Ševuot 42a שבועות

duběnek, které stály po šesti [zuzech] za kab? Řekl mu: Ne, stály po čtyřech. Přišli dva svědci a řekli: Ano, stály po čtyřech. Rava řekl: Byl prokázán jako popírač. Řekl Rami bar Chama: Vždyť jsi řekl: Každou věc, která na člověku neleží, nemá v mysli! Rava mu řekl: Stanovenou tržní cenu si lidé pamatují.

Jeden člověk řekl svému druhovi: Dej mi sto zuzů, které mi dlužíš, a zde je úpis. Ten mu řekl: Splatil jsem ti. On mu řekl: To bylo za jiné dluhy. Rav Nachman řekl: Úpis je oslaben. Rav Papa řekl: Úpis není oslaben.

A podle Rav Papy, čím se to liší od onoho [případu], kdy jeden řekl svému druhovi: Dej mi sto zuzů, které mi dlužíš, a zde je úpis; a ten mu řekl: Což jsi mi [peníze] nedal na voly, a pak jsi přišel, usadil ses u porážky a vybral si své zuzy? A on mu řekl: To byly jiné dluhy. A Rav Papa řekl: Úpis je oslaben.

Tam, protože říká: Dal jsi mi [peníze] na voly a z volů sis je vzal, je úpis oslaben; zde však lze říci, že to byly jiné dluhy.

Jak to tedy dopadlo? Rav Papi řekl: Úpis není oslaben. Rav Šešet, syn Rav Idiho, řekl: Úpis je oslaben. A halacha je: úpis je oslaben.

To však platí, jen když mu splatil před svědky a [věřitel] se mu o úpisu nezmínil; splatil-li mu však mezi čtyřma očima, pak protože by mohl říci: Nic takového nikdy nebylo, může také říci: To byly jiné dluhy – jako [v případě] Avimiho, syna rabiho Abahua.

Jeden člověk řekl svému druhovi: Budeš pro mne věrohodný, kdykoli mi řekneš: Nesplatil jsi. [Dlužník] šel a splatil mu před svědky. Abaje i Rava oba řekli: Vždyť mu důvěřoval! Rav Papa to napadá: Dejme tomu, že mu důvěřoval více než sobě; důvěřoval mu snad více než svědkům?

Jeden člověk řekl svému druhovi: Budeš pro mne věrohodný jako dva [svědci], kdykoli řekneš: Nesplatil jsi. Šel a splatil mu před třemi. Rav Papa řekl: Jako dvěma mu důvěřoval, jako třem mu nedůvěřoval.

Rav Huna, syn Rav Jehošuy, řekl Rav Papovi: Dejme tomu, že rabíni řekli, že se řídíme většinou názorů – to platí ve věci odhadu, kde čím jich je více, tím více je odborníků; ale ve věci svědectví je sto jako dva a dva jako sto.

Jiná verze: Jeden člověk řekl svému druhovi: Budeš pro mne věrohodný jako dva [svědci], kdykoli řekneš: Nesplatil jsi. Šel a splatil mu před třemi. Rav Papa řekl: Jako dvěma mu důvěřoval, jako třem mu nedůvěřoval.

Rav Huna, syn Rav Jehošuy, to napadá: Dva jsou jako sto a sto jako dva. Ale řekl-li mu: jako tři, a on šel a splatil mu před čtyřmi – protože přešel k počítání názorů, přešel k počítání názorů [a čtyři jsou více než tři].

Nepřísahá se na nárok hluchoněmého, choromyslného a nezletilého, a nezletilý se nezavazuje přísahou. Jaký je důvod? Písmo praví: „Dá-li někdo svému bližnímu peníze nebo předměty do úschovy“ (Ex 22,6) – a dání nezletilého nic neznamená.

Přísahá se však nezletilému a zasvěcenému majetku. – Vždyť jsi v první části řekl: Nepřísahá se na nárok choromyslného a nezletilého!

Rav Bava řekl: [Jde o] nárok jeho otce, a je to [názor] rabiho Eliezera ben Jaakova. Neboť bylo učeno: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Někdy člověk přísahá na své vlastní tvrzení. Jak? Řekl mu: Tvůj otec měl u mne minu a polovinu jsem mu splatil. Ten přísahá, a to je ten, kdo přísahá na své vlastní tvrzení. Mudrci však říkají: Je jen jako ten, kdo vrací ztracenou věc, a je osvobozen.

A rabi Eliezer ben Jaakov nezastává [zásadu], že kdo vrací ztracenou věc, je osvobozen? Rav řekl: [Jde o případ,] kdy ho žaloval nezletilý.

Nezletilý? Vždyť jsi řekl: Nepřísahá se na nárok hluchoněmého, choromyslného a nezletilého! – Ve skutečnosti jde o dospělého, a proč ho nazývá nezletilým? Protože ve věcech svého otce je jako nezletilý.

Je-li tomu tak, [proč] „vlastní tvrzení“? Je to tvrzení druhých! – [Je to] tvrzení druhých a vlastní přiznání.