Šabat 63b שבת

svému bližnímu laskavost“ (Jb 6,14) – neboť v řečtině se psu říká lamas. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Také ze sebe svléká bázeň před Nebesy, neboť je řečeno: „a opouští bázeň Všemohoucího“ (Jb 6,14).

Jedna žena vešla do jednoho domu péct; pes na ni zaštěkal a její plod se pohnul z místa. Pán domu jí řekl: Neboj se, má vytrhané zuby a vytrhané drápy. Řekla mu: Vezmi si své dobrodiní a hoď ho do trní – plod už se pohnul.

Řekl rav Huna: Co je psáno: „Raduj se, mladíku, ve svém mládí, ať je ti dobře v srdci ve dnech tvého jinošství, choď po cestách svého srdce a podle toho, co vidí tvé oči; ale věz, že za to všechno tě Bůh přivede na soud“ (Kaz 11,9)? Až potud jsou to slova zlého pudu, odtud dál slova dobrého pudu.

Reš Lakiš řekl: Až potud [se to týká] slov Tóry, odtud dál dobrých skutků.

Podvazek je čistý: Řekl rav Jehuda: Podvazek – to je nákotník (ec'ada).

Rav Josef namítl: Podvazek je čistý a smí se s ním v Šabat vyjít, kdežto nákotník je nečistý!

Takto to míní: Podvazek se nosí na místě nákotníku.

Ravin a rav Huna seděli před rabi Jirmejou; rabi Jirmeja seděl a podřimoval. Ravin seděl a říkal: Podvazek [se nosí] na jedné [noze], řetízky na obou.

Řekl mu rav Huna: Jedny i druhé na obou; vloží se mezi ně řetízek, a stanou se z nich nožní řetízky.

A udělá snad z něj řetízek, který je na něm, nádobu?

A řekneš-li, [že je to] podle rabi Šmuela bar Nachmaniho, neboť řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jochanan: Odkud [víme], že kovová nádoba vydávající zvuk je nečistá? Neboť je řečeno: „Každou věc (davar), která snese oheň“ (Nu 31,23) – i řeč (dibur) je tím míněna.

Dobře tam – tam chtějí zvuk a [nádoba] koná úkon; ale jaký úkon koná zde?

I zde koná úkon, neboť řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: V Jeruzalémě byla jedna rodina, jejíž [dívky] dělaly velké kroky, a jejich panenství se porušovalo. Udělali jim nožní řetízky a vložili mezi ně řetízek, aby nedělaly velké kroky, a jejich panenství se neporušovalo. Rabi Jirmeja se probudil a řekl jim: Dobře [řečeno]; a tak řekl i rabi Jochanan.

Když přišel rav Dimi, řekl, [že] rabi Jochanan [řekl]: Odkud [víme], že tkanina jakékoli velikosti je nečistá? Z čelní destičky [velekněze].

Řekl mu Abaje: Copak je čelní destička tkaná? Vždyť se učí v barajtě: Čelní destička byla jako zlatý plíšek, široká dva prsty, obepínala [čelo] od ucha k uchu a bylo na ní napsáno ve dvou řádcích: jod he nahoře a „svatý pro“ – lamed dole.

A rabi Eliezer, syn rabi Josiho, řekl: Já jsem ji viděl ve městě Římě, a bylo na ní napsáno „Svatý pro Hospodina“ v jednom řádku.

Když rav Dimi odešel do Nehardey, vzkázal jim: Slova, která jsem vám řekl, byla mým omylem. Avšak takto řekli jménem rabi Jochanana: Odkud [víme], že ozdoba jakékoli velikosti je nečistá? Z čelní destičky. A odkud [víme], že tkanina jakékoli velikosti je nečistá? Z [verše] „nebo oděv“ (Lv 11,32).

Rabanan učili: Tkanina jakékoli velikosti je nečistá a ozdoba jakékoli velikosti je nečistá. Tkanina a ozdoba jakékoli velikosti je nečistá. Pytel je navíc oproti oděvu v tom, že je nečistý jako tkanina.

Řekl Rava: Tkanina jakékoli velikosti je nečistá – z „nebo oděv“; ozdoba jakékoli velikosti je nečistá – z čelní destičky; tkanina a ozdoba jakékoli velikosti je nečistá – z [verše] „každý užitkový předmět“ (Nu 31,51).

Řekl Ravovi jeden z rabanan: To je psáno o Midjánu!

Řekl mu: Vyvozuje se [analogií slov]