Šabat 20b שבת

Rav Kahana řekl: Rákosí, které svázal, vyžaduje většinu; nesvázal-li je, nevyžaduje většinu. Pecky vyžadují většinu; vložil-li je do košíků, nevyžadují většinu.

Rav Josef učil: Čtyři ohně nevyžadují většinu: z dehtu, ze síry, ze sýra a z loje. V barajtě se učí: Také ze slámy a z drobného chrastí.

Rabi Jochanan řekl: Babylonské dřevo nevyžaduje většinu. Rav Josef namítl: Co to je? Řekneš-li, že jsou to štěpiny – nyní o knotu Ula řekl: Kdo zapaluje, musí zapálit většinu toho, co vyčnívá; je pak třeba to říkat o štěpinách? Spíše Rav Josef řekl: Větve cedru. Rami bar Aba řekl: Zaza.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Vynášení o Šabatu“.

MIŠNA: Čím se zapaluje a čím se nezapaluje [sobotní světlo]? Nezapaluje se ani lechešem, ani chosnem, ani kalachem, ani knotem z ideanu, ani knotem z pouště, ani zelenou řasou, která je na hladině vody; ani dehtem, ani voskem, ani ricinovým olejem, ani olejem určeným ke spálení, ani ovčím ocasem, ani lojem. Nachum Médský říká: Zapaluje se rozvařeným lojem. A mudrci říkají: Ať je rozvařený, či nerozvařený, nezapaluje se jím.

GEMARA: Lecheš je cedrová větev. – Cedrová větev je přece obyčejné dřevo! – [Jde o] vlákno, které je v ní.

„Ani chosnem.“ Rav Josef řekl: Lněná koudel. Abaje mu řekl: Vždyť je psáno: „A silný [chason] bude jako koudel“ (Iz 1,31) – z toho plyne, že chosen není koudel! Spíše Abaje řekl: Len, který je potlučený, ale nevyčesaný.

„Ani kalachem.“ Šmuel řekl: Ptal jsem se všech mořeplavců a řekli: Jmenuje se kulcha. Rav Jicchak bar Zeira řekl: Guškera.

Ravin a Abaje seděli před Rabanou Nechemjou, bratrem exilarchy. Viděl, že je oblečen do hedvábí. Ravin řekl Abajemu: To je ten kalach, o kterém jsme se učili? Řekl mu: My tomu říkáme hedvábí parenda.

Namítá se: Hedvábné látky, kalach a serikon podléhají povinnosti cicit. – Je to vyvrácení [Ravina]? Je to vyvrácení. Chceš-li, řekni: Hedvábí je jedna věc a hedvábí parenda je věc jiná.

„Ani knotem z ideanu.“ [To je] achvina. Ravin a Abaje šli údolím Tamrurita. Uviděli jakési vrby. Ravin řekl Abajemu: To je ten idean, o kterém jsme se učili? Řekl mu: To je obyčejné dřevo. Oloupal [kůru] a ukázal mu vlákno, které je mezi [kůrou a dřevem]. „Ani knotem z pouště.“ [To je] šivra.

„Ani zelenou řasou, která je na…“ Co to je? Řekneš-li, že je to černá vrstva v příkopech – ta se rozpadá! Spíše Rav Papa řekl: Černá vrstva na lodi.

Učí se: Přidali k nim [knoty] z vlny a z chlupů. A náš tanaita [v Mišně je neuvádí, protože] vlna se svraští a chlupy se spálí.

„Ani dehtem.“ Zefet je ziftá [smola], šaava je kiruta [vosk]. Učí se: Až potud [jde o] nevhodné knoty, odtud dále o nevhodné oleje. To je samozřejmé! – Vosk to potřeboval [uvést]: mohl bys říci, že se nehodí ani na knoty; proto nás to učí.

Rami bar Avin řekl: Itrana [kolomaz] je odpad smoly, vosk je odpad medu.