Řekl rav Huna svému synovi Rabovi: Proč nechodíš k ravu Chisdovi, jehož učení je bystré? Řekl mu: Proč bych k němu chodil? Když k němu jdu, poučuje mě o světských věcech. [Řekl mi:] Kdo vejde na záchod, ať si nesedá prudce a ať se příliš nenamáhá, neboť konečník spočívá na třech zubech; aby se snad zuby konečníku nevychýlily a neocitl se v nebezpečí. Řekl mu: On se zabývá životem tvorů, a ty říkáš „o světských věcech“?! Tím spíše k němu jdi!
אמר ליה רב הונא לרבה בריה מאי טעמא לא שכיחת קמיה דרב חסדא דמחדדן שמעתיה אמר ליה מאי איזיל לגביה דכי אזילנא לגביה מותיב לי במילי דעלמא א"ל מאן דעייל לבית הכסא לא ליתיב בהדיא ולא ליטרח טפי דהאי כרכשתא אתלת שיני יתיב דילמא משתמטא שיני דכרכשתא ואתי לידי סכנה א"ל הוא עסיק בחיי דברייתא ואת אמרת במילי דעלמא כ"ש זיל לגביה
Měl-li před sebou oblázek a střep – rav Huna říká: Otírá se oblázkem a neotírá se střepem. A rav Chisda říká: Otírá se střepem a neotírá se oblázkem. Namítá se: Měl-li před sebou oblázek a střep, otírá se střepem a neotírá se oblázkem! Je to vyvrácení rava Huny. Vysvětlil to Rafram bar Papa před ravem Chisdou podle rava Huny: [Jde o] okraje nádob.
היו לפניו צרור וחרס רב הונא אמר מקנח בצרור ואין מקנח בחרס ורב חסדא אמר מקנח בחרס ואין מקנח בצרור מיתיבי היו לפניו צרור וחרס מקנח בחרס ואין מקנח בצרור תיובתא דרב הונא תרגמא רפרם בר פפא קמיה דרב חסדא אליבא דרב הונא באוגני כלים:
Měl-li před sebou oblázek a trávu – rav Chisda a rav Hamnuna: jeden říká: Otírá se oblázkem a neotírá se trávou; a druhý říká: Otírá se trávou a neotírá se oblázkem. Namítá se: Kdo se otírá věcí, nad níž vládne oheň, tomu vypadávají spodní zuby! To není obtížné: toto [platí] o vlhké [trávě], toto o suché.
היו לפניו צרור ועשבים רב חסדא ורב המנונא חד אמר מקנח בצרור ואין מקנח בעשבים וחד אמר מקנח בעשבים ואין מקנח בצרור מיתיבי המקנח בדבר שהאור שולטת בו שיניו התחתונות נושרות לא קשיא הא בלחין הא ביבשין
Kdo potřebuje vyprázdnit se a nevyprázdní se – rav Chisda a Ravina: jeden říká: vládne nad ním zlý duch; a druhý říká: vládne nad ním duch zápachu. Učí se [barajta] podle toho, kdo říká, že nad ním vládne duch zápachu, neboť se učí: Kdo potřebuje [vykonat potřebu] a jí, podobá se peci, kterou roztopili na jejím popelu; a to je počátek ducha zápachu.
הנצרך לפנות ואינו נפנה רב חסדא ורבינא חד אמר רוח רעה שולטת בו וחד אמר רוח זוהמא שולטת בו תניא כמאן דאמר רוח זוהמא שולטת בו דתניא הנצרך לנקביו ואוכל דומה לתנור שהסיקוהו על גב אפרו וזו היא תחלת רוח זוהמא
Potřeboval se vyprázdnit a nemůže se vyprázdnit – řekl rav Chisda: Ať vstane a posadí se, vstane a posadí se. Rav Chanan z Nehardey říká: Ať se natáčí do stran. Rav Hamnuna říká: Ať si to místo otírá oblázkem. A rabíni říkají: Ať odvede svou mysl. Řekl rav Acha, syn Ravy, ravu Ašimu: Tím spíše, když odvede svou mysl, nevyprázdní se! Řekl mu: Ať odvede svou mysl od jiných věcí. Řekl rav Jirmeja z Difti: Já sám jsem viděl jednoho Araba, který vstával a sedal, vstával a sedal, až vylil [obsah] jako hrnec.
הוצרך ליפנות ואינו יכול ליפנות אמר רב חסדא יעמוד וישב יעמוד וישב רב חנן מנהרדעא אמר יסתלק לצדדין רב המנונא אמר ימשמש בצרור באותו מקום ורבנן אמרי יסיח דעתו אמר ליה רב אחא בריה דרבא לרב אשי כל שכן דכי מסח דעתיה לא מפני אמר ליה יסיח דעתו מדברים אחרים אמר רב ירמיה מדיפתי לדידי חזי לי ההוא טייעא דקם ויתיב וקם ויתיב עד דשפך כקדרה
Učili rabíni: Kdo jde na pravidelnou hostinu, ať se desetkrát projde po čtyřech loktech – a někteří říkají čtyřikrát po deseti loktech – a vyprázdní se, a pak vejde a posadí se na své místo.
ת"ר הנכנס לסעודת קבע יהלך י' פעמים של ארבע [ארבע] אמות ואמרי לה ד' פעמים של עשר עשר אמות ונפנה ונכנס וישב במקומו:
MIŠNA: Střep – k vložení mezi jedno prkno a druhé; slova rabi Jehudy. Rabi Meir říká: K vyhrabání ohně. Rabi Josi říká: K pojmutí reviitu. Řekl rabi Meir: Přestože to není důkaz věci, je to náznak věci: „Nenajde se v jeho troskách střep, aby se jím vzal oheň z ohniště“ (Iz 30,14). Řekl mu rabi Josi: Odtamtud je důkaz [pro mne]: „a nabrala voda z nádrže“ (Iz 30,14).
מתני׳ חרס כדי ליתן בין פצים לחברו דברי רבי יהודה רבי מאיר אומר כדי לחתות בו את האור רבי יוסי אומר כדי לקבל בו רביעית אמר רבי מאיר אף על פי שאין ראיה לדבר זכר לדבר (ישעיהו ל, יד) לא ימצא במכיתתו חרש לחתות אש מיקוד אמר ליה רבי יוסי משם ראיה (ישעיהו ל, יד) ולחשוף מים מגבא:
GEMARA: (Bylo otázkou: Je větší míra rabi Meira, nebo míra rabi Josiho?) Logické je, [že] míra rabi Josiho je větší; ale [podle] verše je míra rabi Meira větší, neboť kdyby tě napadlo, že míra rabi Josiho je větší – proklíná ho [nejprve] malou nádobou a potom proklíná velkou nádobou? Řekl Abaje: (I Mišna) „vzít oheň z ohniště“ – z velkého ohniště [kde je třeba velkého střepu].
גמ׳ (איבעיא להו שיעורא דרבי מאיר נפיש או שיעורא דרבי יוסי נפיש) מסתברא שיעורא דרבי יוסי נפיש ומקרא שיעורא דרבי מאיר נפיש דאי סלקא דעתך שיעורא דרבי יוסי נפיש לייט לה במנא זוטרא והדר לייט לה במנא רבה אמר אביי [מתני' נמי] לחתות אש מיקידה גדולה:
„Rabi Josi říká: Odtamtud je důkaz.“ Dobře řekl rabi Josirabi Meirovi! A rabi Meir? Mluví [ve smyslu] „netřeba říkat“: Netřeba říkat, že se mu nenajde věc, která je pro lidi hodnotná, nýbrž nenajde se mu ani věc, která pro lidi hodnotná není.
רבי יוסי אומר משם ראיה: שפיר קאמר ליה רבי יוסי לרבי מאיר ורבי מאיר לא מיבעיא קאמר לא מיבעיא מידי דחשיב לאינשי דלא לישתכח ליה אלא אפילו מידי דלא חשיב לאינשי לא לישתכח ליה:
MIŠNA: Řekl rabi Akiva: Odkud [víme], že modla znečišťuje nesením jako menstruující žena? Je řečeno: „Odhodíš je jako menstruující; řekneš mu: Pryč!“ (Iz 30,22). Jako menstruující žena znečišťuje nesením, tak i modla znečišťuje nesením.
מתני׳ אמר רבי עקיבא מניין לעבודה זרה שמטמאה במשא כנדה שנאמר (ישעיהו ל, כב) תזרם כמו דוה צא תאמר לו מה נדה מטמאה במשא אף עבודה זרה מטמאה במשא
GEMARA: Učili jsme tam: Ten, jehož dům sousedil s [domem] modly a spadl, nesmí ho znovu postavit. Co má udělat? Ustoupí do svého [pozemku] o čtyři lokte a staví.
גמ תנן התם מי שהיה ביתו סמוך לעבודה זרה ונפל אסור לבנותו כיצד יעשה כונס לתוך שלו ד' אמות ובונה
Originál: Shabbat 82a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.