Šabat 70a שבת

Čím se liší první část a čím poslední část [Mišny]? Řekl rav Safra: Zde se zdržuje [hříchu] na základě vědomí Šabatu a zde se zdržuje na základě vědomí práce. Řekl mu rav Nachman: Copak se zdržuje kvůli Šabatu jinak než kvůli pracím? A copak se zdržuje prací jinak než kvůli Šabatu? Nýbrž řekl rav Nachman: Oběť, kterou Milosrdný ukládá – za co? Za omyl. Tam je jeden omyl, zde je omylů mnoho.

„Je povinen za každou jednotlivou práci.“ Odkud máme rozdělení prací? Řekl Šmuel: Písmo říká: „Kdo jej znesvětí, zemře smrtí“ (Ex 31,14) – Tóra rozmnožila mnoho smrtí za jedno znesvěcení. Ale to je psáno o úmyslném [přestupku]! Nevztahuje-li se to na úmyslného, o němž je psáno: „Každý, kdo bude dělat práci, zemře“ (Ex 35,2), vztáhni to na neúmyslného. A co [znamená] „zemře“? Bude povinen na majetku [tj. oběťmi].

Ať to vyvodí rozdělení prací odtud, odkud to vyvozuje rabi Natan. Učí se totiž: Rabi Natan říká: „Nezapálíte oheň v žádném ze svých obydlí v den Šabatu“ (Ex 35,3) – proč to Písmo říká? Protože je řečeno: „Mojžíš shromáždil celou pospolitost synů Izraele [a řekl jim]: To jsou slova…“ atd., „Šest dní se bude konat práce“ (Ex 35,1–2). „Slova“, „ta slova“, „to jsou slova“ – to je třicet devět prací, které byly řečeny Mojžíšovi na Sinaji.

Mohl bych [si myslet], že pokud je vykonal všechny v jednom nevědomí, je povinen jen jednou? Písmo říká: „Při orbě i při žni odpočineš“ (Ex 34,21). Ale stále bych řekl: Za orbu a za žeň je povinen dvakrát a za všechny ostatní jen jednou? Písmo říká: „Nezapálíte oheň.“ Zapalování bylo zahrnuto [mezi pracemi], a proč bylo vyčleněno? Aby se k němu [ostatní] přirovnaly a aby ti řeklo: Jako zapalování je hlavní prací a je se za ně povinen samostatně, tak i za každou hlavní práci je se povinen samostatně.

Šmuel soudí jako rabi Josi, který říká: Zapalování bylo vyčleněno kvůli [prostému] zákazu. Učí se totiž: Zapalování bylo vyčleněno kvůli zákazu – slova rabi Josiho. Rabi Natan říká: Bylo vyčleněno k rozdělení.

Ať to vyvodí rozdělení prací odtud, odkud to vyvozuje rabi Josi. Učí se totiž: Rabi Josi říká: „A učinil by jedno z nich“ (Lv 4,2) – někdy je povinen jednou za všechny a někdy je povinen za každé jednotlivé. Řekl rabi Josi bar Chanina: Jaký je důvod rabi Josiho? „Jedno“, „z jednoho“, „ony“, „z nich“; jedno, které je jimi, a ony, které jsou jedním.

„Jedno“ – [jako by napsal] Šimon; „z jednoho“ –