Šabat 80b שבת

Učili rabíni: Kdo vynese chlupy – [v množství] k rozdělání hlíny; hlína [je míra] ke zhotovení otvoru tavicí pece zlatníků.

„Vápno k natření.“ Učí se v barajtě: K natření malíčku [nejmenší] z dívek. Řekl rav Jehuda, řekl Rav: Dcery Izraele, které dosáhly věku [dospělosti], ale nedosáhly [znaků dospělosti], – dcery chudých je natírají vápnem, dcery bohatých je natírají jemnou moukou, dcery králů je natírají myrhovým olejem, jak je řečeno: „Šest měsíců myrhovým olejem“ (Est 2,12). Co je myrhový olej? Rav Huna bar Chija říká: Stakte. Rav Jirmeja bar Aba říká: Olivový olej z oliv, které nedozrály ani do třetiny. Učí se v barajtě: Rabi Jehuda říká: Omfakion je olivový olej z oliv, které nedozrály ani do třetiny. A proč se jím natírá? Protože odstraňuje chloupky a zjemňuje pleť.

Rav Bibaj měl dceru; natíral ji úd po údu a dostal za ni čtyři sta zuzů. V jeho sousedství byl jeden pohan, který měl dceru; natřel ji naráz a zemřela. Řekl: Rav Bibaj zabil mou dceru! Řekl rav Nachman: Rav Bibaj, který pije pivo, jeho dcery potřebují natírání; my, kteří pivo nepijeme, naše dcery natírání nepotřebují.

„Rabi Jehuda říká: k natření vlasů na spáncích (kalkul).“ Co je kalkul a co je andifi? Řekl Rav: Spánek a spodní část spánku. Chceš tím říci, že míra rabi Jehudy je větší? Vždyť jsme ustálili, že míra rabínů je větší! [Míra rabi Jehudy je] menší než rabínů a větší než rabi Nechemji. Namítá se: Řekl Rabi: Zdají se [správná] slova rabi Jehudy o rozmíchaném [vápnu] a slova rabi Nechemji o hroudě vápna. A kdyby tě napadlo, [že jde o] spánek a spodní část spánku – jedno i druhé je rozmíchané! Nýbrž řekl rabi Jicchak: V domě rabi Amiho říkali: [k natření] na andifa [kraj nádoby].

Namítá rav Kahana: Copak člověk dělá ze svých peněz anfarot [ztrátu]? Nýbrž řekl rav Kahana: [Jde o] rysky [na odměrce], jak jsme učili: Na hinu byly rysky: potud pro býka, potud pro berana, potud pro jehně. A chceš-li, řekni: Co je andifa? Čelo. Jako u onoho Galilejce, který přišel do Babylonu a řekli mu: Vstaň a vykládej nám o díle Vozu. Řekl jim: Budu vám vykládat, jak vykládal rabi Nechemja svým druhům. Vtom vyšla ze zdi vosa, bodla ho do čela a zemřel. A řekli o něm: Od něho [samého] mu to přišlo.

MIŠNA: Hlínu [v množství] jako pečeť na žocích; slova rabi Akivy. Mudrci však říkají: Jako pečeť na listech. Hnůj a jemný písek – k pohnojení stvolu zelí; slova rabi Akivy. Mudrci však říkají: K pohnojení pórku. Hrubý písek – k přidání do plné lžíce vápna. Rákos – ke zhotovení pera; a je-li tlustý nebo rozštípaný, k uvaření nejlehčího z vajec, rozšlehaného a vloženého do pánve.

GEMARA: „Do plné lžíce vápna.“ Učí se v barajtě: K přidání na lžíci natěračů. Kdo je tanaitou, podle něhož písek vápnu prospívá? Řekl rav Chisda: Je to rabi Jehuda, neboť se učí: Ať člověk nenatírá svůj dům vápnem, ledaže do něj přimísil slámu nebo písek. Rabi Jehuda říká: Sláma je dovolena, písek je zakázán, protože vytváří tvrdou omítku. Rava říká: I kdybys řekl [že jde o] rabíny – jeho poškození je jeho vylepšením.

„Rákos ke zhotovení pera.“ Učí se v barajtě: Pero, které sahá ke kloubům jeho prstů. Rav Aši se ptal: K hornímu kloubu, nebo k dolnímu kloubu? Zůstává nerozhodnuto.

„A je-li tlustý“ atd. Učí se v barajtě: Rozšlehaného v oleji a vloženého do pánve. Řekl Mar, syn Raviny, svému synovi: Slyšel jsi, co je „nejlehčí vejce“? Řekl mu: Vejce hrdličky. Jaký je důvod? Protože je malé? Řekni [raději] vejce vrabčí! Umlkl. Řekl mu: Slyšel jsi v tom něco? Řekl mu: Takto řekl rav Šešet: Slepičí vejce. A proč se mu říká „lehké vejce“? Mudrci odhadli, že není vejce, které by se vařilo snadněji než slepičí vejce. A čím se to liší, že všechny míry Šabatu jsou [velikosti] sušeného fíku, a zde vejce? Řekl mu: Takto řekl rav Nachman: [Jde o množství] jako sušený fík z lehkého vejce.