Ševuot 9b שבועות

vždyť jsme odvodili novoluní ze Dne smíření, a nenamítali jsme [tak]! Tam je smíření výslovně napsáno [u novoluní], je to jen objasnění věci; ale zde lze říci, že celou věc neodvozujeme.

Spíše [je to], jak řekl rabi Chama, syn rabiho Chaniny: „kozel“ a „kozel“ – i zde [je psáno] „kozel“ a „kozel“, a kozlové svátků jsou přirovnáni ke kozlům novoluní: jako kozlové novoluní usmiřují jen za tu [nečistotu], při níž nebylo uvědomění ani na začátku, ani na konci, tak i kozlové svátků usmiřují jen za tu, při níž nebylo uvědomění ani na začátku, ani na konci.

Byla jim předložena otázka: Když rabi Jehuda řekl „za tu, při níž nebylo uvědomění ani na začátku, ani na konci“, platí to jen o hříchu, který se nakonec znám nestane; ale hřích, který se nakonec znám stane, je jako ten, při němž je uvědomění na konci, a usmiřuje [za něj] kozel, který se obětuje venku, spolu se Dnem smíření? Anebo i hřích, který se nakonec znám stane – nyní je to přinejmenším hřích, o němž neví nikdo než Hospodin, a [ten výraz] na něj vztahujeme?

Pojď a slyš, neboť se učí: Za tu, při níž nebylo uvědomění ani na začátku, ani na konci, a za hřích, který se nakonec znám stane, usmiřují kozlové svátků a kozlové novoluní; to jsou slova rabiho Jehudy.

„Rabi Šimon říká: Kozlové svátků usmiřují, ale ne kozlové novoluní“ atd.

Rabi Elazar řekl, že rabi Hošaja řekl: Jaký je důvod rabiho Šimona? Verš říká: „a dal vám ji, abyste nesli vinu obce“ (Lv 10,17) – a tento verš je napsán o kozlovi novoluní. A odvozuje [shodou slov] „vina“ – „vina“ od čelenky (cic): je řečeno zde „vina“ a je řečeno tam „vina“ (Ex 28,38): jako tam [jde o] nečistotu masa [obětí], tak i zde [jde o] nečistotu masa.

Ale jako tam [jde o věci], které vystupují [na oltář], tak i zde [o věci], které vystupují? Je psáno „vinu obce“.

Nuže, když se jedno od druhého odvozují, ať [kozel] novoluní usmiřuje za své i za [to, co náleží] čelence! Rozdíl by byl tam, kde se čelenka rozbila. Verš říká: „vinu“ – jednu vinu nese, ale nenese dvě viny.

A ať čelenka usmiřuje za své i za [to, co náleží kozlovi] novoluní! Rozdíl by byl u nečistoty, která nastala mezi jedním a druhým. Verš říká: „ji“ – ona nese vinu, a žádná jiná nenese vinu.

Rav Aši řekl: Je psáno zde: „vinu obce“ – obce, a ne svatých věcí; a tam je psáno: „vinu svatých věcí“ (Ex 28,38) – svatých věcí, a ne obce.

Našli jsme, že kozlové novoluní usmiřují za čistého, který snědl nečisté; odkud máme, že kozlové svátků usmiřují za tu, při níž nebylo uvědomění ani na začátku, ani na konci?

Jak řekl rabi Chama, syn rabiho Chaniny: „kozel“ a „kozel“ – i zde „kozel“ a „kozel“,