Sanhedrin 91a סנהדרין

Jeho dcera mu řekla: Nech ho, já mu odpovím. V našem městě jsou dva hrnčíři: jeden tvoří z vody a druhý tvoří z hlíny. Který z nich je chvályhodnější? Řekl jí: Ten, kdo tvoří z vody. Řekla mu: Tvoří-li z vody, z hlíny tím spíše ne?

V domě rabiho Jišmaele se učilo: [Plyne to] úsudkem z menšího na větší od skleněných nádob: Jestliže skleněné nádoby, které jsou zhotoveny dechem člověka z masa a krve, mají, když se rozbijí, nápravu, člověk z masa a krve, který [je stvořen] dechem Svatého, budiž požehnán, tím spíše.

Jistý mín řekl rabimu Amimu: Říkáte, že mrtví ožijí. Vždyť se stanou prachem, a copak prach ožije? Řekl mu: Povím ti podobenství. Čemu se ta věc podobá? Králi z masa a krve, který řekl svým služebníkům: Jděte a postavte mi velký palác na místě, kde není voda ani hlína. Šli a postavili ho. Po čase se zřítil. Řekl jim: Vraťte se a postavte ho na místě, kde je hlína a voda. Řekli mu: Nemůžeme.

Rozhněval se na ně a řekl jim: Na místě, kde nebyla voda ani hlína, jste stavěli; nyní, když je voda a hlína, tím spíše! A jestliže nevěříš, vyjdi do údolí a podívej se na myš, která je dnes napůl z masa a napůl z hlíny, a zítra se rozmnoží a stane se celá z masa. Snad řekneš, [že to trvá] dlouhou dobu? Vystup na horu a uvidíš, že dnes je na ní jen jediný hlemýžď; zítra zaprší a je celá plná hlemýžďů.

Jistý mín řekl Gevihovi ben Pesisovi: Běda vám, hříšníci, kteří říkáte, že mrtví ožijí! [Jestliže] živí umírají, mrtví že ožijí? Řekl mu: Běda vám, hříšníci, kteří říkáte, že mrtví neožijí! [Jestliže] ti, kdo nebyli, ožívají, ti, kdo byli, ožijí tím spíše ne? Řekl mu: Hříšníky jsi mě nazval? Jestli vstanu, kopnu tě a srovnám ti hrb! Řekl mu: Uděláš-li to, budeš nazván zručným lékařem a dostaneš velkou odměnu.

Rabíni učili: Dvacátého čtvrtého nisanu byli z Judska a z Jeruzaléma odstraněni výběrčí daní. Když Afričané přišli soudit se s Izraelem před Alexandrem Makedonským, řekli mu: Kenaanská země je naše, neboť je psáno: „kenaanská země podle svých hranic“ (Nu 34,2), a Kenaan byl praotcem těchto lidí.

Geviha ben Pesisa řekl mudrcům: Dejte mi svolení, a půjdu a budu se s nimi soudit před Alexandrem Makedonským. Jestliže mě porazí, řekněte [jim]: Porazili jste prostého člověka z nás; a jestliže je porazím já, řekněte jim: Porazila vás Mojžíšova Tóra. Dali mu svolení a šel a soudil se s nimi.

Řekl jim: Odkud přinášíte důkaz? Řekli mu: Z Tóry. Řekl jim: I já vám přinesu důkaz jen z Tóry, neboť je řečeno: „I řekl: Proklet buď Kenaan, ať je otrokem otroků svým bratřím“ (Gn 9,25). Otrok, který nabyl majetku – komu patří otrok a komu patří majetek? A nejen to, ale [dlužíte nám za to], že jste nám tolik let nesloužili.

Král Alexandr jim řekl: Odpovězte mu. Řekli mu: Dej nám lhůtu tří dnů. Dal jim lhůtu. Hledali a nenašli odpověď. Ihned utekli a nechali svá pole oseta a své vinice osázeny; a ten rok byl sedmým [rokem].

Opět jednou přišli Egypťané soudit se s Izraelem před Alexandrem Makedonským. Řekli mu: Hle, [Písmo] říká: „A Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů a půjčili jim“ (Ex 12,36). Vraťte nám stříbro a zlato, které jste nám vzali.

Geviha ben Pesisa řekl mudrcům: Dejte mi svolení, a půjdu a budu se s nimi soudit před Alexandrem. Jestliže mě porazí, řekněte jim: Porazili jste prostého člověka z nás; a jestliže je porazím já, řekněte jim: Porazila vás Tóra Mojžíše, našeho učitele. Dali mu svolení a šel a soudil se s nimi.

Řekl jim: Odkud přinášíte důkaz? Řekli mu: Z Tóry. Řekl jim: I já vám přinesu důkaz jen z Tóry, neboť je řečeno: „A pobyt synů Izraele, kteří sídlili v Egyptě, trval čtyři sta třicet let“ (Ex 12,40). Dejte nám mzdu za práci šesti set tisíc [lidí], které jste v Egyptě zotročovali čtyři sta třicet let.

Alexandr Makedonský jim řekl: Odpovězte mu. Řekli mu: Dej nám lhůtu tří dnů. Dal jim lhůtu. Hledali a nenašli odpověď. Ihned nechali svá pole oseta a své vinice osázeny a utekli; a ten rok byl sedmým [rokem].

A opět jednou přišli Jišmaelovi synové a synové Ketury soudit se s Izraelem před Alexandrem Makedonským. Řekli mu: Kenaanská země je naše i vaše, neboť je psáno: „Toto je rodopis Jišmaele, syna Abrahamova“ (Gn 25,12), a je psáno: „Toto je rodopis Izáka, syna Abrahamova“ (Gn 25,19).

Geviha ben Pesisa řekl mudrcům: Dejte mi svolení, a půjdu a budu se s nimi soudit před Alexandrem Makedonským. Jestliže mě porazí, řekněte: Porazili jste prostého člověka z nás; a jestliže je porazím já, řekněte jim: Porazila vás Tóra Mojžíše, našeho učitele. Dali mu svolení; šel a soudil se s nimi.

Řekl jim: Odkud přinášíte důkaz? Řekli mu: Z Tóry. Řekl jim: I já přinesu důkaz jen z Tóry, neboť je řečeno: „Abraham dal všechno, co měl, Izákovi. A synům ženin vedlejších, které Abraham měl, dal Abraham dary [a poslal je pryč od svého syna Izáka]“ (Gn 25,5–6). Otec, který za svého života dal svým synům listinu [o rozdělení majetku] a poslal jednoho pryč od druhého – má snad jeden vůči druhému nějaký nárok? Co [byly ty] „dary“? Řekl rabi Jirmeja bar Aba: To učí, že jim předal jméno nečistoty.

Antoninus řekl Rabimu: Tělo a duše se mohou vyvázat ze soudu. Jak? Tělo řekne: Hřešila duše, neboť ode dne, kdy se ode mne oddělila, ležím v hrobě jako němý kámen. A duše řekne: Hřešilo tělo, neboť ode dne, kdy jsem se od něho oddělila, poletuji ve vzduchu jako pták. Řekl mu: Povím ti podobenství. Čemu se ta věc podobá? Králi z masa a krve, který měl krásný sad, a byly v něm