Ta, která si líčí oči – kvůli barvení; ta, která splétá a upravuje účes – kvůli stavění. Což se takto staví? Ano, jak vykládal rabi Šimon ben Menasja: „A Hospodin Bůh vystavěl to žebro“ (Gn 2,22) – to učí, že Svatý, budiž požehnán, spletl Evě vlasy a přivedl ji k Adamovi; neboť v přímořských městech nazývají copánek ‚stavbou‘. Učí se: Rabi Šimon ben Elazar říká: [Žena], která splétá, líčí oči a upravuje účes sama sobě, je osvobozena; své družce, je vinna. A tak říkával rabi Šimon ben Elazar jménem rabi Eliezera: Žena ať si nenanáší na tvář líčidlo, protože [tím] barví.
כוחלת משום צובעת גודלת ופוקסת משום בונה וכי דרך בנין בכך אין כדדרש רבי שמעון בן מנסיא (בראשית ב, כב) ויבן ה' אלהים את הצלע מלמד שקילעה הקב"ה לחוה והביאה אצל אדם שכן בכרכי הים קורין לקלעיתא בניתא תניא ר"ש בן אלעזר אומר גודלת כוחלת ופוקסת לעצמה פטורה לחברתה חייבת וכן היה רבי שמעון בן אלעזר אומר משום רבי אליעזר אשה לא תעביר סרק על פניה מפני שצובעת
Učili naši mistři: Kdo dojí, sráží [mléko] nebo dělá sýr [v množství] sušeného fíku; kdo zametá, kropí [podlahu] nebo vybírá plástve medu – jednal-li neúmyslně v Šabat, je povinen obětí za hřích; [jednal-li] úmyslně o svátku, dostává čtyřicet [ran] – slova rabi Eliezera. A mudrci říkají: Jedno i druhé [je zakázáno] jen kvůli [nařízení] o odpočinku.
תנו רבנן החולב והמחבץ והמגבן כגרוגרת המכבד והמרבץ והרודה חלות דבש שגג בשבת חייב חטאת הזיד ביום טוב לוקה ארבעים דברי ר' אליעזר וחכ"א אחד זה ואחד זה אינו אלא משום שבות
Rav Nachman bar Gurja přišel do Nehardey. Ptali se ho: Kdo dojí, kvůli čemu je vinen? Řekl jim: Kvůli dojení. Kdo sráží [mléko], kvůli čemu je vinen? Řekl jim: Kvůli srážení. Kdo dělá sýr, kvůli čemu je vinen? Řekl jim: Kvůli dělání sýra. Řekli mu: Tvůj učitel řezal rákos v bažině! Šel a zeptal se v domě studia. Řekli mu: Kdo dojí, je vinen kvůli vylupování; kdo sráží, je vinen kvůli přebírání; kdo dělá sýr, je vinen kvůli stavění.
רב נחמן בר גוריא איקלע לנהרדעא בעו מיניה חולב משום מאי מיחייב אמר להו משום חולב מחבץ משום מאי מיחייב אמר להו משום מחבץ מגבן משום מאי חייב אמר להו משום מגבן אמרו ליה רבך קטיל קני באגמא הוה אתא שאיל בי מדרשא אמרו ליה חולב חייב משום מפרק מחבץ חייב משום בורר מגבן חייב משום בונה
Kdo zametá, kropí nebo vybírá plástve medu – jednal-li neúmyslně v Šabat, je povinen obětí za hřích; [jednal-li] úmyslně o svátku, dostává čtyřicet [ran] – slova rabi Eliezera. Řekl rabi Elazar: Jaký je důvod rabi Eliezera? Neboť je psáno: „a namočil ji do plástve (jaarat) medu“ (1 S 14,27). Co má les (jaar) společného s medem? Nýbrž aby ti řekl: jako kdo v Šabat trhá [rostliny] z lesa, je povinen obětí za hřích, tak i kdo v Šabat vybírá plástve medu, je povinen obětí za hřích.
המכבד המרבץ והרודה חלות דבש שגג בשבת חייב חטאת הזיד ביו"ט לוקה ארבעים דברי רבי אליעזר א"ר אלעזר מ"ט דר' אליעזר דכתיב (שמואל א יד, כז) ויטבול אותה ביערת הדבש וכי מה ענין יער אצל דבש אלא לומר לך מה יער התולש ממנו בשבת חייב חטאת אף חלות דבש הרודה ממנו בשבת חייב חטאת
Amemar dovolil kropení v Mechoze. Řekl: Jaký je důvod, [proč to] rabanan zakázali? Aby snad nezačal vyrovnávat důlky. Zde [v Mechoze] důlky nejsou. Rava Tosfa'a našel Ravinu, jak trpí prachem – a někteří říkají, [že]Mar Kašiša, syn Ravy, našel rava Aši, jak trpí prachem. Řekl mu: Nezastáváš, mistře, to, co se učí: Kdo chce v Šabat zkropit svůj dům, přinese škopek plný vody a umyje si obličej v tomto koutě, ruce v tomto koutě, nohy v tomto koutě, a dům se tak zkropí sám od sebe? Řekl mu: Nenapadlo mě to.
אמימר שרא זילחא במחוזא אמר טעמא מאי אמור רבנן דילמא אתי לאשויי גומות הכא ליכא גומות רבא תוספאה אשכחיה לרבינא דקא מצטער מהבלא ואמרי לה מר קשישא ברי' דרבא אשכחיה לרב אשי דקא מצטער מהבלא א"ל לא סבר לה מר להא דתניא הרוצה לרבץ את ביתו בשבת מביא עריבה מלאה מים ורוחץ פניו בזוית זו ידיו בזוית זו רגליו בזוית זו ונמצא הבית מתרבץ מאליו א"ל לאו אדעתאי
GEMARA:Abaje postavil Ravovi[rozpor] – a někteří říkají, [že]rabi Chija bar RavRavovi: Učili jsme se: Rabi Šimon osvobozuje v tom i v tom; zjevně tedy rabi Šimon považuje [květináč] s otvorem za [květináč] bez otvoru. Postav proti tomu: Rabi Šimon říká: Mezi [květináčem] s otvorem a bez otvoru není rozdíl,
גמ׳ רמי ליה אביי לרבא ואמרי לה רבי חייא בר רב לרב תנן רבי שמעון פוטר בזה ובזה אלמא נקוב לר"ש כשאינו נקוב משוי ליה ורמינהו ר"ש אומר אין בין נקוב לשאינו נקוב
Originál: Shabbat 95a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.