Šabat 94b שבת

i toho, kdo vynáší mrtvého, aby ho pohřbil. Řekl Rava: A rabi Šimon souhlasí, že [kdo vynese] motyku ke kopání a svitek Tóry ke čtení, je vinen. To je zřejmé! Neboť kdyby i toto byla práce, která není potřebná pro svůj vlastní účel, jak by bylo možné podle rabi Šimona najít práci potřebnou pro svůj vlastní účel? – Mohl bys říci, [že není vinen], dokud tu není [potřeba] jak pro něj, tak pro [věc] samu, například motyku, aby z ní udělal plíšek, a ke kopání, [nebo] svitek Tóry, aby jej opravil a četl v něm; proto nás to učí.

V Drokertu ležel jeden mrtvý. Rav Nachman bar Jicchak dovolil vynést jej do karmelitu. Řekl rabi Jochanan, bratr Mara, syna Raviny, ravu Nachmanovi bar Jicchakovi: Podle koho [jsi rozhodl]? Podle rabi Šimona? Řekněme, že rabi Šimon osvobozuje od povinnosti oběti za hřích, ale zákaz rabanan tu přece je! Řekl mu: Při Bohu, i ty bys tak jednal! [Je to dovoleno] i podle rabi Jehudy: řekl jsem snad do veřejného prostranství? Řekl jsem do karmelitu! Velká je lidská důstojnost, neboť odsouvá [i] zákaz Tóry.

Učili jsme se tam: Kdo vytrhne znaky nečistoty [malomocenství] nebo vypálí zdravé maso, přestupuje zákaz. Bylo řečeno: [Vytrhl-li] jeden ze dvou [bílých chlupů], je vinen; jeden ze tří – rav Nachman řekl: je vinen; rav Šešet řekl: je osvobozen. Rav Nachman řekl, [že] je vinen – jeho čin měl účinek, neboť kdyby byl odstraněn ještě jeden, nečistota by pominula. Rav Šešet řekl, [že] je osvobozen – nyní je přece nečistota stále přítomna.

Řekl rav Šešet: Odkud to říkám? Neboť jsme se učili: A rovněž olivu z mrtvého a olivu ze zdechliny – je vinen; z toho plyne, [že za] půl olivy je osvobozen. Ale vždyť se učí: půl olivy – je vinen! Což ne [takto]: to, co se učí ‚je vinen‘, [je případ], kdy vynesl půl olivy z [kusu o velikosti] olivy, a to, co jsme se učili ‚je osvobozen‘, [je případ], kdy vynesl půl olivy z [kusu o velikosti] olivy a půl? A rav Nachman? V obou případech je vinen; a to, co jsme se učili ‚je osvobozen‘, [je případ], kdy vynesl půl olivy z velkého mrtvého [těla].

MIŠNA: Kdo si odstraní nehty jedny druhými nebo zuby, a rovněž své vlasy, a rovněž svůj knír, a rovněž svůj vous; a rovněž [žena], která si splétá [vlasy], a rovněž [žena], která si líčí oči, a rovněž [žena], která si upravuje účes – rabi Eliezer činí vinnými, a mudrci to zakazují kvůli [nařízení] o odpočinku.

GEMARA: Řekl rabi Elazar: Spor je o [odstranění] rukou; ale nástrojem – je vinen. To je zřejmé – učili jsme se ‚jedny druhými‘! – Mohl bys říci, že rabanan osvobozují i [u odstranění] nástrojem, a že to, že učí ‚jedny druhými‘, je proto, aby ti oznámil sílu [názoru] rabi Eliezera; proto nás to učí.

A řekl rabi Elazar: Spor je o [odstranění] sobě; ale druhému – podle všech je osvobozen. To je zřejmé – učili jsme se ‚své nehty‘! – Mohl bys říci, že rabi Eliezer činí vinným i [při odstranění] druhému, a že to, že učí ‚své nehty‘, je proto, aby ti oznámil sílu [názoru] rabanan; proto nás to učí.

A rovněž své vlasy atd. Učilo se: Kdo odstraní plné ústí nůžek, je vinen. A kolik je plné ústí nůžek? Řekl rav Jehuda: dva [vlasy]. Ale vždyť se učí: ‚a k pleši – dva‘! – Řekni: ‚a rovněž k pleši – dva‘.

Tak se také učí: Kdo odstraní v Šabat plné ústí nůžek, je vinen. A kolik je plné ústí nůžek? Dva. Rabi Eliezer říká: jeden. A mudrci souhlasí s rabi Eliezerem u toho, kdo vybírá bílé [vlasy] z černých, že je vinen i za jeden; a tato věc je zakázána i ve všední den, neboť je řečeno: „Muž si neoblékne ženský oděv“ (Dt 22,5).

Učí se: Rabi Šimon ben Elazar říká: Nehet, který se z větší části oddělil, a kožní cípky, které se z větší části oddělily – rukou je to dovoleno, nástrojem je povinen obětí za hřích. – Existuje snad něco, za co je nástrojem povinen obětí za hřích, a rukou je to dovoleno předem? – Takto se míní: Oddělily-li se z větší části – rukou je to dovoleno, nástrojem je osvobozen, ale je to zakázáno; neoddělily-li se z větší části – rukou je osvobozen, ale je to zakázáno, nástrojem je povinen obětí za hřích. Řekl rav Jehuda: Halacha je podle rabi Šimona ben Elazara. Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: A to [platí], když se oddělily směrem vzhůru a působí mu bolest.

A rovněž [žena], která si splétá atd. Ta, která splétá, která si líčí oči a která si upravuje účes – kvůli čemu je vinna? Řekl rabi Avin, řekl rabi Josi, syn rabi Chaniny: Ta, která splétá – kvůli tkaní; která si líčí oči – kvůli psaní; která si upravuje účes – kvůli předení. Řekli rabanan před rabi Abahuem: Což se takto tká? Což se takto píše? Což se takto přede? Nýbrž řekl rabi Abahu: Mně to vysvětlil [přímo] rabi Josi, syn rabi Chaniny: