Šabat 64a שבת

„předmět“ – „předmět“ odtamtud.

Pytel je navíc oproti oděvu v tom, že je nečistý jako tkanina: Copak oděv není tkanina? Takto to míní: Pytel je navíc oproti oděvu v tom, že i když není tkaný, je nečistý. K čemu se hodí? Řekl rabi Jochanan: Chudý totiž splete tři vlákna a pověsí [je jako ozdobu] na krk své dcery.

Rabanan učili: „Pytel“ (Lv 11,32) – mám jen pytel; odkud [víme], že se zahrnuje i kozí žíně [na ozdobu koně] a podpěrný pás? Proto Písmo praví: „nebo pytel“. Mohl bych myslet, že zahrnuji i lana a provazy? Proto Písmo praví: „pytel“ – jako pytel je předený a tkaný, tak i vše předené a tkané.

Hle, o mrtvém se říká: „A každou koženou věc a každý výrobek z kozí srsti … očistíte“ (Nu 31,20) – aby se zahrnuly kozí žíně a podpěrný pás.

Mohl bych myslet, že zahrnuji i lana a provazy? A je to logický závěr: [Písmo] prohlásilo za nečisté u plaza a prohlásilo za nečisté u mrtvého. Jako když prohlásilo za nečisté u plaza, prohlásilo za nečisté jen předené a tkané, tak i když prohlásilo za nečisté u mrtvého, prohlásilo za nečisté jen předené a tkané.

Ne! Jestliže ulevilo u nečistoty z plaza, která je lehká, ulevíme snad u nečistoty z mrtvého, která je přísná? Proto Písmo praví: „oděv a kůže“ – „oděv a kůže“ ke gezera šava (analogii slov).

Říká se „oděv a kůže“ u plaza (Lv 11,32) a říká se „oděv a kůže“ u mrtvého (Nu 31,20). Jako u „oděvu a kůže“ řečených u plaza prohlásilo za nečisté jen předené a tkané, tak i u „oděvu a kůže“ řečených u mrtvého prohlásilo za nečisté jen předené a tkané.

A jako u „oděvu a kůže“ řečených u mrtvého prohlásilo za nečistý každý výrobek z kozí srsti, tak i u „oděvu a kůže“ řečených u plaza prohlásilo za nečistý každý výrobek z kozí srsti.

Mám jen věc, která pochází z koz; odkud [víme], že se zahrnuje i věc, která pochází z koňského ohonu nebo z kravského ohonu? Proto Písmo praví: „nebo pytel“.

Vždyť jsi [ten verš] použil pro kozí žíně a podpěrný pás!

To platilo, dokud nebyla gezera šava; nyní, když přišla gezera šava, zbyl [verš] nadbytečný.

Mám to jen u plaza; odkud [víme to] u nečistoty z mrtvého?

A je to logický závěr: [Písmo] prohlásilo za nečisté u mrtvého a prohlásilo za nečisté u plaza. Jako když prohlásilo za nečisté u plaza, postavilo věc pocházející z koňského ohonu a z kravského ohonu na roveň výrobku z kozí srsti, tak i když prohlásilo za nečisté u mrtvého, postavilo věc pocházející z koňského ohonu a z kravského ohonu na roveň výrobku z kozí srsti.

Ne! Jestliže rozšířilo u nečistoty [trvající do] večera, která je častá, rozšíříme snad u sedmidenní nečistoty, která je vzácná?

Proto Písmo praví: „oděv a kůže“ – „oděv a kůže“ ke gezera šava. Říká se „oděv a kůže“ u plaza a říká se „oděv a kůže“ u mrtvého. Jako u „oděvu a kůže“ řečených u plaza postavilo věc pocházející z koňského ohonu a z kravského ohonu na roveň výrobku z kozí srsti, tak i u „oděvu a kůže“ řečených u mrtvého postavilo věc pocházející z koňského ohonu a z kravského ohonu na roveň výrobku z kozí srsti.

A [gezera šava] musí být volná [nadbytečná slova]; neboť kdyby nebyla volná, dalo by se vyvrátit: Co je s plazem, který znečišťuje už ve velikosti čočky [na rozdíl od mrtvého]?

(Skutečně jsou volná.) Vždyť plaz je postaven na roveň výronu semene, neboť je psáno: „Nebo muž, jemuž vyjde výron semene“ (Lv 22,4), a hned na to navazuje: „nebo muž, který se dotkne jakéhokoli plaza“ (Lv 22,5); a u výronu semene je psáno: „A každý oděv a každá kůže, na niž přijde výron semene“ (Lv 15,17). K čemu tedy potřebuji „oděv a kůži“, které Milosrdný napsal u plaza? Plyne z toho, že jsou volná [ke gezera šava].

Ale stále je volná jen z jedné strany. To je dobře podle toho, kdo říká, že z [gezera šava] volné z jedné strany se vyvozuje a nelze ji vyvracet. Ale co lze říci podle toho, kdo říká, že se z ní vyvozuje, ale lze ji vyvracet?

I u mrtvého jsou [slova] volná. Vždyť mrtvý je postaven na roveň výronu semene, neboť je psáno: „Kdo se dotkne čehokoli nečistého z mrtvého, nebo muž, jemuž vyjde výron semene“ (Lv 22,4), a u výronu semene je psáno: „a každý oděv a každá kůže“. K čemu tedy potřebuji „oděv a kůži“, které Milosrdný napsal u mrtvého? Plyne z toho, že jsou volná.

„Přinášíme tedy Hospodinovu obětinu, každý, co našel zlatých předmětů: nákotník a náramek, prsten, náušnici a kumaz“ (Nu 31,50). Řekl rabi Elazar: Agil – to je odlitek prsou; kumaz – to je odlitek lůna.

Řekl rav Josef: Je-li tomu tak, to je to, co překládáme [aramejsky]: machoch – věc, která vede k rozpustilosti. Řekl mu Raba: Ze samotného verše to plyne: kumaz – kan mekom zima (zde místo smilstva).

„A Mojžíš se rozhněval na velitele vojska“ (Nu 31,14): Řekl rav Nachman, řekl Raba bar Avuha: Mojžíš řekl Izraelitům: Snad jste se vrátili ke svému dřívějšímu zkažení? Řekli mu: „Nechybí z nás ani jeden muž“ (Nu 31,49). Řekl jim: Je-li tomu tak, proč smíření? Řekli mu: Jestliže jsme unikli hříchu, neunikli jsme hříšné myšlence. Hned [potom]: „Přinášíme tedy Hospodinovu obětinu“.

Ve škole rabi Jišmaela se učilo: Proč potřebovali Izraelité oné generace smíření? Protože