Ševuot 23a שבועות

A mošt je víno, a je psáno „budeš jíst“.

Ale možná ve formě anigronu [omáčky], neboť Raba bar Šmuel řekl: Anigron je šťáva z řepy, aksigaron je šťáva ze všech vařených zelenin.

Nýbrž Rav Acha bar Jaakov řekl: Odtud: „A dáš peníze za cokoli, po čem tvá duše touží, za skot a brav, za víno a opojný nápoj“ (Dt 14,26) – víno je víno, a je psáno „budeš jíst“.

Ale možná i tady ve formě anigronu?

Je psáno „opojný nápoj“ – něco, co opíjí.

Ale možná keilské sušené fíky? Neboť se učí: Snědl keilské sušené fíky nebo pil med a mléko a vešel do Chrámu a sloužil – je povinen.

Nýbrž vyvozuje to z shody slov „opojný nápoj“ – „opojný nápoj“ u nazíra: jako tam jde o víno, tak i zde jde o víno.

Rava řekl: I my jsme se to učili: „Přísahám, že nebudu jíst“ – a jedl i pil: je povinen jen jednou. Budiž, řekneš-li, že pití je zahrnuto v jedení, potřeboval tanna oznámit, že je povinen jen jednou; ale řekneš-li, že pití není zahrnuto v jedení – [kdyby řekl] „přísahám, že nebudu jíst“, a jedl a vykonal práci, copak by bylo třeba oznamovat, že je povinen jen jednou?

Abaje mu řekl: Jak tedy? Pití je zahrnuto v jedení? Řekni závěr: „Přísahám, že nebudu jíst a že nebudu pít“ – a jedl i pil: je povinen dvakrát. Protože řekl „že nebudu jíst“, bylo mu zakázáno i pití; když pak řekl „že nebudu pít“, proč je povinen? Kdyby řekl „že nebudu pít“ dvakrát, copak by byl povinen dvakrát?

Řekl mu: Tam jde o případ, kdy řekl „že nebudu pít“ a pak řekl „že nebudu jíst“; neboť pití je zahrnuto v jedení, ale jedení není zahrnuto v pití.

Ale když řekl: „Přísahám, že nebudu jíst a že nebudu pít“, a jedl i pil – co pak? Je povinen jen jednou? Je-li tomu tak, místo aby na začátku učil: „Přísahám, že nebudu jíst“ – a jedl i pil: je povinen jen jednou, ať učí: „Přísahám, že nebudu jíst a že nebudu pít“: je povinen jen jednou – a tím spíše, řekl-li jen „že nebudu jíst“!

Nýbrž vskutku je to tak, jak se učí, a zde je to jiné: protože řekl „že nebudu jíst“ a pak řekl „že nebudu pít“, dal najevo, že jedení, o němž mluvil, je pouhé jedení.

Rav Aši řekl: I z Mišny se to dá vyvodit: „Přísahám, že nebudu jíst“ – a jedl pokrmy, které nejsou vhodné k jídlu, a pil nápoje, které nejsou vhodné k pití: je osvobozen. Z toho plyne, že jsou-li vhodné, je povinen. A proč? Vždyť řekl jen „přísahám, že nebudu jíst“!

Možná řekl dvě [přísahy]: Přísahám, že nebudu jíst; přísahám, že nebudu pít.

„Přísahám, že nebudu jíst – a jedl pšeničný chléb“ atd. Ale možná [výčtem] zamýšlí osvobodit se od ostatních [pokrmů]?

Pak měl říci [jen] „pšenici, ječmen a špaldu“. – Ale možná [by to znamenalo] chroupat [syrová zrna]?

Pak měl říci „chléb z pšenice, ječmene a špaldy“. – Ale možná [by to znamenalo] pšeničný chléb jíst, ječmen a špaldu chroupat?

Pak měl říci „chléb pšeničný a ten z ječmene a ten ze špaldy“.