Šabat 95a שבת

Ta, která si líčí oči – kvůli barvení; ta, která splétá a upravuje účes – kvůli stavění. Což se takto staví? Ano, jak vykládal rabi Šimon ben Menasja: „A Hospodin Bůh vystavěl to žebro“ (Gn 2,22) – to učí, že Svatý, budiž požehnán, spletl Evě vlasy a přivedl ji k Adamovi; neboť v přímořských městech nazývají copánek ‚stavbou‘. Učí se: Rabi Šimon ben Elazar říká: [Žena], která splétá, líčí oči a upravuje účes sama sobě, je osvobozena; své družce, je vinna. A tak říkával rabi Šimon ben Elazar jménem rabi Eliezera: Žena ať si nenanáší na tvář líčidlo, protože [tím] barví.

Učili naši mistři: Kdo dojí, sráží [mléko] nebo dělá sýr [v množství] sušeného fíku; kdo zametá, kropí [podlahu] nebo vybírá plástve medu – jednal-li neúmyslně v Šabat, je povinen obětí za hřích; [jednal-li] úmyslně o svátku, dostává čtyřicet [ran] – slova rabi Eliezera. A mudrci říkají: Jedno i druhé [je zakázáno] jen kvůli [nařízení] o odpočinku.

Rav Nachman bar Gurja přišel do Nehardey. Ptali se ho: Kdo dojí, kvůli čemu je vinen? Řekl jim: Kvůli dojení. Kdo sráží [mléko], kvůli čemu je vinen? Řekl jim: Kvůli srážení. Kdo dělá sýr, kvůli čemu je vinen? Řekl jim: Kvůli dělání sýra. Řekli mu: Tvůj učitel řezal rákos v bažině! Šel a zeptal se v domě studia. Řekli mu: Kdo dojí, je vinen kvůli vylupování; kdo sráží, je vinen kvůli přebírání; kdo dělá sýr, je vinen kvůli stavění.

Kdo zametá, kropí nebo vybírá plástve medu – jednal-li neúmyslně v Šabat, je povinen obětí za hřích; [jednal-li] úmyslně o svátku, dostává čtyřicet [ran] – slova rabi Eliezera. Řekl rabi Elazar: Jaký je důvod rabi Eliezera? Neboť je psáno: „a namočil ji do plástve (jaarat) medu“ (1 S 14,27). Co má les (jaar) společného s medem? Nýbrž aby ti řekl: jako kdo v Šabat trhá [rostliny] z lesa, je povinen obětí za hřích, tak i kdo v Šabat vybírá plástve medu, je povinen obětí za hřích.

Amemar dovolil kropení v Mechoze. Řekl: Jaký je důvod, [proč to] rabanan zakázali? Aby snad nezačal vyrovnávat důlky. Zde [v Mechoze] důlky nejsou. Rava Tosfa'a našel Ravinu, jak trpí prachem – a někteří říkají, [že] Mar Kašiša, syn Ravy, našel rava Aši, jak trpí prachem. Řekl mu: Nezastáváš, mistře, to, co se učí: Kdo chce v Šabat zkropit svůj dům, přinese škopek plný vody a umyje si obličej v tomto koutě, ruce v tomto koutě, nohy v tomto koutě, a dům se tak zkropí sám od sebe? Řekl mu: Nenapadlo mě to.

Učilo se: Moudrá žena kropí svůj dům v Šabat. A dnes, když zastáváme [názor] rabi Šimona, je to dovoleno i předem.

MIŠNA: Kdo utrhne [rostlinu] z květináče s otvorem, je vinen; z [květináče] bez otvoru, je osvobozen. A rabi Šimon osvobozuje v tom i v tom.

GEMARA: Abaje postavil Ravovi [rozpor] – a někteří říkají, [že] rabi Chija bar Rav Ravovi: Učili jsme se: Rabi Šimon osvobozuje v tom i v tom; zjevně tedy rabi Šimon považuje [květináč] s otvorem za [květináč] bez otvoru. Postav proti tomu: Rabi Šimon říká: Mezi [květináčem] s otvorem a bez otvoru není rozdíl,