Suka 23a סוכה

Toto je pravidlo: Každá, která by mohla stát sama o sobě, kdyby byl strom odstraněn, je platná a smí se do ní vystoupit o svátku.

GEMARA: Čí je naše mišna? Je [podle] rabiho Akivy. Neboť bylo učeno: Kdo udělá svou suku na přídi lodi, Raban Gamliel ji prohlašuje za neplatnou a rabi Akiva za platnou.

Stalo se s Rabanem Gamlielem a rabim Akivou, že pluli na lodi. Rabi Akiva vstal a udělal suku na přídi lodi. Nazítří zavál vítr a strhl ji. Raban Gamliel mu řekl: Akivo, kde je tvá suka?

Abaje řekl: Podle všech, nemůže-li odolat běžnému větru na pevnině, není ničím. Může-li odolat neobvyklému [větru] na pevnině, nikdo se nepře, že je platná. Přou se o [suku], která může odolat běžnému větru na pevnině, ale nemůže odolat (neobvyklému větru na pevnině) [tj. běžnému větru na moři]. Raban Gamliel zastává, že suka musí být trvalým obydlím, a protože nemůže odolat běžnému větru na moři, není ničím. Rabi Akiva zastává, že suka musí být dočasným obydlím, a protože může odolat běžnému větru na pevnině, je platná.

„Nebo na hřbetu velblouda atd.“ Čí je naše mišna? Je [podle] rabiho Meira. Neboť bylo učeno: Kdo udělá svou suku na hřbetu zvířete, rabi Meir ji prohlašuje za platnou a rabi Jehuda za neplatnou. Jaký je důvod rabiho Jehudy? Písmo říká: „Svátek stánků budeš slavit sedm dní“ (Dt 16,13) — suka, která se hodí na sedm [dní], se nazývá sukou; suka, která se nehodí na sedm [dní], se sukou nenazývá.

A rabi Meir? I tato se podle Tóry hodí, jen mudrci o ní vydali zákaz.

Udělal-li zvíře stěnou suky, rabi Meir ji prohlašuje za neplatnou a rabi Jehuda za platnou. Neboť rabi Meir říkal: Nic, v čem je dech života, se nesmí udělat ani stěnou suky, ani boční tyčí [lechi] pro uličku, ani sloupky kolem studní, ani kamenem uzavírajícím hrob. Jménem rabiho Josiho Galilejského řekli: Ani se na tom nesmějí psát rozvodové listy žen.

Jaký je důvod rabiho Meira? Abaje řekl: Aby [zvíře] nezemřelo. Rabi Zera řekl: Aby neuteklo. O přivázaném slonovi se nikdo nepře, neboť i kdyby zemřel, jeho mršina má [výšku] deseti [dlaní]. Přou se o nepřivázaného slona: podle toho, kdo říká „aby nezemřelo“, se [toho] neobáváme; podle toho, kdo říká „zákaz, aby neuteklo“, se [toho] obáváme.

Ať se však ten, kdo říká „zákaz, aby nezemřelo“, obává [i toho], že uteče! Spíše: o nepřivázaném slonovi se nikdo nepře. Přou se o přivázané zvíře: podle toho, kdo říká „zákaz, aby nezemřelo“, se [toho] obáváme; podle toho, kdo říká „zákaz, aby neuteklo“, se [toho] neobáváme.

A ať se ten, kdo říká „zákaz, aby neuteklo“, obává [i toho], že zemře! Smrt není běžná. Vždyť je tu [ale] mezera mezi [nohama]! [Jde o případ,] kdy ji vyplnil palmovými a vavřínovými větvemi.

Ale co když si [zvíře] lehne? [Jde o případ,] kdy je nahoře připoutané provazy. A podle toho, kdo říká „zákaz, aby nezemřelo“, je přece také nahoře připoutané provazy! Někdy je postaví méně než tři [dlaně] blízko sechachu,