Suka 33a סוכה

u egyptské myrty, která má po sedmi [listech] v jednom kruhu; když opadají čtyři, zbudou jí tři. Abaje řekl: Z toho plyne, že egyptská myrta je platná pro hošanu.

To je přece zřejmé! Mohl bys říci: Protože má přívlastek [ve jménu], není platná; proto nás to učí. A řekni, že tomu tak opravdu je! Milosrdný řekl „hustý strom“ — jakýkoli.

Rabíni učili: Uschla-li většina jejích listů a zůstaly na ní tři větvičky se svěžími listy, je platná. A Rav Chisda řekl: A [to] na vrcholu každé z nich.

„Je-li její vrchol uražen.“ Ula bar Chinena učil: Je-li její vrchol uražen a vyrazil na ní [nový] výhonek, je platná.

Rabi Jirmeja se ptal: Byl-li její vrchol uražen v předvečer svátku a vyrazil na ní výhonek o svátku, jak je tomu? Platí u přikázání odmítnutí, nebo ne?

Ať to rozhodne z toho, co jsme se učili: Zakryl [krev] a [ta] se odkryla — je osvobozen od zakrytí. Zakryl ji vítr — je povinen zakrýt. A Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Učili to jen tehdy, když se znovu odkryla; ale neodkryla-li se znovu, je osvobozen od zakrytí.

A rozebírali jsme to: Když se znovu odkryla, proč je povinen zakrýt? Protože byla odmítnuta, je odmítnuta!

A Rav Papa řekl: To znamená, že u přikázání neplatí odmítnutí.

Rav Papa sám je na pochybách: Je pro něj jasné, že u přikázání neplatí odmítnutí, ať ve smyslu mírnějším, či přísnějším? Nebo je si nejistý, a [proto] to říkáme ve smyslu přísnějším, ale ve smyslu mírnějším to neříkáme? Zůstává to nerozhodnuto.

Máme snad říci, že je to jako [spor] tanaitů? Porušil [zákaz] a otrhal je [bobule] — je neplatná, to jsou slova rabiho Elazara (ben) Cadoka; a mudrci ji prohlašují za platnou. Předpokládali, že podle všech lulav nepotřebuje svázání; a i když řekneš, že potřebuje svázání, neodvozujeme lulav ze suky, o níž je psáno „uděláš“, a ne z [již] udělaného.

Není to snad tak, že se přou v tomto: ten, kdo prohlašuje za neplatnou, zastává, že říkáme: u přikázání platí odmítnutí; a ten, kdo prohlašuje za platnou, zastává, že neříkáme: u přikázání platí odmítnutí?

Ne, podle všech neříkáme, že u přikázání platí odmítnutí, a zde se přou o odvozování lulavu ze suky: jeden zastává, že lulav ze suky odvozujeme, a druhý zastává, že lulav ze suky neodvozujeme.

A chceš-li, řekni: Zastáváme-li, že lulav potřebuje svázání, podle všech lulav ze suky odvozujeme, a zde se přou o to, zda lulav potřebuje svázání, a [to je] spor těchto tanaitů, neboť bylo učeno: Lulav, ať svázaný, či nesvázaný, je platný. Rabi Jehuda říká: Svázaný je platný, nesvázaný je neplatný.

Jaký je důvod rabiho Jehudy? Odvozuje „vezmete“ – „vezmete“ ze svazku yzopu. Zde je psáno: „Vezmete si první den“ (Lv 23,40), a tam je psáno: „Vezmete svazek yzopu“ (Ex 12,22). Jako tam [jde o] svazek, tak i zde svazek. A mudrci nepřijímají [odvození] „vezmete“ – „vezmete“.

Kdo učil to, co učili rabíni: „Je přikázáním lulav svázat, a nesvázal-li jej, je platný“? Čí je to? Je-li to rabi Jehuda — když jej nesvázal, proč je platný? Jsou-li to mudrci — jaké přikázání koná? Vskutku mudrci, a přikázání je kvůli [verši]: „To je můj Bůh, a já ho oslavím“ (Ex 15,2).

„Nebo má-li víc bobulí.“ Rav Chisda řekl: Tuto věc řekl náš velký učitel — a Všudypřítomný mu buď nápomocen: Učili to jen o [bobulích] na jednom místě; ale na dvou nebo třech místech je platná.

Rava mu řekl: