Šabat 127a שבת

jak lidé říkají; a chce-li, smí odklidit i mnoho. A co [znamená] „ale ne zásobárnu“? Ať ji neodklidí celou, aby snad nedošlo na vyrovnávání důlků; ale začít smí. A kdo [je autorem]? Rabi Šimon, který muktze neuznává.

Rabíni učili: Nezačínají se zásobárnou poprvé, ale smí v ní udělat cestičku, aby mohl vejít a vyjít. – Udělá v ní cestičku? Vždyť jsi řekl, že se nezačíná! – Takto se míní: Udělá v ní cestičku svýma nohama, když vchází a vychází.

Rabíni učili: Navršené obilí – jestliže z něj začal brát v předvečer Šabatu, je dovoleno z něj v Šabat brát; a pokud ne, je zakázáno z něj v Šabat brát. To jsou slova rabiho Šimona. Rabi Acha to dovoluje. – Vždyť je to naopak! Nýbrž řekni: To jsou slova rabiho Achy, a rabi Šimon to dovoluje.

Učilo se: Jaká je míra navršeného obilí? Letech. Rav Nechumi bar Zecharja se zeptal Abajeho: Jaká je míra navršeného obilí? Odpověděl mu: Vždyť řekli: Míra navršeného obilí je letech.

Vyvstala jim otázka: Těch čtyři či pět košů, o nichž mluví – ve čtyřech či pěti koších ano, ve více ne. Plyne z toho, že je lepší omezit chůzi? Anebo je lepší omezit náklad?

Pojď a slyš: Jedna [baraita] učí: Odklízejí i čtyři či pět košů džbánů s olejem a džbánů s vínem; a jiná učí: deset či patnáct. Nepřou se snad v tom, že jeden mistr soudí, že je lepší omezit chůzi, a druhý soudí, že je lepší omezit náklad?

Ne, podle všech je lepší omezit chůzi. A myslíš si, že „deset či patnáct“ se týká košů? Týká se džbánů. A není to rozpor: jedno [mluví o džbánech], které se nosí po jednom v koši, jiné o těch, které se nosí po dvou, a jiné o těch, které se nosí po třech – o malých džbánech z Harpanje.

Vyvstala jim otázka: Těch čtyři či pět, o nichž mluví – [platí to], i když má mnoho hostů? Anebo vše podle [počtu] hostů? A řekneš-li, že vše podle hostů – odklízí jeden člověk pro všechny, nebo každý člověk odklízí pro sebe?

Pojď a slyš, neboť Raba řekl, že rabi Chija řekl: Jednou šel Rabi na jedno místo a viděl, že místo je pro žáky těsné. Vyšel na pole a našel pole plné snopů. A Rabi odklidil snopy z celého pole. (Z toho plyne: vše podle hostů.)

A Rav Josef řekl, že rabi Hošaja řekl: Jednou šel rabi Chija na jedno místo a viděl, že místo je pro žáky těsné. Vyšel na pole a našel pole plné snopů. A rabi Chija odklidil snopy z celého pole. Z toho plyne: vše podle hostů.

A stále zbývá otázka: odklízí jeden člověk pro všechny, nebo každý člověk odklízí pro sebe?

Pojď a slyš: „A Rabi odklidil snopy.“ – A podle tebe – Rabi je odklízel sám? Nýbrž nařídil, a odklidili je. A ve skutečnosti každý odklízí pro sebe.

„Kvůli hostům…“: Rabi Jochanan řekl: Pohostinnost je stejně velká jako časný příchod do domu studia, neboť se učí: „kvůli hostům a kvůli tomu, aby se nepřerušilo [studium v] domě studia“. A Rav Dimi z Nehardey řekl: [Je] větší než časný příchod do domu studia, neboť se učí: „kvůli hostům“, a teprve potom „kvůli tomu, aby se nepřerušilo [studium v] domě studia“. Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Pohostinnost je větší než přijetí tváře Šechiny, neboť je psáno: „A řekl: Pane, jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, nepřecházej prosím…“ (Gn 18,3). Rabi Elazar řekl: Pojď a viz, že způsob člověka z masa a krve není jako způsob Svatého, budiž požehnán: u člověka z masa a krve nemůže menší říci většímu: Počkej, než k tobě přijdu; kdežto u Svatého, budiž požehnán, je psáno: „A řekl: Pane, jestliže jsem nalezl…“.

Rav Jehuda bar Šila řekl, že rabi Asi řekl, že rabi Jochanan řekl: Šest věcí je, z nichž člověk jí plody v tomto světě a jistina mu zůstává pro budoucí svět. A to jsou: pohostinnost, navštěvování nemocných, soustředění v modlitbě, časný příchod do domu studia, výchova synů ke studiu Tóry a posuzování bližního ve prospěch [jeho] zásluh.

Je tomu tak? Vždyť jsme se učili: Toto jsou věci, které člověk koná a jí jejich plody v tomto světě a jistina mu zůstává pro budoucí svět. A to jsou: úcta k otci a matce, prokazování milosrdenství a zjednávání pokoje mezi člověkem a jeho bližním; a studium Tóry vyváží je všechny. [Tyto ano, jiné věci ne!]