Sanhedrin 72a סנהדרין

GEMARA: Bylo učeno: Rabi Josi Galilejský říká: Cožpak proto, že tento snědl tartemar masa a vypil půl logu italského vína, řekla Tóra, [že] má být vyveden před soud, aby byl ukamenován? Nýbrž Tóra dospěla ke konečnému smýšlení vzpurného a neposlušného syna: nakonec promrhá majetek svého otce, bude hledat, na co je zvyklý, a nenajde [to], vyjde na rozcestí a bude přepadat lidi.

Tóra řekla: Ať zemře nevinný, a ať nezemře vinný. Neboť smrt ničemů je přínosem pro ně a přínosem pro svět, a [smrt] spravedlivých je zlem pro ně a zlem pro svět. Spánek a víno ničemů jsou přínosem pro ně a přínosem pro svět, [a] spravedlivých zlem pro ně a zlem pro svět. Klid ničemů je zlem pro ně a zlem pro svět, a [klid] spravedlivých je přínosem pro ně a přínosem pro svět. Rozptýlení ničemů je přínosem pro ně a přínosem pro svět, a [rozptýlení] spravedlivých je zlem pro ně a zlem pro svět.

MIŠNA: Ten, kdo vnikne [do domu] podkopem, je souzen kvůli tomu, čím skončí. Vnikl-li podkopem a rozbil sud: má-li krevní vinu, je vinen [náhradou]; nemá-li krevní vinu, je osvobozen.

GEMARA: Rava řekl: Jaký je důvod [zákona o] podkopu? Je jisté, že člověk se neudrží, [když jde] o jeho majetek; a tento [zloděj] si říká: Půjdu-li, [majitel] se mi postaví a nenechá mne; a postaví-li se mi, zabiju ho. A Tóra řekla: Přichází-li tě zabít, předejdi ho a zabij ho.

Rav řekl: Ten, kdo vnikl podkopem, vzal nádoby a odešel, je osvobozen [od jejich vrácení]. Jaký je důvod? Získal je [za cenu] své krve. Rava řekl: Výrok Rava je rozumný [v případě], kdy je rozbil, takže již neexistují; ale [kdy je] vzal, ne.

Při Bohu, Rav řekl [osvobozen] i [kdy je] vzal! Neboť má-li krevní vinu a [nádoby] se ztratí nehodou, je vinen [náhradou]; vidíme tedy, že jsou v jeho vlastnictví. I zde jsou v jeho vlastnictví.

Ale není tomu tak. Když je Milosrdný postavil do jeho vlastnictví, [bylo to] ohledně nehod; ale ohledně nabytí zůstávají ve vlastnictví svého majitele, jako je tomu u vypůjčitele.

Učili jsme se: Vnikl-li podkopem a rozbil sud: má-li krevní vinu, je vinen; nemá-li krevní vinu, je osvobozen. Důvodem je, že rozbil, takže nemá-li krevní vinu, je osvobozen; ale [kdyby] vzal, ne.

Totéž platí i [kdyby] vzal. A to, že učí „rozbil sud“, nás učí, že má-li krevní vinu, i když rozbil, je také vinen.

To je zřejmé – je to škůdce! Tím nás učí, že i bez úmyslu. Co nás tím učí? [Že] člověk je vždy plně odpovědný? To jsme se [již] učili: Člověk je vždy plně odpovědný, ať neúmyslně, či úmyslně, ať z donucení, či dobrovolně. To je obtíž.

Rav Bibi bar Abaje namítl: Ukradne-li [někdo] měšec o Šabatu, je vinen, neboť se stal vinným krádeží dříve, než došel k zákazu Šabatu.

Táhl-li [ho po zemi] a vyšel, je osvobozen, neboť zákaz krádeže a zákaz [trestaný] ukamenováním přicházejí současně.

A halacha [se týká případu], kdy je hodil do řeky.

Ravovi ukradli berany [zloději, kteří vnikli] podkopem. Vrátili mu je, ale on je nepřijal. Řekl: Protože to vyšlo z úst Rava.

Rabíni učili: „Nemá krevní vinu… vzešlo-li nad ním slunce“ (Ex 22,1–2) – cožpak slunce vzešlo jen nad ním? Nýbrž: Je-li ti věc jasná jako slunce, že s tebou nemá v úmyslu mír, zabij ho; a ne-li, nezabíjej ho.

Bylo učeno jinde: „Vzešlo-li nad ním slunce, je za něj krevní vina“ – cožpak slunce vzešlo jen nad ním? Nýbrž: Je-li ti jasné jako slunce, že s tebou má v úmyslu mír, nezabíjej ho; a ne-li, zabij ho. To je obtíž: anonymní [baraita] proti anonymní [baraitě]!

To není obtíž: