Ševuot 37b שבועות

Vždyť druhá [stále] trvá!

Ravina řekl: O čem tu jednáme? Například když druhá [skupina] byla v době zapření první [skupiny] příbuzná [stran] skrze své manželky a jejich manželky byly v agónii. Mohl bys říci: většina umírajících [skončí] smrtí. To nás učí: přinejmenším nyní žijí a nezemřely.

Pojď a slyš: Hospodář, který ohledně svěřené věci tvrdil, že byla ukradena, přísahal, a [pak] přiznal a přišli svědci – jestliže přiznal dřív, než přišli svědci, platí jistinu a pětinu a [přináší] oběť za vinu; jestliže přiznal poté, co přišli svědci, platí dvojnásobnou náhradu a [přináší] oběť za vinu.

I zde [jde o případ] podle Raviny.

Ravina řekl Rav Ašimu: Pojď a slyš: Přísnější než ona je přísaha o svěřeném majetku, neboť za její úmyslné [porušení] jsou povinni [trestem] bičování a za neúmyslné obětí za vinu [v hodnotě] stříbrných šekelů. Když říká, že dostává bičování, plyne z toho, že jsou tu svědci; a říká: za její neúmyslné [porušení] oběť za vinu [v hodnotě] stříbrných šekelů.

Rav Mordechaj jim řekl: Kromě toho [je tu] ona [verze], neboť Rav Kahana jim řekl: Já jsem se ji učil, a učil jsem se ji takto: Jak za úmyslné, tak za neúmyslné [porušení přináší] oběť za vinu [v hodnotě] stříbrných šekelů.

Pojď a slyš: Ne. Jestliže [to] říkáš o nečistém nazírovi, [platí to], protože dostává bičování; můžeš [to] říci o přísaze o svěřeném majetku, kde [hříšník] bičování nedostává? Jak to vypadá? Kdyby tam nebyli svědci, proč by [nazír] dostával bičování? Je tedy zřejmé, že jsou tu svědci, a učí se: Můžeš [to] říci o přísaze o svěřeném majetku, kde bičování nedostává – bičování nedostává, ale oběť přináší. [To je] námitka proti Rabovi. [Skutečně] námitka.

Rabi Jochanan řekl: Kdo zapírá peněžní [dluh], o němž existují svědci, je povinen; [je-li o něm] úpis, je osvobozen. Rav Papa řekl: Jaký je důvod rabiho Jochanana? Svědci mohou odejít, [ale] úpis zůstává uložen.

Rav Huna, syn Rav Jehošuy, řekl Rav Papovi: I úpis se může zničit! Nýbrž Rav Huna, syn Rav Jehošuy, řekl: Toto je důvod rabiho Jochanana: protože úpis [zakládá] zástavní právo na pozemcích, a oběť se nepřináší za zapření zástavního práva na pozemcích.

Bylo řečeno: [O tom], kdo zaklíná svědky o pozemku, se přou rabi Jochanan a rabi Elazar. Jeden říká: [jsou] povinni, a druhý říká: [jsou] osvobozeni. Uzavři, že rabi Jochanan [je ten], kdo říká: osvobozeni – z toho, že rabi Jochanan řekl: Kdo zapírá peněžní [dluh], o němž existují svědci, je povinen; [je-li o něm] úpis, je osvobozen – a [to] podle Rav Huny, syna Rav Jehošuy. Uzavři [tak].

Rabi Jirmeja řekl rabimu Abahuovi: Máme snad říci, že rabi Jochanan a rabi Elazar se přou ve sporu rabiho Eliezera a mudrců? Neboť jsme se učili: Kdo uloupí pole svému druhovi a zaplaví ho řeka, je povinen mu zajistit [jiné] pole, to jsou slova rabiho Eliezera. Mudrci však říkají: Řekne mu: Tady máš před sebou, co je tvé.

A řekli jsme: O čem se přou? Rabi Eliezer vykládá [podle metody] rozšíření a zúžení, a mudrci vykládají [podle metody] obecného a zvláštního.

Rabi Eliezer vykládá [podle metody] rozšíření a zúžení: „a zapře svému bližnímu“ (Lv 5,21) – rozšířil; „svěřený majetek nebo zápůjčku“ – zúžil; „nebo cokoli, o čem by přísahal“ (Lv 5,24) – znovu rozšířil.

Rozšířil, zúžil a rozšířil – rozšířil na všechno. Co rozšířil? Rozšířil na všechny věci. A co zúžil? Zúžil [tím, že vyloučil] úpisy.

A mudrci vykládají [podle metody] obecného a zvláštního: „a zapře svému bližnímu“ – obecné; „svěřený majetek nebo zápůjčku nebo uloupenou věc“ – zvláštní; „nebo cokoli, o čem by přísahal“ – znovu obecné. Obecné, zvláštní a obecné – můžeš soudit jen podle podoby zvláštního.

Jako je zvláštní výslovně [uvedeno jako] věc movitá, jejíž podstata je peněžní hodnotou, tak i každá věc movitá, jejíž podstata je peněžní hodnotou. Vyloučeny jsou pozemky, které nejsou movité; vyloučeni jsou otroci, kteří jsou přirovnáni k pozemkům; vyloučeny jsou úpisy, které, ačkoli jsou movité, jejich podstata není peněžní hodnotou.

Ten, kdo zavazuje, [soudí] podle rabiho Eliezera, a ten, kdo osvobozuje, podle mudrců?

Odpověděl mu: Ne. Ten, kdo zavazuje, [soudí] podle rabiho Eliezera; ale ten, kdo osvobozuje, ti řekne: V tomto i rabi Eliezer souhlasí, neboť Milosrdný řekl „z čehokoli“, a ne „cokoli“.

Rav Papa řekl jménem Ravy: I z mišny to lze přesně vyvodit, neboť se učí: [Řekl-li:] Ukradl jsi mého býka, a on říká: Neukradl jsem; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je povinen. Ale „ukradl jsi mého otroka“ se neučí. Jaký je důvod? Což ne proto, že otrok je přirovnán k pozemkům, a oběť se nepřináší za zapření zástavního práva na pozemcích?

Rav Papi řekl jménem Ravy: Řekni závěr: Toto je pravidlo: Kdokoli platí na základě vlastního [přiznání], je povinen, a kdo neplatí na základě vlastního [přiznání], je osvobozen. Co zahrnuje [slovo] „toto je pravidlo“? Což ne, že zahrnuje [případ]: „ukradl jsi mého otroka“?