„Vyrostl-li ve formě a ta z něj udělala jakoby jiný druh, je neplatný“: Řekl Rava: Učí se to jen o „jakoby jiném druhu“, ale [ve formě] podle jeho přirozeného tvaru je platný. To je přece jasné, „jakoby jiný druh“ jsme učili! – Je to nutné [říci] pro případ, kdy je utvořen v [jednotlivých] vrstvách.
גדלו בדפוס ועשאו כמין בריה אחרת פסול אמר רבא לא שנו אלא כמין בריה אחרת אבל כברייתו כשר פשיטא כמין בריה אחרת (תנן) לא צריכא דעבידא דפי דפי
Bylo řečeno: Etrog, který prohlodaly myši – Rav řekl: To není „nádherný“. Je tomu tak? Vždyť rabi Chanina z něj ukusoval [namáčeje ho do soli] a splnil jím povinnost! A rabi Chaninovi odporuje mišna!
איתמר אתרוג שנקבוהו עכברים אמר רב אין זה הדר איני והא ר' חנינא מטביל בה ונפיק בה ולר' חנינא קשיא מתני'
Dobře, pro rabiho Chaninu mišna není rozpor: zde [jde o] první den svátku, zde o druhý den svátku. Ale Ravovi je to v rozporu [s jeho názorem]! Rav ti odpoví: Myši jsou jiné, protože jsou odporné.
בשלמא מתני' לר' חנינא ל"ק כאן ביו"ט ראשון כאן ביו"ט שני אלא לרב קשיא אמר לך רב שאני עכברים דמאיסי
Někteří říkají: Rav řekl: To je „nádherný“, neboť rabi Chanina z něj ukusoval a splnil jím povinnost. A rabimu Chaninovi odporuje mišna? Není to rozpor: zde [jde o] první den svátku, zde o druhý den svátku.
א"ד אמר רב זה הדר דהא ר' חנינא מטביל בה ונפיק בה ולרבי חנינא קשיא מתניתין ל"ק כאן ביו"ט ראשון כאן ביו"ט שני:
„Malý etrog atd.“: Řekl Rafram bar Papa: Jako je spor zde, tak je spor o oblých kamenech, neboť se učí: O Šabatu je dovoleno vnést do záchodu tři oblé kameny. A jaká je jejich míra? Rabi Meir říká: jako ořech; rabi Jehuda říká: jako vejce.
אתרוג קטן וכו': אמר רפרם בר פפא כמחלוקת כאן כך מחלוקת באבנים מקורזלות דתניא בשבת ג' אבנים מקורזלות מותר להכניס לבית הכסא וכמה שיעורן רבי מאיר אומר כאגוז רבי יהודה אומר כביצה:
„A u největšího, aby mohl držet atd.“: Učí se: Řekl rabi Josi: Stalo se, že rabi Akiva přišel do synagogy a svůj etrog [nesl] na rameni. Řekl mu rabi Jehuda: Odtud důkaz? I tehdy mu řekli: To není „nádherný“.
ובגדול כדי שיאחז כו': תניא א"ר יוסי מעשה ברבי עקיבא שבא לבית הכנסת ואתרוגו על כתפו אמר לו רבי יהודה משם ראיה אף הם אמרו לו אין זה הדר:
MIŠNA: Lulav se svazuje jen [rostlinou] jeho druhu, slova rabiho Jehudy. Rabi Meir říká: I nití či provázkem. Řekl rabi Meir: Stalo se, že obyvatelé Jeruzaléma svazovali své lulavy zlatými šňůrkami. Řekli mu: Vespod jej [však] svazovali [rostlinou] jeho druhu.
מתני׳ אין אוגדין את הלולב אלא במינו דברי רבי יהודה רבי מאיר אומר אפי' בחוט במשיחה אמר רבי מאיר מעשה באנשי ירושלים שהיו אוגדין את לולביהן בגימוניות של זהב אמרו לו במינו היו אוגדין אותו מלמטה:
GEMARA: Řekl Rava: [Lze jej svázat] i palmovým lýkem, i kořenem palmy. A Rava řekl: Jaký je důvod rabiho Jehudy? Soudí, že lulav vyžaduje svázání, a kdyby přinesl jiný druh, byly by to druhy čtyři [a pátý].
גמ׳ אמר רבא אפי' בסיב אפי' בעיקרא דדיקלא ואמר רבא מ"ט דרבי יהודה קסבר לולב צריך אגד ואי מייתי מינא אחרינא הוה חמשה מיני
A Rava řekl: Odkud to tvrdím, že lýko a kořen palmy jsou druhem lulavu? Jak se učí: „Ve stáncích budete bydlet“ (Lv 23,42) – suka z čehokoli, slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Suka se dělá jen ze čtyř druhů, které jsou v lulavu. A úsudek to dává: Jestliže lulav, který neplatí v noci jako ve dne, platí jen se čtyřmi druhy, pak suka, která platí v noci jako ve dne, neplyne snad z úsudku, že má být jen ze čtyř druhů?
ואמר רבא מנא אמינא לה דסיב ועיקרא דדיקלא מינא דלולבא הוא דתניא (ויקרא כג, מב) בסוכות תשבו סוכה של כל דבר דברי ר"מ ר' יהודה אומר אין סוכה נוהגת אלא בד' מינים שבלולב והדין נותן ומה לולב שאין נוהג בלילות כבימים אינו נוהג אלא בארבעת מינין סוכה שנוהגת בלילות כבימים אינו דין שלא תהא אלא בארבעת מינין
Řekli mu: Žádný úsudek, který vyvozuješ a který začíná přísností a končí úlevou, není úsudkem.
אמרו לו כל דין שאתה דן תחלתו להחמיר וסופו להקל אינו דין
Originál: Sukkah 36b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.