בעא מיניה רב נחומי בר זכריה מאביי שיעור תבואה צבורה בכמה אמר ליה הרי אמרו שיעור תבואה צבורה לתך
Vyvstala jim otázka: Těch čtyři či pět košů, o nichž mluví – ve čtyřech či pěti koších ano, ve více ne. Plyne z toho, že je lepší omezit chůzi? Anebo je lepší omezit náklad?
איבעיא להו הני ארבע וחמש קופות דקאמר בארבע וחמש קופות אין טפי לא אלמא למעוטי בהילוכא עדיף או דילמא למעוטי משוי עדיף
Pojď a slyš: Jedna [baraita] učí: Odklízejí i čtyři či pět košů džbánů s olejem a džbánů s vínem; a jiná učí: deset či patnáct. Nepřou se snad v tom, že jeden mistr soudí, že je lepší omezit chůzi, a druhý soudí, že je lepší omezit náklad?
ת"ש דתני חדא מפנין אפילו ארבע וחמש קופות של כדי שמן ושל כדי יין ותניא אידך בעשר ובחמש עשרה מאי לאו בהא קמיפלגי דמר סבר מעוטי בהילוכא עדיף ומר סבר מעוטי במשוי עדיף
Ne, podle všech je lepší omezit chůzi. A myslíš si, že „deset či patnáct“ se týká košů? Týká se džbánů. A není to rozpor: jedno [mluví o džbánech], které se nosí po jednom v koši, jiné o těch, které se nosí po dvou, a jiné o těch, které se nosí po třech – o malých džbánech z Harpanje.
לא דכ"ע מעוטי בהילוכא עדיף ומי סברת בעשר ובחמש עשרה אקופות קאי אכדין קאי ולא קשיא הא דמשתקלי חד חד בקופה והא דמישתקלי תרי תרי והא דמשתקלי תלתא תלתא ובדקורי דהרפניא
Vyvstala jim otázka: Těch čtyři či pět, o nichž mluví – [platí to], i když má mnoho hostů? Anebo vše podle [počtu] hostů? A řekneš-li, že vše podle hostů – odklízí jeden člověk pro všechny, nebo každý člověk odklízí pro sebe?
איבעיא להו הני ארבע וחמש דקאמר אע"ג דאית ליה אורחין טובא או דילמא הכל לפי האורחין ואת"ל הכל לפי האורחין חד גברא מפני לכולהו או דילמא גברא גברא מפני לנפשיה
Pojď a slyš, neboť Raba řekl, že rabi Chija řekl: Jednou šel Rabi na jedno místo a viděl, že místo je pro žáky těsné. Vyšel na pole a našel pole plné snopů. A Rabi odklidil snopy z celého pole. (Z toho plyne: vše podle hostů.)
ת"ש דאמר רבה אמר רבי חייא פעם אחת הלך רבי למקום אחד וראה מקום דחוק לתלמידים ויצא לשדה ומצא שדה מלאה עומרים ועימר רבי כל השדה כולה (שמע מינה הכל לפי האורחין)
A Rav Josef řekl, že rabi Hošaja řekl: Jednou šel rabi Chija na jedno místo a viděl, že místo je pro žáky těsné. Vyšel na pole a našel pole plné snopů. A rabi Chija odklidil snopy z celého pole. Z toho plyne: vše podle hostů.
ורב יוסף א"ר הושעיא פעם אחת הלך ר' חייא למקום אחד וראה מקום דחוק לתלמידים ויצא לשדה ומצא שדה מלאה עומרים ועימר ר' חייא כל השדה כולה שמע מינה הכל לפי האורחין
„Kvůli hostům…“: Rabi Jochanan řekl: Pohostinnost je stejně velká jako časný příchod do domu studia, neboť se učí: „kvůli hostům a kvůli tomu, aby se nepřerušilo [studium v] domě studia“. A Rav Dimi z Nehardey řekl: [Je] větší než časný příchod do domu studia, neboť se učí: „kvůli hostům“, a teprve potom „kvůli tomu, aby se nepřerušilo [studium v] domě studia“. Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Pohostinnost je větší než přijetí tváře Šechiny, neboť je psáno: „A řekl: Pane, jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, nepřecházej prosím…“ (Gn 18,3). Rabi Elazar řekl: Pojď a viz, že způsob člověka z masa a krve není jako způsob Svatého, budiž požehnán: u člověka z masa a krve nemůže menší říci většímu: Počkej, než k tobě přijdu; kdežto u Svatého, budiž požehnán, je psáno: „A řekl: Pane, jestliže jsem nalezl…“.
מפני האורחין וכו': א"ר יוחנן גדולה הכנסת אורחין כהשכמת בית המדרש דקתני מפני האורחין ומפני בטול בית המדרש ורב דימי מנהרדעא אמר יותר מהשכמת בית המדרש דקתני מפני האורחין והדר ומפני בטול בית המדרש אמר רב יהודה אמר רב גדולה הכנסת אורחין מהקבלת פני שכינה דכתיב (בראשית יח, ג) ויאמר (ה') אם נא מצאתי חן בעיניך אל נא תעבור וגו' א"ר אלעזר בא וראה שלא כמדת הקב"ה מדת בשר ודם מדת ב"ו אין קטן יכול לומר לגדול המתן עד שאבא אצלך ואילו בהקדוש ברוך הוא כתיב ויאמר (ה') אם נא מצאתי וגו'
Rav Jehuda bar Šila řekl, že rabi Asi řekl, že rabi Jochanan řekl: Šest věcí je, z nichž člověk jí plody v tomto světě a jistina mu zůstává pro budoucí svět. A to jsou: pohostinnost, navštěvování nemocných, soustředění v modlitbě, časný příchod do domu studia, výchova synů ke studiu Tóry a posuzování bližního ve prospěch [jeho] zásluh.
אמר רב יהודה בר שילא א"ר אסי א"ר יוחנן ששה דברים אדם אוכל פירותיהן בעולם הזה והקרן קיימת לו לעולם הבא ואלו הן הכנסת אורחין וביקור חולים ועיון תפלה והשכמת בית המדרש והמגדל בניו לתלמוד תורה והדן את חברו לכף זכות
Je tomu tak? Vždyť jsme se učili: Toto jsou věci, které člověk koná a jí jejich plody v tomto světě a jistina mu zůstává pro budoucí svět. A to jsou: úcta k otci a matce, prokazování milosrdenství a zjednávání pokoje mezi člověkem a jeho bližním; a studium Tóry vyváží je všechny. [Tyto ano, jiné věci ne!]
איני והא אנן) תנן אלו דברים שאדם עושה אותם ואוכל פירותיהן בעולם הזה והקרן קיימת לו לעולם הבא ואלו הן כיבוד אב ואם וגמילות חסדים והבאת שלום שבין אדם לחברו ות"ת כנגד כולם) [הני אין מידי אחרינא לא]
Originál: Shabbat 127a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.